V uplynulém roce na občany v České republice stále tíživěji doléhala nekompetentní opatření pravicové vlády Petra Fialy (ODS). Svět zažíval slábnutí progresivní politiky a nárůst krajně pravicového populismu, jenž vyvrcholil vítězstvím Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA. Na Blízkém východě byla situace nadále kritická, v pásmu Gazy se prohlubovala humanitární katastrofa.

Je tak dobrou zprávou, že občanská společnost v průběhu roku uskutečnila řada akcí, jimiž se vůči tomuto politickému vývoji ostře ohradila. Na organizování protestních shromáždění se podílely odbory, profesní organizace, občanské organizace, studentské spolky i neformální kolektivy.

1. Protesty zemědělců unesené konspirátory

V předjaří Českou republiku i další evropské země zachvátily protesty zemědělců, nespokojených především s neudržitelnými ekonomickými podmínkami v evropském zemědělském sektoru. Zdejší protesty započaly v únoru, kdy několik stovek zemědělců v traktorech zablokovalo v Praze dopravu na magistrále, aby se následně shromáždili na Malostranském náměstí před Poslaneckou sněmovnou.

Oprávněné frustrace zemědělců však zneužili představitelé antisystémové a konspirační scény, kteří v tomto tématu spatřili novou lukrativní platformu pro své aktivity poté, co mobilizační potenciál ztratilo téma české pomoci napadené Ukrajině.

Mezi organizátory figurovali agrobaron, majitel zemědělského koncernu Rabbit a pozdější neúspěšný kandidát za koalici STAČILO! do evropského parlamentu Zdeněk Jandejsek, předák Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek či konspirátor a blogger Daniel Sterzik, známý pod přezdívkou „Vidlák“, kteří nespokojenosti zemědělců využili ke kritice evropské zelené dohody a české vlády. Část zemědělců v reakci na projevy, které zaznívaly na protestu před sněmovnou, hlavní město na protest předčasně opustila.

Na další velký protest zkraje března do Prahy dorazilo více než tři tisíce zemědělců, které tentokrát svolala Agrární komora a Zemědělský svaz, oborové organizace artikulující v praxi především zájmy agrobaronů. Asociace soukromého zemědělství, sdružující především drobné zemědělce, se jako celek odmítla připojit.

Hlavním důvodem nespokojenosti byla zemědělská politika vlády Petra Fialy (ODS) a ministerstva zemědělství pod vedením Marka Výborného (KDU-ČSL). Vláda podle soudu protestujících zemědělců nedostatečně podporuje zájmy venkova a loňský vládní škrtací balíček situaci zemědělců dále zhoršil. Vláda po jednání se zemědělci přislíbila uvolnit na zemědělství více finančních prostředků.

Další protesty v režii Agrární komory a ve spolupráci s protestujícími z Polska a Německa pokračovaly koncem března, kdy několik stovek zemědělců symbolicky zablokovalo některé hraniční přechody. Následující plánované protesty v květnu zhatil pokus o atentát na slovenského premiéra Roberta Fica, po němž se zemědělské organizace rozhodly nepodněcovat dále napětí.

2. Za spravedlnost pro oběti sexuálního násilí

Na počátku roku ve veřejném prostoru rezonoval případ, který do značné míry odrážel tristní praxi české justice. Ta sice dokáže udělovat drakonické tresty za trestné činy bez obětí — jako je typicky pěstování marihuany nebo užívání různých psychotropních látek —, a na straně druhé projevuje tradičně povážlivou shovívavost vůči pachatelům odpudivých násilných činů se sexuálním podtextem.