Čistky v Turecku po převratu zasáhly už 62 tisíc lidí, potrvají nejméně do září

Petr Jedlička

Týden po pokusu o převrat pokračuje rozsáhlé zatýkání, hledání podezřelých a propouštění potenciálně neloajálních osob. Od čtvrtka platí výjimečný stav. Obavy z proměny režimu nabývají konkrétních podoby.

Třiapadesát tisíc propuštěných nebo dočasně suspendovaných, na devět tisíc zatčených, sliby zásadní obměny silových a správních struktur a tříměsíční výjimečný stav. Tak lze v maximální stručnosti shrnout reakci režimu prezidenta Erdogana na pokus o převrat, který byl podniknut v Turecku minulý pátek — právě před týdnem.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Zadržených je nejvíce mezi příslušníky ozbrojených složek, propuštěných a suspendovaných ve školství. Počet jedněch i druhých přitom narůstá každý den a vzhledem k středečnímu vyhlášení tříměsíčního výjimečného stavu, který dává — kromě jiného — mimořádné pravomoci vládě a policii, bude růst jistě dále.

Spolu se znalci fungování tureckého režimu to potvrdil ostatně už i sám prezident Erdogan: „Mnoho lidí bylo už zatčeno, ale ještě jsme neskončili. Tato zatčení a zadržení nám obstarají v příštích dnech mnoho dalších jmen,“ řekl Erdogan ve středu v rozhovoru pro Al-Džaríru.

A podobně se vyjádřil v pátek i vicepremiér Nurettin Canikli: „Zatím jsme odhalili jen pomyslnou špičku ledovce (...) Ta teroristická organizace se za uplynulých čtyřicet let dokázala infiltrovat do všech struktur v zemi — na ministerstva, do všech institucí, do soukromého sektoru,“ uvedl Canikli v rozhovoru pro BBC.

Onou teroristickou organizací přitom vicepremiér mínil síť stoupenců exilového klerika Fetullaha Gülena — struktury, jíž vláda páteční pokus o převrat připisuje.

Cíle očisty

Oficiálním účelem čistek, zatýkání a vyhlášení výjimečného stavu je — opět Erdoganovými slovy — „vymícení viru ve všech státních institucích“, „očistná restrukturalizace armády“ a „rychlé a efektivní podniknutí všech kroků nutných k eliminaci ohrožení demokracie, vlády práva a lidských svobod a práv“.

Taktéž oficiálně přitom vše cílí na osoby spoluodpovědné za převratový pokus nebo tento pokus schvalující, specificky pak na „paralelní struktury ve státě“, což je označení užívané právě pro stoupence Fetullaha Gülena. A dle ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga je také potřeba zamezit dalšímu eventuálnímu pokusu o puč.

Znalci tureckého prostředí ovšem uvádějí, že hnutí Fetullaha Gülena je perzekuováno systematicky od roku 2013, a ač zůstává stále relativně vlivné, jistě se nezapojilo do převratového pokusu v míře, jež by odpovídala rozsahu prováděných čistek.

Dle shody vnějších pozorovatelů navíc není doposud vůbec jasné, kdo všechno a s jakou motivací pokus o převrat minulý týden podnikl. Diskutovány jsou i nadále všechny tři výklady popsané v naší minulé přehledové zprávě, a to včetně možnosti, že pokus iniciovaly tajné služby tak, aby jej Erdoganův režim snadno potlačil a mohl posílit svoje postavení.

Část pozorovatelů se přitom obává, že režim nejen potlačí další oponenty a dosadí na další významná místa další své lidi, ale že v popřevratové atmosféře prodělá současné turecké zřízení celkovou proměnu směrem k ještě více autoritářské a islamistické podobě.

Výjimečný stav

Ve středu vyhlášený výjimečný stav, který posvětil ve čtvrtek také parlament, znamená konkrétně:

  • právo prezidenta, respektive kabinetu, vládnout s pomocí dekretů, jež získávají platnost zákonných norem — v důsledku tedy obcházení parlamentu. Parlament může dekrety jen ex post rušit,
  • rozšíření pravomocí policie, soudů a civilně-správních orgánů. Specificky jde například o právo provádět prohlídky osob i nemovitostí a konfiskovat majetek za účelem zajištění důkazů či v dílčích případech úkolovat armádu,
  • možnost vlády pozastavovat platnost některých práv a svobod, zvláště pak projevu a shromažďování. Vláda může i zakázat vydávání jednotlivých novin či tisk jakýchkoliv dalších materiálů, rušit vysílání, zakazovat protesty nebo i třeba vycházení,
  • právo vlády nařídit evakuaci celých oblastí, převzít kontrolu nad nějakým segmentem dopravy či snadno zakázat vstup do určitých zón.

Ani čtvrteční pozastavení platnosti Evropské úmluvy o lidských právech přitom není dle představitelů turecké vlády nějaký zlomový krok — sama úmluva to totiž v článku 15 v mimořádných situacích umožňuje. Podle druhého místopředsedy kabinetu Numana Kurtulmuse bude navíc mimořádný režim odvolán nejspíše už za měsíc a půl.

Znalci tureckých poměrů ovšem i zde varují, že v minulosti bývalo výjimečného stavu v zemi využito obvykle buď k nějakému velkému represivnímu tažení (například proti Kurdům), anebo právě k zásadním změnám v režimu.

Současná turecká ústava omezuje délku výjimečného stavu lhůtou šest měsíců, parlament jej ale může neomezeněkrát prodloužit, a to vždy až o čtyři měsíce. Pozorovatelé připomínají, že po roce 1987 byl výjimečný stav takto prodloužen celkem šestačtyřicetkrát.

„(Vyhlášením výjimečného stavu) nastoupil opresivní režim, v němž bude pozastavena platnost zákonů a osobních svobod, tisk bude cenzurován a parlament zcela vyřazen,“ napsal v příslušné souvislosti šéfredaktor opozičního listu Republika (Cumhuriyet) Can Dündar, jeden z nejvýznamnějších tureckých novinářů současnosti.

Konkrétní důsledky

Hlavní očekávané důsledky byly naznačeny už výše. V první řadě se jedná o důslednou výměnu kádrů, přičemž dle čtvrtečního komentáře prezidenta Erdogana získá zvlášť armáda „novou strukturu“ a v reakci na tuto proměnu i „čerstvou krev“. Druhým logickým důsledkem bude s jistotou oslabení Gülenova hnutí i dalších opozičních struktur v zemi.

Konkrétní průběh čistek a zatýkání za uplynulý týden shrnuje BBC následovně:

  • v armádě bylo zadrženo 7500 vojáků, a to včetně 118 generálů a admirálů, tedy třetiny velitelského sboru,
  • v policii bylo zadrženo 1000 policistů a 8000 dalších postaveno mimo službu,
  • v oblasti justici bylo zadrženo 113 osob včetně dvou soudců ústavního soudu a 3000 pracovníků bylo postaveno mimo službu. Z těchto tří tisíc je celkem 1481 soudců,
  • ve školství přišlo o práci 15 200 zaměstnanců ministerstva školství a 21 000 učitelů soukromých škol ztratilo licenci,
  • všem tureckým akademikům bylo zakázáno opustit zemi,
  • 1577 děkanů univerzitních fakult bylo vyzváno k rezignaci,
  • dále odvoláno bylo 1500 zaměstnanců ministerstva financí, 560 zaměstnanců ministerstva vědy a průmyslu, 529 zaměstnanců ministerstva dopravy, 393 zaměstnanců ministerstva pro rodinu, 245 zaměstnanců ministerstva mládeže a sportu a desítky zaměstnanců dalších rezortů,
  • 257 lidí muselo odejít z úřadu premiéra, přičemž obviněn ze spojení s pučisty byl i Erdoganův šéfporadce,
  • 492 osob — především duchovních, kazatelů a náboženských učitelů — přišlo o zaměstnanecký poměr v rámci vládního odboru pro náboženské otázky,
  • v tajných službách přišlo o práci celkem 100 lidí.

Shoda panuje na konstatování, že prestiž, sebevědomí a vnitřní důvěra celku tureckých ozbrojených složek zůstanou po posledních událostech podlomeny nejméně několik let.

Spolupracovníci DR v Turecku upozorňují dále na rozšířené obavy normálních lidí z uzavření hranic, zpřísnění cenzury, zavedení prezidentského systému či zákonů omezujících práva a svobody žen. Současnou atmosféru pak podle nich poznamenává nejvíce vládní hon na čarodějnice a snaha mnoha úředníků demonstrovat okázale loajalitu.

Istanbulský starosta takto například ve čtvrtek navrhl zřízení hřbitova zrádců pro oběti z řad účastníků pokusu o převrat, kde by mohli být tito symbolicky dehonestováni i po smrti.

Pozorovatelé ještě pak upozorňují, že rovněž ve čtvrtek byli v Turecku zatčeni první dva lidé za to, že vyjadřovali podporu převratu na sociálních sítích.

Vývoj reakcí ze zahraničí

Zvláštní kapitolou jsou pak mezinárodněpolitické důsledky, které se zatím stále odhadují spíše jen obecně. USA a státy Evropské unie přestaly v posledních dnech vyjadřovat explicitní podporu „demokraticky zvolené vládě Turecka“ a nyní kladou důraz na výzvy, aby Erdoganův režim postupoval s respektem k vládě práva. Jarní jednání o bezvízovém styku mezi Tureckem a EU zároveň vyznívají do ztracena.

Spolu s tureckým režimem slaví potlačený pokus o puč nejvíce Katar, Ázerbájdžán a palestinský Hamás, což jsou v posledních letech nebližší Erdoganovi spojenci. Rusko se zatím zdržuje obsáhlejších komentářů, ale pozorovatelé připomínají, že prezident Putin byl prvním z čelných představitelů velmocí, který Erdogana během pokusu o převrat podpořil.

Většina komentátorů ruské zahraniční politiky si vysvětluje poslední rusko-turecké sblížení dlouhodobou snahou Ruska potlačovat všechny iniciativy, které by mohly perspektivě podnítit nějaké režimní změny, a snahou obou dnes relativně izolovaných zemí hledat nové spojence. Putin a Erdogan se mají sejít k vzájemné schůzce v prvním srpnovém týdnu.

Zjevné sympatie k iniciátorům převratu vykázal ve světě pouze současný vojenský režim v Egyptě a libanonský Hizballáh. Pozorovatelé upozorňují pak ještě na fakt, že Gülenovo hnutí kritizovalo v minulosti vládu AKP za oslabování spojenectví Turecka s Izraelem a za ochotu jednat s kurdskou PKK. Izrael ale k posledním událostem mlčí a boje turecké armády s PKK už byly zase obnoveny.

Hned ve středu se nechali mluvčí tureckých ozbrojených sil slyšet, že armáda zneškodnila dvacet kurských bojovníků.

Další informace:

Reuters Erdogan says Turkey's military to be restructured after abortive coup

The Guardian Turkey suspends European convention on human rights in wake of failed coup

The Guardian Turkey coup attempt: Erdoğan declares three-month state of emergency

The Independent Turkey suspends European Convention on Human Rights in wake of coup

RT Turkish coupists planned to charge Erdogan with overly gentle treatment of Kurds — report

BBC News Turkey coup attempt: Charges laid against 99 generals and admirals

BBC News Turkey coup attempt: Who's the target of Erdogan's purge?

BBC News Turkey coup: National security takes a blow

    Diskuse
    July 23, 2016 v 11.42
    Doplnění
    Agenturní zpráva vydaná těsně po publikaci tohoto textu informuje, že Turecko dále prodlouží lhůtu pro zadržení bez sdělení obvinění na 30 dní a nechá uzavřít na tisíc dalších, většinou soukromých škol.
    July 25, 2016 v 8.54
    Po víkendu
    Během víkendu nechal Erdoganův režim uzavřít, rospustit či pozatstavit činnost:

    -- 15 univerzitám
    -- 934 školám
    -- 104 nadacím
    -- 109 kolejím
    -- 35 nemocnicím
    -- 1125 spolkům a sdružením
    -- 15 odborovým svazům
    July 25, 2016 v 19.56
    Další k Rusku
    Podle íránské státní, a tedy režimem plně kontrolované agentury Fars se postarali o zmaření pokusu o převrat Rusové -- dali prý totiž Erdoganovu ústředí několik hodin předem informaci, že se něco podobného chystá.

    Zdroje Fars dále tvrdí, že Erdogan za to Rusům předá příští týden piloty, kteří sestřelili onen slavný bitevník Su. Uvidíme...