„Jakže se jmenuje ta tvoje díra u Havířova?“, řekne mi čas od času někdo z mých přátel. Při slovech „díra“ a „Horní Těrlicko“, případně „souvisle zastavěná zatáčka u Havířova, která se bude za rok zavážet hnojem“, se ve mně vždy vzbouří pověstná horká severomoravská krev. Ač nepříliš dobrý vlastenec a patriot jsem se rozhodl poupravit mínění nejednoho městského intelektuála o místě, které je v republice známo snad pouze svou přehradní nádrží.

První zmínku o obci Těrlicko, na kterou narazíte při cestě z Havířova do Českého Těšína, můžeme najít už v první polovině třináctého století. Název získala pravděpodobně podle „cierlice“, nářadí dříve používaného k česání lnu. Od svého vzniku obec vlastnila celá řada šlechtických rodů, namátkou Vlčkové z Dobrozemnic nebo Kardinálové z Viderna. Od osmnáctého století se vlastníkem stal rod Larischů, kterýžto rod pozdějších uhlobaronů můžete znát z Nohavicovy Těšínské nebo z Bezručových Slezských písní. V roce 1926 byl majetek Larischů rozparcelován a majetek Těrlicka přešel pod správu obce.

↗

Přehrada slouží k rekreaci, pořádání letních párty a rozvíjení vodních sportů. Na místní dráze pro vodní lyže se pořádají i závody Mistrovství České republiky ve wakeboardingu. Foto youtube.com

Kapitolou pro sebe je místní přehrada, která dotvářela podobu obce v padesátých letech dvacátého století. Kvůli její stavbě muselo být zatopeno více než sto čtyřicet domů. Od té doby slouží přehrada k rekreaci, pořádání letních párty a rozvíjení vodních sportů. Na místní dráze pro vodní lyže se pořádají i závody mistrovství České republiky ve wakeboardingu. Svá nejlepší léta má však již dávno za sebou, a čistota nepatří zrovna k reprezentativním prvkům obce. „Přehrada ztratila svůj účel, už dále nezásobuje Třinecké železárny, a proto se do budoucna uvažuje o jejím zániku,“ vysvětluje zanedbanost přehrady jeden ze sousedů.