Proč v sobotu nejít demonstrovat za svobodný internet
Mikuláš FerjenčíkPražský pirátský zastupitel Mikuláš Ferjenčík píše o tom, co všechno lze očekávat od sobotní klárovské demonstrace za svobodný internet. Proč přijít, a proč naopak nechodit?
Pirátská strana v sobotu ve dvě hodiny pořádá na pražském Klárově demonstraci za svobodný internet. Na demonstraci už se přihlásilo pěkných pár stovek lidí a možná se nás třeba tisícovka sejde.
Na facebookovém profilu Josefa Šlerky, kterého jsme na demonstraci pozvali promluvit, a on pozvání přijal, se rozhořela debata a tom, co všechno my Piráti děláme špatně a proč na demonstraci nechodit. Další výhrady jsem posbíral i jinde po Internetech, případně offline. Něco na nich je a tak se o ně podělím.
- Piráti propagandisticky spojují svůj politický spor o web sledujuseriály.cz s dalšími, méně kontroverzními požadavky, jako je zákaz cenzury, zachování soukromí na síti. Souhlasím. A jsme natolik gramotní, že si to uvědomujeme.
- Je dost možné, že na demonstraci přijde málo lidí, protože nezapadla do zpravodajského mainstreamu. Neúspěch demonstrace může zdiskreditovat celé téma svobody internetu u nás: v době, kdy titulní strany novin obsadila uprchlická krize a válka v Sýrii, nemá smysl ho otevírat. Mohu potvrdit, že zájem o demonstraci ze strany větších médii byl až do středy naprosto minimální, sám jsem zvědav, jestli se to s blížícím se datem demonstrace změní - první noviny, co o demonstraci informovaly, byla čtvrteční MF Dnes v Praze.
- Demonstrace je příliš ideologická. Ano, Piráti hlásají, že některé ústavní principy (jako zákaz cenzury) máme hájit i přesto, že kdybychom na striktní dodržování těchto principů rezignovali, mělo by to i své přínosy. Je to tak, nechceme cenzurovat loterijní, pornografické, ani jakékoli jiné weby. Jsme si přitom vědomi například toho, že tím může stát přijít o příjmy na daních. Problém daňových rájů musíme řešit, ale jinak než cenzurou internetu.
- Na demonstraci budou lidi, se kterými možná nechcete být na jedno fotce. Ano, bezpochyby tam bude kromě Pirátů široká směsice lidí, kteří by společně dělali máloco. Svobodní, zelení, konspirační teoretici, warezáci, lidé od hazardu, bojovníci proti přijímání uprchlíkům, anarchisti, geekové a spousta dalších. Je to tak, a každý si musí sám rozhodnout, jestli mu to vadí nebo ne.
Dvě výhrady proti demonstraci nicméně musím odmítnout:
Piráti v první řadě neodmítají jakoukoli regulaci internetu, například podporujeme síťovou neutralitu. Piráti nechtějí státní internet, stejně tak ale nechtějí internet korporací.
A zadruhé, tvrzení, že účelově zneužíváme termín „cenzura“, používají zejména ti, kteří si odmítají připustit, že cenzurovat i něco, co se mi nelíbí z dobrých důvodů, je pořád cenzura. Doporučuju slovníkové definice. Stát podle Pirátů nemá rozhodovat o tom, kam jeho občané na internetu smějí nebo ne, stíháni mají být provozovatelé webů, pokud jsou ty weby nelegální.
Neděláme žádnou apolitickou demonstraci za „přiměřeně regulovaný internet“, ale demonstraci za svobodný internet podle představ Pirátů. Aby se mohlo přidat více lidí a organizací, zformulovali jsme své požadavky tak, že se můžete připojit jen k některým z nich. Ano, možná nás bude demonstrovat málo, ale to záleží spíš na vás. Různorodou skupinu lidí, kteří tu budou, považuju za skvělou věc - konečně je tu jednou demonstrace napříč společenskými vrstvami.
Pokud někdo hájí výhody, jež by nějaká cenzura mohla mít, ať to říká narovinu a neschovává se za relativismy. Všichni bychom měli umět hledat odvahu čelit některým nálepkám - stejně jako my si troufáme riskovat nálepku „strany hazardní lobby“, proti které jsme třeba v Praze hlasovali pro dost přísnou vyhlášku.
Povinný závěr: v sobotu 20. února se uvidíme na pražském Klárově, začíná se ve dvě, přijďte včas, budou tam české internetové osobnosti jako Josef Šlerka, Ondřej Neff, Daniel Dočekal, Michal Feix, zástupce Seznamu nebo třeba Jan Vobořil, ředitel zřejmě jediné české neziskovky, která se zabývá soukromím.
Všechny stojí za to si v sobotu poslechnout, i když třeba nebudete souhlasit se vším, co zazní.
Jsem proti cenzuře internetu, ale omezování nezákonných aktivit by mělo platit všude, ne? Proč by internet měl být výjimkou?
Navíc když už chceš používat slovo cenzura, tak ta vždy míří proti provozovatelům a ne proti "uživatelům".
Bohužel se svobodou je to vždycky tak, že platí jen potud, pokud neomezuje svobodu druhých. A teď si s tím budeme muset poradit na internetu a rozhodnout se, co je menší zlo. Jestli má například boj proti obchodu s lidmi na internetu (případ dětské pornografie) vyšší prioritu než svobodný přístup k wiki leaks, nebo ne.
Ale jinak demonstrace je potřeba, už kvůli tomu, aby se tahle diskuse začala vést na solidní úrovni.
To si opravdu myslíš, že by daňové ráje neprosperovaly i s tvrdou kontrolou internetu a že by to nebylo podobně jako v obchodu s drogami, kde zákaz a represe znamená jen vyřazení malých ryb a vítaný bonus pro velké hráče...že by tu kontrolu taková IKEA -- když už o ni na DR byla řeč -- neuměla obejít?
"jak chcete bojovat proti daňovým únikům, praní špinavých peněz a obchodu se zbraněmi a lidmi"
Jako dosud. Je zásadním omylem si myslet, že tyto jevy nějak "probíhají na Internetu". Ne, tyto jevy se odehrávají v reálném světě a tam je třeba jim čelit. Můžeme si to klidně rozebrat na reálném příkladě.
Internet je jen komunikační síť, a samotná komunikace nemůže být zločinem, stejně jako nemohou být zločinem myšlenky (pokud se tedy nechcete vrátit pár století zpět).
Uznávám, že nad kryptoměnami (těžko řešitelné) a částečně i dětskou pornografií (emotivní téma) nás čeká ještě dlouhá a složitá veřejná diskuse. Ale tahle demonstrace - byť k ní může dát impuls - a ty tři body, kolem kterých se točí, míří trochu jinam. Tak ať nesklouzneme ke zbytečnému nedorozumění...
Tajemství v komunikaci - je lidské právo. Nicméně může být omezeno dočasně soudy. Teď se vede diskuse, jestli to platí i při finanční komunikaci a já, stejně jako Tax Justie Network či Obama si myslíme, že ne. Nebylo by tedy například záhodno využít nějakého algorytmu pro danění operací s bitcoiny a tyto daně pak využít pro pokrytí nákladů spojených s Internetem - třeba na pomoc zemím postižených klimatickou změnou? Internet dnes konzumuje 6 % světové výroby elektřiny a 2 % celkové energetické spotřeby. A to v době, kdy k němu nemá přístup více než polovina planety a miliarda lidí nemá přístup ani k elektřině...
Síťová neutralita je taky fajn, ale stejně je to pořád komunismus pro bohaté. Spíš by to mělo být tak, že každý, kdo vydělá nějakou signifikantní část peněz na Internetu, měl platit zvláštní daň, z které by se síť udržovala. Tady je zase otázkou, kdo by to vybíral. Jinou možností je zpoplatnit komerčně využívaná data od nějaké výše.
Jou to návrhy z oblasti Utopie, ale je třeba se nad nimi zamýšlet, protože jinak budeme bojovat za to, aby Facebook mohl parazitovat na veřejné síti a vydělávat miliardy, aniž by zpátky něco odvedl. Což reálně dělá.
Nemám nic proti demonstraci za svobodný internet, byť si myslím, že to prostě pro určité kruhy je obdobou toho, čím je pro jiné kruhy (ODS) třeba odpor proti povinným registračním pokladnám. A naopak tím, za co bych rád demonstroval, ale zajisté nebudu mít parťáky, je regulace (omezení) reklamy na internetu. A nejen tam.
Sdílet
S tím nesouhlasím. Předně, je vůbec otázka, zda kryptoměny mají nějakou naději na existenci (já jsem skeptický). Peníze jsou poukázka na "reálné" (tedy vzácné) zdroje a služby. V nějakém místě se musí zase na ty zdroje a služby (nebo alespoň "skutečné" peníze) proměnit - to bude zřejmě nějaká burza, a taková instituce už může podléhat regulaci, protože interaguje s reálným světem. Samotná role Internetu není moc odlišná od role auta, do kterého naložíte bankovky a převezete je někam jinam.
"Tajemství v komunikaci - je lidské právo. Nicméně může být omezeno dočasně soudy."
S první větou souhlasím, s druhou jen zčásti. Mohou být myšlenky omezené soudy? To co by mělo být omezitelné soudy jsou lidské činy s dopadem na reálný svět, nikoli jejich samotná komunikace.
Důvod, proč máme zákony a platí "svoboda jednoho začíná tam, kde končí svoboda druhého" je v tom, že ve fyzickém světě jsou statky vzácné, procesy nevratné (mrtvého neoživíme) a lidé se evolučně vyvinuli, aby je tak pojímali. Ale ve virtuálních světech taková pravidla neplatí.
"Teď se vede diskuse, jestli to platí i při finanční komunikaci"
Jak už jsem popsal výš, mně spojení "finanční komunikace" nedává smysl, protože finance se vždy vztahují k reálnému světu, a k právům, která se ten reálný svět nějak snaží uchopit (třeba vlastnictví). A to už regulujeme, bez ohledu na to, jak to lidé navzájem komunikují.
"tyto daně pak využít pro pokrytí nákladů spojených s Internetem - třeba na pomoc zemím postižených klimatickou změnou?"
To je šlechetný nápad, ale dost nesystémový. Klimatické změny má řešit uhlíková daň, a náklady na Internet už platíme - prostřednictvím plateb za nákup a provoz počítačů, plateb za poskytování přístupu na Internet, a reklamy.
"Internet dnes konzumuje 6 % světové výroby elektřiny a 2 % celkové energetické spotřeby."
To máte pravdu, ale já zastávám názor, že postupný přechod lidstva do virtuálních světů je fakticky ekologicky šetrnější (pokud tedy taková věc může existovat, jako ekologicky šetrné lidstvo - nejsem si tím jistý). Hezky je to vidět na příkladě hraček - dřív si děti (v rozvinutých zemích) hrály s Legem, dnes hrají Minecraft. To druhé mi připadá mnohem ekologičtější, a tak bychom mohli pokračovat s ostatními druhy zábavy. Myslím, že pobyt ve virtuálních prostorech dává šanci lidstvu být mnohem méně spotřební společností, v tom smyslu, že ubývá potřeby vlastnit věci ve fyzickém světě. Je to vidět v USA, kde přibývá lidí, co nemají potřebu vlastnit dům a auto.
"A to v době, kdy k němu nemá přístup více než polovina planety a miliarda lidí nemá přístup ani k elektřině..."
To je jistě pravda, ale nesouvisí to přímo s Internetem, podobná situace by existovala i bez něj. Vybavuje se mi v této souvislosti iniciativa Facebooku v Indii, která byla nakonec zavržena právě kvůli nesplnění požadavku na síťovou neutralitu: https://news.ycombinator.com/item?id=10791198
Přijmout podmínky Facebooku by IMHO znamenalo podobnou věc jako smířit se se špatnými podmínkami dělníků v rozvojových zemích, jen proto, že se tím jejich místní situace marginálně zlepšila.
"Síťová neutralita je taky fajn, ale stejně je to pořád komunismus pro bohaté."
Myslím, že se mýlíte. Ze síťové neutrality profitují i chudí (jak ukazuje výše uvedený příklad). Zastánci síťové neutrality se nesnaží z Internetu vytvořit nějaký exkluzivní klub - naopak.
"Spíš by to mělo být tak, že každý, kdo vydělá nějakou signifikantní část peněz na Internetu, měl platit zvláštní daň, z které by se síť udržovala."
To nedává smysl, protože jak už jsem psal, myslím, že nejde "vydělat peníze na Internetu". Vydělávání peněz předpokládá vzácnost, a ta ve virtuálním světě není (pokud jí uměle nezavedete).
"Jinou možností je zpoplatnit komerčně využívaná data od nějaké výše."
O tom by se asi dalo diskutovat, ale obávám se, že je to dost obtížně vymahatelné.
"jinak budeme bojovat za to, aby Facebook mohl parazitovat na veřejné síti a vydělávat miliardy, aniž by zpátky něco odvedl"
Facebook ale zpátky odvádí - poskytuje lidem komunikační infrastrukturu. Taky bych ale raději, kdyby ta infrastruktura byla v rukou veřejnosti, ale bohužel to tak není, přestože nic (kromě lenosti - i mé vlastní) nebrání tomu, aby to tak nebylo.
Je to zcela odlišná situace od podobných problémů v reálném světě. Pokud třeba vláda zprivatizuje nějaký veřejný prostor, pak se lidé nemohou dobře rozhodnout, že tam chtějí mít něco jiného (protože půda je vzácný statek), pokud nechtějí jít do ozbrojeného konfliktu s vládou. Nebo zaměstnancům, kteří nesouhlasí se špatnými pracovními podmínkami, může reálně hrozit smrt hladem. (V téhle souvislosti se mi vybavuje tato dáma: http://www.vox.com/2016/2/18/11047052/alexandra-elbakyan-interview) Ale náhrada Facebooku je jen o dohodě (a taky ochotě lidí platit přímo, nikoli prostřednictvím reklamy).
Proto jdou útoky (různých aktérů - jak států tak soukromých firem) na Internet právě skrze fyzický svět - snahy omezit komunikaci (porušení síťové neutrality, masové sledování, síťové pasy, zákaz šifrování) a omezit to, co si člověk může dělat na počítačích, které sám vlastní (autorská práva, patenty, nemožnost volby operačního systému, digital rights management).
To už se zkoušelo v roce 2012 a k výsledku to nevedlo. Jinak já vždy říkám lidem, kteří si stěžují, že veřejnost věci jako síťová neutralita nebo sledování Internetu moc nezajímá: A jsi ochoten aspoň připustit, že ti lidé řeší problémy, které ty řešit nemusíš? Byl bys ochoten jít třeba podpořit odborářskou demonstraci?
"A naopak tím, za co bych rád demonstroval, ale zajisté nebudu mít parťáky, je regulace (omezení) reklamy na internetu."
Nejsem si jistý, zda si uvědomujete, kolik vlastně celá ta legrace stojí. Jenom namátkou, teď jsem našel - jedno vyhledávání na Google stojí něco kolem centu. Byl byste ochoten jim to zaplatit přímo?
Já si nemyslím, že jde o špatný nápad - rozhodně by to bylo transparentnější, ale hodně lidí by do toho asi nešlo, už jen z finančních důvodů. Jde o to, že reklama jsou jistá forma platby, která dnes jde z kapes firem; pokud by jí měl platil spotřebitel, musel by asi dostat odpovídajícím způsobem přidáno. Protože jde o změnu vzájemného mocenského postavení a to nejde vyřešit jen symbolicky.
- Na odborářské demonstraci jsem byl a cítil se tam dobře. (Je faktem, že mne odbory nověji naštvaly podporou "prolomení limitů".)
- Obecně si myslím, že některé věci by měly být bezplatné a hrazeny jako veřejnoprávní služba. (Něco jako Wikipedie.) Nicméně 1 cent za vyhledání na Google je pro mě zcela přijatelnou cenou (ač mám podprůměrný příjem). Za 100 Kč bych jich mohl uskutečnit na 400, což daleko přesahuje můj měsíční objem. (I když je pravda, že přes Google se nyní také přihlašuji na známé stránky). Zvlášť bych ovšem přivítal zpoplatnění posílání e-mailů...
- Moje výtka vůči reklamě na internetu nebyla míněna jako absolutní negace. Šlo mi např. o podobu hlavních zpravodajských serverů. Tam je reklama dominantní, agresivní a zásadně snižuje solidnost velmi podstatného zdroje informací.
"Šlo mi např. o podobu hlavních zpravodajských serverů."
Ono je to možná tím, že tradiční média jsou v podstatě elitářská, ačkoli si to nepřipouští. Ale to se časem asi poddá, tedy pokud budeme mít svobodný Internet. :-) V této souvislosti je zajímavý (jako experiment) model Deníku Referendum.
V této souvislosti se mi také vybavuje jeden pohled íránského bloggera: http://www.theguardian.com/technology/2015/dec/29/irans-blogfather-facebook-instagram-and-twitter-are-killing-the-web