V posledních týdnech se ve všech médiích mluví a píše o Bělé. Přesněji řečeno o Bělé pod Bezdězem či Bělé-Jezové. Také pocházím z Bělé. O té mojí se ale nepíše. Nachází se dvacet pět kilometrů severozápadně od Plzně. Dalo by se říci, že se jedná o běžnou vesnici, která ničím nevyčnívá (místní patriot by oponoval, že zde máme zubařku, kterou nám mohou závidět i mnohá města).

I na zdejší hospodě U Rajchů je pamětní deska: v tomto hostinci Jára Cimrman nikdy nenocoval, aby bylo jasné, že i tento génius se Dolní Bělé vyhnul. Rovněž hrad Bělá, později přestavěný na zámek, který se nad vesnicí tyčí, jako by nestál za pozornost.

Z původně majestátně vyhlížející stavby toho mnoho nezbylo. Přičinliví obyvatelé pozůstatky hradu využili při stavbě svých domů. Kdoví kolik stavení by vzalo za své, kdyby se kameny měly vrátit zpět do hradních zdí.