To, že Česká republika neratifikovala Istanbulskou úmluvu, je podlé a hanebné. Už jen proto, že jsou desítky zemí,kde by přinesla reálné zlepšení situace, a každá evropská země, která úmluvu zpochybňuje, těmto zemím poskytuje alibi.

Nicméně ta úmluva není všeléčivý dryák. Nijak by nezabránila příběhům, jako je ten z Ostravy, a sama o sobě nevytváří lepší podmínky pro to, aby se obětem domácího násilí dostalo účinnější pomoci a ochrany. Ty pasáže, které by k tomu mohly vést, jsou zcela a beznadějně deklaratorní.

To, že Česká republika neratifikovala Istanbulskou úmluvu, je pro ženy v ČR dobrou zprávou. Zavedení pojmu „gender“ do právního řádu představuje pro biologické ženy nepřijatelnou nejistotu v objektivním určení pohlaví a ve svém důsledku bohužel vede k těžkému poškození práv (biologických) žen.

Typicky by se jednalo například o přístup „žen“ (například násilnických partnerů týraných žen, identifikujících se účelově jako ženy) do zařízení určených výhradně ženám.

https://www.bern.ch/mediencenter/medienmitteilungen/aktuell_ptk/vorfall-mit-polizeieinsatz-im-freibad-marzili

Vím, je horko a právnické pojmosloví je těžké. Ale dovolím si Vás ujistit, že Istanbulská úmluva sice operuje několika souslovími, které se v českých zákonech nevyskytují, ale právě to nebezpečí, kterého se obáváte, opravdu nevyvolává.

Nevyvolává. Jen si bohužel nemůžeme být jisti zda osoba s penisem na ženské nudapláži v Bernu je pro účely této Úmluvy diskriminovanou utlačovanou ženou, nebo toxicky maskulinním predátorem. Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách totiž pojem „žena“ nikde nedefinuje.

V minulosti samozřejmě žádná taková „definice ženy“ potřeba nebyla, ovšem v době, kdy ženou může být prakticky kdykoliv, taková definice už potřeba je.

Ať už je tedy osoba s penisem na ženské nudapláži v Bernu ženskou obětí násilí nebo toxicky mužským násilníkem, můžeme si v obou případech být stoprocentně jisti, že nejen pro účely Úmluvy je toto násilí genderově podmíněné:-)

Pro potřeby této smlouvy je podstatné nikoli to, zda jste osoba s dělohou nebo penisem , či sofistikovaněji s určitou kombinací chromozomů – ale to, zda na Vás je či není pácháno násilí z důvodů, které se odvolávají na určitý genderový stereotyp (na sociální roli, která je Vám na základě takových či makových znaků připisována jako násilníkem).

Řečeno příkladně:

Pokud násilník doslova vychází z lidové instrukce české hospody: "Zbij ženu dvakrát denně, ona už bude vědet, za co“, jedná se o genderově motivované násilí.

Pokud násilníci vyvraždí například ve Srebrenici všechny chlapce, protože rolí muže je být bojovníkem a nositelem etnické identity a z těch chlapců by vyrostli muži, jedná se (také, určující je zde etnické) o genderové násilí.

Zatímco, pokud se jedná o stanovení striktních pravidel zavedených kvůli ochraně obětí, pak do azylového zařízení pro týrané ženy prostě nemají mít přístup potenciální násilnící (bez ohledu na jejich pohlaví, ono týrání partnera se vyskytuje i v stejnopohlavních partnerstvích) a právě tak provoz uzavřené nudistické plaže určené pro osoby s definovanými pohlavními znaky (nikoli genderovými rolemi, ty jaksi plavčice pohledem neprověří0) náleží rozhodnutí provozovatelů -- je na volbě klientů a klientek, zda chtějí na otevřenou pláž vyžadující plavky, obvyklou nudistickou pláž nebo na pláž uzavřenou pro určitou skupinu. Nejde tedy o genderově motivované násilí, ani o neúnosné diskriminační jednání.

Takže máte nesporně pravdu v tom, že oba příklady, které uvádíte, jsou absurdní. Ale nemají nic společného se zavedením slova gender. Protože my to rozlišení pohlaví a genderu (ošklivé slovo, ale nikdo včas neprosadil českou alternativu) potřebujeme pro popis faktu, že určité očekávané "ženské" nebo "mužské" chování nevychází rovnou z toho, zda máte dole ocásek nebo šterbinu, ale ze scénářů, které Vám ta či ona společnost nabízí jako přijatelné.

Ano, pane Profante, zcela správně podotýkáte, že plavčice na ženské nudapláži je nanejvýš schopna pohledem prověřit pohlavní znaky, nikoli však genderové role. Z tohoto důvodu bude na té ženské nudapláži v Bernu ve spolupráci se specializovanou kanceláří pro rovnost v genderové problematice nově zřízena funkce osvětového pracovníka (viz odkaz), který bude ženám vysvětlovat, že (řečeno vašimi slovy) „určité moderní ‚ženské‘ chování vychází z toho, že máte dole ocásek a nikoliv ze scénářů, které Vám ta či ona společnost nabízí jako přijatelné“. Švýcarsko ale Istanbulskou úmluvu ratifikovalo už dávno, „jsou oddáni společenství solidarity, které je proti diskriminaci a vyloučení“, takže ten osvětový pracovník (samozřejmě ve spolupráci se specializovanou kanceláří pro rovnost v genderové problematice) je na rozdíl od pouhé hloupé plavčice schopen i pouhým pohledem (do průkazu totožnosti) prověřit (kromě pohlavních znaků) také i genderové role.

Tato „solidarita, která je proti diskriminaci a vyloučení“, může být ovšem snadno kvalifikována jako sexuální obtěžování a porušuje tak ustanovení článku 36 b a článku 40 Istanbulské úmluvy.

Nechce se mi dohledávat relevantní zdroje k událostem kolem Bernské ženské nudistické pláže. Ale nevidím nic špatného na tom, pokud se někdo rozhodne provozovat pláž pro osoby, které se identifikují jako ženy – a je na instituci, která pláž provozuje, zda chce z vlastních zdrojů platit osvětu o genderu, popřípadě, pokud se jedná o městskou pláž, zda to chce platit obec a zda s tím souhlasí její občané.

Diskriminace by to byla, pokud by se jednalo o zařízení, které musím používat – například pouze společné záchodky pro klientelu na obecním úřadě, které diskriminují ty, kdo jsou od dětství vychováni v tom, že se určité věci nedělají před osobami druhého pohlaví. Anebo, kdyby nějaká instituce bránila vedle pláže pro všechny osoby cítící se jako ženy zřízení pláže, přístupné pouze těm osobám, u nichž se jejich genderová identifikace shoduje s určitou kombinací chromozomů.

Také, pane Profante, nevidím nic špatného na tom, pokud se někdo rozhodne provozovat pláž pro osoby, které se identifikují jako ženy. Problém je jen v tom, že je to v praxi neproveditelné, protože nejde objektivně zjistit, kdo se identifikuje jako žena a kdo to účelově předstírá. Je to stejný nesmysl, jako kdyby se někdo rozhodl provozovat pláž pouze pro heterosexuály – to je úplně stejně neproveditelné, protože také nejde objektivně zjistit, kdo se identifikuje jako heterosexuál a kdo to účelově předstírá (asi nechceme, aby heterosexualita byla úředně potvrzována v průkazu totožnosti, ale ani to by nic neřešilo).

Ať už jde tedy o pláž pouze pro osoby, které se identifikují jako ženy, nebo pláž pro osoby, které se identifikují jako heterosexuálové, v obou případech je možné spoléhat se pouze na jejich věrohodnost. Ty pláže jsou ovšem zřizovány právě jako opatření proti falešné věrohodnosti, že všichni lidé jsou slušní a všichni se tedy vyvarují jakékoliv formy sexuálního obtěžování.

Zřizování pláže pro osoby, které se identifikují jako ženy, stejně jako zřizování pláže pro heterosexuály tedy postrádá jakýkoliv rozumný smysl.

Ale samozřejmě, že to jde. Jen to také jde obcházet. No a co nejde?

A obava z násilníka na pláži. V té mase vesměs zdravých žen v přijatelné fyzické kondici? Určitě menší riziko, než jít po desáté přes Letenské sady.

Vaše odpověď, pane Profante, je názorným příkladem toho, kam to vede, když se šmíráctví zařadí v intencích Istanbulské úmluvy na úroveň znásilnění a přestane se mezi nimi rozlišovat:

Když tedy žena bez oblečení [v tomto případě samozřejmě ta žena, která je jako žena objektivně rozlišitelná, nikoliv ta, která se jako žena jen sama identifikuje] nechce, aby ji v prostorách vyhrazených pouze pro ženy očumoval kdejaký šmírák, odpovíte, že je to určitě menší riziko, než jít po desáté večer přes Letenské sady.

----------------------------

Chápu, že oblečení nemá (alespoň podle vaší propagandy) na pravděpodobnost znásilnění žádný vliv, ovšem ty obavy z násilníků jsou samozřejmě opodstatněné tam, kde se v těchto vyhrazených prostorách zdržují ženy osamoceně, anebo poté, co tato idiotská legislativa „na ochranu žen“ umožní „ženám“ s penisem navštěvovat tyto prostory (vyhrazené pouze ženám – tedy prostory oddělené podle pohlaví a nikoliv podle genderu) ve velkém počtu nebo v organizované skupině násilníků. Ty obavy „naštěstí“ nebudou mít dlouhého trvání, sexuální obtěžování i sexuální násilí, které tato legislativa umožní, pochopitelně povedou k vytlačení žen [těch, které jsou jako ženy objektivně rozlišitelné] z těchto prostor. V horším případě pak bude každý pokus tyto samostatné prostory pro ženy (pro ženy podle pohlaví a nikoliv podle genderu) obnovit a chránit je tak před sexuálním obtěžováním a násilím označen jako diskriminace žen. Dopadlo by to tedy tak nějak podobně jako s ochranou dělníků v NDR v roce 1953. Bertolt Brecht by nejspíš ironicky doporučil „rozpustit ženy a zvolit si jiné“. Přesně to se děje, jen to už není ironie.