Ač nástup letošního léta přinesl i déšť, události jako evakuace na Krétě, uhořelí v Katalánsku či velký oheň hned za saskou hranicí nenechávají nikoho na pochybách — evropská sezóna letních požárů je tu. Zejména lesních požárů s postupující klimatickou změnou v Evropě přibývá. Vloni sice shořela celkově menší plocha než v roce 2023, i tak šlo ale z dlouhodobého hlediska o nadprůměrný rozsah. Vezmou-li se data z let 2021—2024 dohromady, vypálily lesní požáry v Evropě za poslední roky oblast o velikosti Moravy.

Zvláště zkušenost z rekordního roku 2023 — a u nás 2022, kdy hořelo Českosaské Švýcarsko — podnítila v takřka všech státech EU důslednější přípravy. Výrazně více se dbá na prevenci, přičemž nejvýrazněji v středomořských zemích, kde propukají velké lesní požáry tradičně nejvíce.

„Podniknuta byla zvlášť opatření typu vytváření protipožárních pásů či odstraňování porostu (…) Prevence je lepší než léčba a z toho teď země Evropské unie vycházejí,“ konstatuje poslední tematická zpráva Evropského účetního dvora (ECA).

Z dalších podnikaných kroků jmenují oficiální dokumenty například výsadbu hůře hořících dřevin, zřizování požárních hlídek či informační kampaně v ohrožených lokalitách, a to jak ohledně předcházení požárům, tak ohledně toho, jak reagovat po jejich případné vypuknutí.

Důraz na prevenci se přitom projevuje i ve financích. Příkladně v Portugalsku se podíl peněž určených na prevenci požárů mezi lety 2017 a 2022 zvýšil z dvaceti na šedesát jedna procent příslušné části rozpočtu. V regionu Galicie na severozápadě Španělska je od roku 2018 na prevenci vyčleněna dokonce většina rozpočtu na boj s lesními požáry. S novými plány prevence operují také italské oblasti Toskánsko a Sardinie.

Řada zemí dále investovala do modernější hasičské techniky, upravuje se infrastruktura a pořádají kombinovaná protipožární cvičení, často i s mezinárodní účastí.

Evropská unie umožňuje na prevenci využívat kofinancování ze společných fondů. Mimo to zastřešuje fungování letky dvaadvaceti požárních letadel a čtyř helikoptér rozmístěné různě po Evropě a také zvláštního podpůrného hasičského sboru o síle 650 lidí ze čtrnácti zemí EU, který má v srpnu a červenci pomáhat právě na ohroženém jihu.

Otázka dostatečnosti

Vzhledem k tomu, že počet velkých lesních požárů se s postupující klimatickou změnou od 80. let přibližně zdvojnásobil, je přiměřenost prováděných opatření diskutabilní. Evropský účetní dvůr (ECA) navíc upozorňuje, že poskytnuté prostředky jsou ne vždy využívány, kde je třeba.

V některých španělských regionech byl například rozdělen rozpočet mezi všechny části oblasti bez ohledu na rizika a potřeby. Některé státy také ve vyhodnocování potřeb jednotlivých oblastí pracují dle ECA se zastaralými informacemi.

Bezmála v každé členské zemi je nicméně vidět, že podniknutá opatření určitý efekt mají. V Litvě si příkladně pochvalují zdokonalení monitoringu a vybudování systému nových požárních cest v lesích. V Řecku byla zas majitelům pozemků zavedena povinnost odklízet větve, suchou trávu a další hořlavé materiály — plus provedení úklidu pod hrozbou pokud pravidelně hlásit.

Rakousko zorganizovalo nově zvláštní cvičení pro boj s vysokohorskými požáry. Francie zdokonalila koordinaci mezi monitoringem a pozemními posádkami a uvedla do stavu pohotovosti letní podpůrnou hasičskou zálohu o síle čtyři tisíce lidí.

V České republice, kde ročně shoří až čtyři sta hektarů lesa, se hasiči na sezónu připravovali zejména řadou specifických cvičení a prověrek systému zajištění vody pro hašení. Od tři roky starého požáru v Národním parku Českém Švýcarsku se také více rozvíjí komunikace s hasiči ze sousedních zemí a více se modernizuje technika.