Když jsme se přestěhovali z malebné vesnické Malé Strany do Krakovské ulice pár metrů od Václavského náměstí, byla to pro kluka ve třetí třídě, který si ze všeho nejraději četl, úplná revoluce. V první polovině 80. let Kampa, kde jsme dosud bydleli, ještě v mnohém připomínala svět Nerudových Povídek malostranských. Václavák, to byl pro malého obyvatele této vnitropražské vesnice sen o velkém městě, o velkém světě.

Ten sen se pro mě stal skutečností. Ačkoli se to může zdát divné, nikdy se mi doopravdy nezastesklo po romantické kráse malostranských parků a zahrad, dokonce ani po nacházení mincí z 19. a někdy dokonce i 18. století na březích Čertovky. Dodnes vzpomínám na ten pocit, když jsem si odnášel první knihu koupenou v jednom z několika knihkupectví na Václaváku. Pocit, že začíná jiný, otevřenější, zajímavější život.

Ten pocit se měrou vrchovatou naplnil o několik let později, když jsem díky svému bydlišti zažil události ledna a listopadu 1989 zblízka, přímo na dosah ruky. Pro čtrnáctiletého chlapce to byl zásadní, s ničím nesrovnatelný zážitek. Bylo to, jako by se nad Václavákem rozestoupilo nebe a sestoupily samy Dějiny. K velkým příběhům mýtů a bájí, které jsem miloval, přibyl nový velký příběh, tentokrát ale takový, který jsem sám prožíval.

Ztráty doby svobody

Jedním z důsledků velkého vpádu Dějin bylo to, že Václavské náměstí, jak jsem je důvěrně znal, začalo postupně mizet a měnit svou tvář. Zanikla prostorná Václavská pekárna (stejně jako její malostranská sestřička v Mostecké ulici) a místo ní se objevilo jedno z prvních kasin, působivě lákající vířícími bankovkami. Zanikl — jako tolik dalších — mléčný bar na rohu Václaváku a Opletalky, s kachlíky s vyobrazeními znamení zvěrokruhu. Místo něj nastoupil podivný butik bez chuti a zápachu.

Nové době podlehla dokonce i místa mému srdci nejbližší, jako knihkupectví Melantrich dole na Můstku, kde jsem v útulných zastrčených kójkách strávil s knihami mnoho krásných chvil. Dům potravin naproti Muzeu, elegantní (jak si ho vybavuji) svět různých lahůdek, dobyl vetřelec jménem McDonalds. Stejně jako na Malé Straně v Mostecké ulici opět McDonalds nahradil a nenávratně odkázal do vzpomínek bufet a mléčný bar U Hradeb.