Takzvané příměří, které platí od října loňského roku, téměř úplně vymazalo Gazu a její obyvatele z titulků světových i českých médií. Mnozí rádi zapomněli na bombardování, smrt, trosky budov, obrázky dětí strádajících hladem a celou kulisu války, která drsně nastavila zrcadlo naší pochroumané lidskosti. Televizím a algoritmům sociálních sítí už dominují jiné záběry. Ale podobně jako u mnoha ozbrojených konfliktů v minulosti utrpení neskončí jen tím, že odvrátíme zrak.

V den, kdy čtete tyto řádky, zemřou v Gaze čtyři lidé a jedno z nich bude dítě. Tak zní neúprosná statistika vycházející z dat. Podle nich od takzvaného příměří zemřelo kvůli izraelským útokům v Gaze přes tisíc lidí a podle údajů Dětského fondu OSN (UNICEF) mezi nimi bylo 265 dětí.

„Příměří“ jako smrtící iluze

Pro lidi v Gaze „příměří“ znamená pokračování hrůzy, kterou zažívali od října 2023. Podle zprávy Mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael v období od 7. října 2023 do 7. října 2025 tvořily děti 30 procent všech zabitých a 26 procent všech zraněných v Pásmu Gazy.

Do října 2025 bylo zabito 20179 dětí, tedy dvě procenta všech dětí v Pásmu Gazy, včetně 1029 dětí mladších jednoho roku a 420 novorozenců. Zpráva navíc uvádí, že více než 20 tisíc dětí je pohřešovaných, nezvěstných, zadržovaných nebo zůstává pohřbených pod troskami. Děti přitom tvoří téměř polovinu z více než dvou milionů obyvatel Pásma Gazy, která je rozlohou přibližně o čtvrtinu menší než Praha.

Nejvyšší koncentrace dětí s amputovanými končetinami na světě

Kvůli nedostatku nebo cenové nedostupnosti potravin a dětské výživy trpí desetitisíce dětí podvýživou, což se negativně podepisuje na jejich fyzickém a mentálním vývoji.

Pásmo Gazy má nyní nejvyšší koncentraci dětí s amputovanými končetinami na světě. Jedna generace tak bude po celý život žít s postižením, což zásadně ovlivní jejich samostatnost i možnost rozhodovat o své vlastní budoucnosti.

Podle odhadů trpí deset tisíc dětí v Pásmu Gazy poruchou sluchu v důsledku neustálého ostřelování, výbuchů a přímých zranění. Přibližně pět tisíc z nich má sluch poškozen natolik, že neslyší výzvy k evakuaci ani varování před útoky.

Přibližně 1,2 milionu dětí v Pásmu Gazy potřebuje podporu v oblasti duševního zdraví a psychosociální péči kvůli depresím, úzkostem a sebevražedným myšlenkám.

Devastující dopad měl krvavý konflikt i na vzdělávání, které často dětem v konfliktech poskytuje tolik potřebnou naději a pocit stability. Prakticky všechny školy jsou poškozené nebo zcela zničené, případně v jejich prostorách žijí vnitřní uprchlíci. Přes 228 tisíc dětí ve školním věku tak nemůže každý den zasednout do školní lavice.

Sny, které ani válka ukrást nemůže

Děti tuto válku nezpůsobily, musí však den co den žít s jejími důsledky. Za každým číslem z hrozivých statistik je konkrétní osud.

Jedenáctiletá Ghina z Gazy vypráví: „I když jsem ještě dítě, musím se starat o spoustu věcí a jsem z toho moc unavená. Chtěla bych být zubařkou, ale bojím se, že se mi ten sen nesplní. Přišla jsem o tatínka a strašně mi chybí. Díky němu jsme se cítili v bezpečí. Když začalo bombardování, hrozně jsme se báli. Dokonce nám spadla střecha na domě. Přála bych si, aby válka skončila. Chci zase normálně chodit do školy, být s kamarády a žít šťastný život.“

Svůj sen přidává i jedenáctiletý Mahmúd: „Přišel jsem o domov, náš dům, svého tatínka i celou rodinu. Teď žiji u babičky z maminčiny strany. Chtěl bych znovu normálně chodit do školy. Až vyrostu, chci se stát očním lékařem nebo neurochirurgem. Doufám, že se podaří vyléčit můj zrak, abych se mohl stát lékařem. Také doufám, že budu mít možnost studovat medicínu v bezpečí a beze strachu.“

Pomoc v boji s podvýživou i psychickými traumaty

Člověk v tísni začal v Gaze pomáhat v prosince 2023. Jeho partnerská organizace War Child Alliance poskytuje naléhavou psychosociální pomoc traumatizovaným dětem a jejich rodinám. Tisíce dětí se tak mohly zúčastnit terapeutických sezení v domácnostech a komunitách nebo volnočasových aktivit, které jim alespoň na chvíli pomohly nemyslet na válku.

Další partnerská organizace Welthungerhilfe spolu s místními partnery ve svých nutričních centrech vyšetřila tisíce dětí do pěti let a těhotných či kojících žen a stovky z nich následně dostaly potřebnou léčbu a speciální terapeutickou výživu. Zdravotníci zároveň vyškolili tisíce lidí, jak co nejvíce snížit rizika podvýživy — například správnou hygienou, podporou kojení a přípravou výživných jídel pro malé děti.

Na dvou místech byly zřízeny komunitní pekárny, kam si lidé mohli donést své těsto a pod dohledem zkušených pekařů upéct vlastní chléb. Nejohroženější rodiny pak dostaly potravinové poukázky, za které si mohly nakoupit potraviny, které samy nejvíce potřebují.

Partnerská organizace CESVI se zaměřila na rozvoz pitné vody pro tisíce lidí především v táborech pro vnitřní uprchlíky. Tato pomoc je nezbytná, protože vodní infrastruktura v Pásmu Gazy byla téměř úplně zničena a většina obyvatel je odkázána na omezené množství vody, které je každý den dováženo cisternami. Na dalších místech pomohla s opravou toalet a umýváren.

Od června letošního roku Člověk v tísni spolu s místní občanskou organizací Al Nayzak spustil vzdělávací program ve třech dočasných vzdělávacích centrech dohromady pro tisíc dětí. V těchto centrech čeká na děti bezpečné zázemí, dostanou zde učební pomůcky, sešity, svačiny i pitnou vodu.

Kvalifikovaní lektoři zde vedou interaktivní hodiny matematiky, přírodních věd, arabštiny a angličtiny. Výuku doplňují lekce socio-emočního učení, doučování a různé volnočasové aktivity. Lektoři a rodiče se zároveň dozví, jak děti lépe chránit a vytvořit pro ně bezpečné útočiště.

Všechno toto úsilí je ale velmi limitované současnou politickou situací. Jen opravdové příměří totiž umožní stabilitu, přísun humanitární pomoci, zajištění základních služeb i infrastruktury a cestu k obnově válkou zničené Gazy.