Výlet do Bělé
Jaroslav BicanSrpnový cyklus Deníku Referendum o zajímavých místech pokračuje pohlednicí z Dolní Bělé a okolí. Jaroslav Bican zve k procházce naučnou stezkou Ludvíka Očenáška a návštěvě hájovny v Lomanech.
V posledních týdnech se ve všech médiích mluví a píše o Bělé. Přesněji řečeno o Bělé pod Bezdězem či Bělé-Jezové. Také pocházím z Bělé. O té mojí se ale nepíše. Nachází se dvacet pět kilometrů severozápadně od Plzně. Dalo by se říci, že se jedná o běžnou vesnici, která ničím nevyčnívá (místní patriot by oponoval, že zde máme zubařku, kterou nám mohou závidět i mnohá města).
I na zdejší hospodě U Rajchů je pamětní deska: v tomto hostinci Jára Cimrman nikdy nenocoval, aby bylo jasné, že i tento génius se Dolní Bělé vyhnul. Rovněž hrad Bělá, později přestavěný na zámek, který se nad vesnicí tyčí, jako by nestál za pozornost.
Z původně majestátně vyhlížející stavby toho mnoho nezbylo. Přičinliví obyvatelé pozůstatky hradu využili při stavbě svých domů. Kdoví kolik stavení by vzalo za své, kdyby se kameny měly vrátit zpět do hradních zdí.
Okolí hradu, kterému místní říkají zámek (oficiálně bývá označován jako zámecký amfiteátr) a nejvyššímu bodu špice, se dnes využívá hlavně k zábavám, při nichž hrají různé v tomto kraji známé kapely. Jejich četnost je v posledních letech už poněkud řidší, ale Brutus, nejegendárnější ze všech, zde nemůže chybět rok co rok (vřele doporučuji jejich písně Dlažební kostka či Gorila).
Ze špice je výhled nejenom na Zámecký rybník přímo pod hradem, na Horní Bělou, která odsud na dolnobělské neshlíží tolik svrchu, ale také na děkovnou kapličku, kterou před pár lety na protějším kopci zvaném Hejtmánek postavili manželé Šindelkovi navrátivší se sem ze Švýcarska.
Na zámku se dříve pořádaly i tradiční pivní slavnosti, což bývala velká sláva. Moderoval je tehdy z televize známý Petr Jančařík — moje generace si ho možná pamatuje jako moderátora pořadu pro děti Magion.
Co ale naopak v posledních letech v Dolní Bělé a přilehlém okolí ožilo, je zájem o Ludvíka Očenáška, který žil v nedaleké Malenici. Panují určité nejasnosti ohledně toho, zda má ve svém jméně písmenko „t“ — v některých jeho dokumentech je totiž uvedeno Otčenášek, častěji se ale objevuje verze bez „t“.
Pamětní deska Ludvíka Očenáška na místním obecním úřadě
Očenášek byl mimo jiné průkopníkem raketové techniky a v roce 1930 se mu podařilo v Praze na Bílé hoře vystřelit rakety až do výšky dvou kilometrů. Jeho bustu mají dokonce v Muzeu letectví a kosmonautiky ve Washingtonu.
V Bělé Ludvíka Očenáška dlouhá léta připomínala jen pamětní deska na budově staré školy, která dnes slouží jako obecní úřad. Poté, co ho občanské sdružení Přeskopec spolu s dalšími místními nadšenci začalo opět připomínat, byla po něm pojmenována zdejší základní a mateřská škola. Vznikla také naučná stezka nesoucí jeho jméno. Vede přes Očenáškovu Malenici, hájovnu v Lomanech až do města Plasy.
Hájovna v Lomanech
Vydáte-li se po ní, po chvíli minete poslední domy a ocitnete se na vyvýšeném místě u několika vzrostlých kaštanů. Stejně rychle jako zmizela stavení, se však objeví plot, který docela nepříjemně lemuje cestu po levé straně.
Nejedná se o jev, který by byl v těchto končinách ojedinělý. Už před několika lety začal jeden po revoluci rychle zbohatnuvší občan skupovat pozemky v okolí, často louky či pole, oplocovat je, sázet tam stromky a chovat muflony.
Muzeum těžby smoly v Lomanech
Za stejným plotem je i nedaleké Zelené jezírko, přírodní památka a místo, kde se dříve těžila břidlice na výrobu kyseliny sírové. Po stížnostech, že by jezírko mělo být přístupné, majitel vše vyřešil tak, že po telefonické domluvě prý přijede, otevře vrata a návštěvníkům umožní vstup.
Milejší přivítání se dostane těm, kteří po naučné stezce dojdou až do hájovny v Lomanech k Janě Čihákové, předsedkyni spolku Přeskopec. Nejenom, že zde paní Čiháková založila Muzeum těžby borové smoly, ale podařilo se jí kolem hájovny seskupit okruh známých a přátel, kteří se zde scházejí při mnoha různých příležitostech.
Osm set let starý dub
Paní Čiháková na hájovně pořádá nejrůznější slavnosti a akce pro veřejnost, od jarního otvírání studánek, svatováclavských slavností až po výstavu betlémů a adventních posezení.
V Lomanech rovněž stojí osm set let starý dub, kterému se říká Žižkův. Bývaly dva, ale jeden už uschnul.
Město Plasy
V Plasích — cílové štaci Očenáškovy naučné stezky — dominuje monumentální cisterciácký klášter stojící na 5103 dubových pilotech, které musí být neustále zaplaveny vodou, jinak by se klášter zřítil. V Plasích se také nachází hrobka kancléře Metternicha. Nechcete-li rozhněvat místní, nikdy nepoužívejte výraz „v Plasech“.
Momentálně tady opravují pivovar a hospodářské budovy kláštera, které jsou dnes ve správě Národního technického muzea. Proslýchá se, že na zářijové slavnostní otevření přijede i předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Hrad Bělá v zimě
Případně můžete přijet 22. srpna na letošní oslavy sedmi set let od založení obce. A pokud vás neláká ani to, vězte, že lesy v okolí Bělé jsou bohaté na houby a borůvky a okolní terén je vhodný pro nenáročné cyklistické výlety. Dolní Bělá je ale krásná i v zimě.
