Třiapadesát tisíc propuštěných nebo dočasně suspendovaných, na devět tisíc zatčených, sliby zásadní obměny silových a správních struktur a tříměsíční výjimečný stav. Tak lze v maximální stručnosti shrnout reakci režimu prezidenta Erdogana na pokus o převrat, který byl podniknut v Turecku minulý pátek — právě před týdnem.

Zadržených je nejvíce mezi příslušníky ozbrojených složek, propuštěných a suspendovaných ve školství. Počet jedněch i druhých přitom narůstá každý den a vzhledem k středečnímu vyhlášení tříměsíčního výjimečného stavu, který dává — kromě jiného — mimořádné pravomoci vládě a policii, bude růst jistě dále.

Spolu se znalci fungování tureckého režimu to potvrdil ostatně už i sám prezident Erdogan: „Mnoho lidí bylo už zatčeno, ale ještě jsme neskončili. Tato zatčení a zadržení nám obstarají v příštích dnech mnoho dalších jmen,“ řekl Erdogan ve středu v rozhovoru pro Al-Džaríru.

A podobně se vyjádřil v pátek i vicepremiér Nurettin Canikli: „Zatím jsme odhalili jen pomyslnou špičku ledovce (...) Ta teroristická organizace se za uplynulých čtyřicet let dokázala infiltrovat do všech struktur v zemi — na ministerstva, do všech institucí, do soukromého sektoru,“ uvedl Canikli v rozhovoru pro BBC.

Onou teroristickou organizací přitom vicepremiér mínil síť stoupenců exilového klerika Fetullaha Gülena — struktury, jíž vláda páteční pokus o převrat připisuje.

Cíle očisty

Oficiálním účelem čistek, zatýkání a vyhlášení výjimečného stavu je — opět Erdoganovými slovy — „vymícení viru ve všech státních institucích“, „očistná restrukturalizace armády“ a „rychlé a efektivní podniknutí všech kroků nutných k eliminaci ohrožení demokracie, vlády práva a lidských svobod a práv“.

Taktéž oficiálně přitom vše cílí na osoby spoluodpovědné za převratový pokus nebo tento pokus schvalující, specificky pak na „paralelní struktury ve státě“, což je označení užívané právě pro stoupence Fetullaha Gülena. A dle ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga je také potřeba zamezit dalšímu eventuálnímu pokusu o puč.

Znalci tureckého prostředí ovšem uvádějí, že hnutí Fetullaha Gülena je perzekuováno systematicky od roku 2013, a ač zůstává stále relativně vlivné, jistě se nezapojilo do převratového pokusu v míře, jež by odpovídala rozsahu prováděných čistek.

Dle shody vnějších pozorovatelů navíc není doposud vůbec jasné, kdo všechno a s jakou motivací pokus o převrat minulý týden podnikl. Diskutovány jsou i nadále všechny tři výklady popsané v naší minulé přehledové zprávě, a to včetně možnosti, že pokus iniciovaly tajné služby tak, aby jej Erdoganův režim snadno potlačil a mohl posílit svoje postavení.

Část pozorovatelů se přitom obává, že režim nejen potlačí další oponenty a dosadí na další významná místa další své lidi, ale že v popřevratové atmosféře prodělá současné turecké zřízení celkovou proměnu směrem k ještě více autoritářské a islamistické podobě.

Výjimečný stav

Ve středu vyhlášený výjimečný stav, který posvětil ve čtvrtek také parlament, znamená konkrétně:

Galerie (6)