Boje na Donbase připomínají už zase plnohodnotnou válku
Petr JedličkaBojů o Marjinku se minulý týden zúčastnilo na tisíc mužů. Od té doby útoky pokračují. Kyjevská strana už oficiálně přesunula dělostřelectvo zpět k frontě. Ruská média píší o odstřelování sídlišť a dalších provokacích Ukrajinců.
Současné boje mezi ukrajinskou armádou a polovojenskými bataliony na jedné straně a separatistickými ozbrojenci a ruskými vojáky na straně druhé připomínají už zase plnohodnotnou válku. Vyznívá to tak z textů většiny pozorovatelů, kteří vývoj na východní Ukrajině v poslední době sledují.
Shoda panuje na tom, že příměří nastalé v únoru po uzavření druhé dohody z Minsku, respektive po dobytí města Debalceva, nebylo důsledně dodržováno. Podle evidence kyjevského ministerstva obrany padlo od konce února do konce května na Donbase na sto ukrajinských vojáků a bylo zabito padesát civilistů.
Ovšem síla výpadů, které podnikají síly na separatistické straně od konce května, je podstatně větší než kdykoliv dříve na jaře. Jenom při útoku na doněcké příměstí Marjinka zemřelo 3. června 35 až 80 separatistů, devět civilistů a pět ukrajinských vojáků.
Kyjevská strana navíc už minulý týden přesunula dělostřelecké baterie zpátky k frontě, čímž mimojiné rovněž porušila mírovou úmluvu.
„Jedna část analytiků nyní označuje režim relativního příměří platný od února za rozvrácený a vybízí k využití všech cest, aby se předešlo rozšíření bojů na celou frontu. Jiná část analytiků soudí, že válka na Donbase nikdy neskončila, druhá dohoda z Minsku nic podstatného nezměnila (...a že) má teď smysl jen posilovat ukrajinskou obrannou linii, aby se fronta při nadcházejícím nevyhnutelném střetu neposunula dále na západ,“ uvádí v živém tematickém pásmu Svobodné Evropy novinář Paul Sonne, moskevský dopisovatel WSJ.
V západoevropských médiích se dnes objevují i jiná vidění situace, jsou ale v menšině. Ruská média píší zatím pouze o provokacích z kyjevské strany, palbě ukrajinského dělostřelectva do doněckých obytných čtvrtí a varování moskevské vlády směrem k USA, aby na Ukrajině „neeskalovaly napětí“ rozmísťováním protiraketových systémů.
Velké agentury připomínají, že ukrajinská vláda mluví o blížící se separatistické, respektive „ruské a teroristické“ ofenzívě již od dubna. Spolu s některými analytiky předpovídala nejprve, že přijde hned po oslavách konce 2. světové války. Nyní mluví o začátku léta.
Podle ministra obrany Stepana Poltoraka je teď na Donbase 33 tisíc separatistických ozbrojenců a devět a půl tisíce ruských vojáků, což mimochodem odpovídá téměř dvojnásobku síly české armády. Ruská armáda nadto zdvojnásobila svůj kontingent na Krymu. Ten čítá dnes 24 tisíc vojáků.
Pozorovatelé OBSE potvrzují, že na Donbas dorazilo z Ruska v poslední době velké množství techniky včetně modernizovaných tanků T-72, protileteckých zbraní Strela-10 a taktických raketometných komplexů. Předpoklad další eskalace posiluje i rezignace šéfvyjednavačky Heidi Tagliaviniové a stížnosti mise, že s ní přestávají odpovědní zástupci povstaleckých vlád komunikovat.
Během dosavadních bojů zemřelo na východě Ukrajiny přibližně 6400 osob. Jeden milion 173 tisíc Ukrajinců opustil svoje domovy. Více než polovina z těchto vyhnanců přitom utekla do Ruska.
Taktika separatistů
Současnou taktiku sil bojujících na straně separatistů vnímají pozorovatelé v zásadě podobně, v hodnocení jejich motivací a plánů se ale různí. Pokud jde o taktiku, je zjevné, že nemůže jít jen o odvetné údery na ukrajinské pozice, z nichž je odstřelováno separatistické území, jak se uvádělo často v minulosti. Dnešní útoky mají podobu především výpadů za frontu a snah o dobytí nových takticky výhodných pozic.
Podle obsáhlé analýzy Huga Spauldinga z Institute For The Study Of War mají aktuální údery trojí smysl: jednak unavovat protivníka, jednak prověřit sílu ukrajinských obraných kapacit a jednak — případně — vytvořit předpolí pro další větší útok. Spaulding argumentuje, že separatisté a vojáci z Ruska zahajovali své výpady takto již v minulosti — nejprve rozšířili území pod svou kontrolou v několika úzkých klínech, aby zabrali takticky důležitá místa, a poté vedli rozhodující úder do prostoru mezi dvěma takovýmito klíny.
I hlavní ofenzívu pak podnikaly separatistické síly vždy alespoň na dvou místech fronty zároveň, aby ukrajinská strana musela štěpit zdroje a pozornost. Podle Spauldinga i dalších analytiků bude příští ofenzíva vedena jednak severozápadním směrem k městům Artemivsk, Kramatorsk a Slavjansk a jednak na západ ke Kurachovu a dál na jih k Mariupolu.
Jak to skončí?
Ohledně dlouhodobých plánů separatistických sil přetrvává mezi znalci tradiční rozdělení — dle jedné skupiny chtějí separatisté ovládnout pouze strategicky důležitou infrastrukturu v okolí svého současného území (nyní konkrétně elektrárnu v Kurachovu, dálnici mezi Doněckem a Mariupolem, dálnici mezi Debalcevem a Artemivskem, vlastní Artemivsk, to jest sídlo ukrajinské správy a velení v oblasti, a vlastní přístav Mariupol).
Dle druhé skupiny znalců chtějí povstalci a Rusové zabrat mnohem větší území, takové, které by jim umožnilo spojit současnou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku s Krymem.
Méně, ale taktéž zastoupeny jsou mezi analytiky názory, že povstalci chtějí ovládnout prostě co největší část Ukrajiny, a to buď aby vytvořili z ruského příkazu nový satelitní a nárazníkový stát v ruském příhraničí, nebo aby si sami vymohli lepší podmínky soužití s Ukrajinou, anebo aby zapříčinili pád současného režimu v Kyjevě, jenž by pak nahradil nový, Rusku víc nakloněný.
Nejmenší zastoupení mezi názory pozorovatelů mají pak v současnosti výklady, že vše zapadá do nějakého velkého ruského, nebo naopak amerického plánu na ovládnutí celé východní a možná i střední Evropy — že je vše jednoduše součástí imperialistické politiky jedné či druhé velmoci, která nechce nic jiného, než za jakoukoliv cenu budovat stále větší a větší říši.
Podle oficiálního stanoviska ukrajinské vlády vede Rusko proti Ukrajině již dlouho faktickou válku. Podle oficiálních vyjádření ruské vlády Rusko „není bojující stranou vnitroukrajinského konfliktu“, pouze „adekvátně reaguje na bezpečnostní hrozbu“ vyvolanou permanentním rozšiřováním vlivové zóny USA, respektive členstva NATO, a hájí zájmy rusky mluvících Ukrajinců před kyjevským polofašistickým režimem.
Západní velmoci se v neděli na summitu G7 shodly na konstatování, že Rusko představuje „hlavního sponzora“ donbaské války a že když nezmění svoji politiku, budou EU a USA dosavadní sankce perspektivně dále zpřísňovat.
Další informace:
ForeignPolicy.com Russian-Backed Rebels Are Restarting the War in Ukraine
RFE/RL Live Blog: Ukraine In Crisis
RFE/RL Moscow Accuses Kyiv Of Fanning Flames Ahead Of G7 Summit
Kyiv Post Poroshenko warns of 'full-scale' war, prods to speed up reforms
InterpreterMag.com Separatists In Donetsk Vow To Burrow Into The Civilian Populace
Mashable.com Ukraine ceasefire in tatters after bloody new 'rebel offensive'
RT ‘Russia would attack NATO only in mad person’s dream’ — Putin
RT Renewed shelling hits residential areas in eastern Ukraine (PHOTOS, VIDEO)
ISW Putin just launched a new offensive in Ukraine — here's what he's trying to do
