Doufám, že epizoda s kremelským „protiseznamem“ západních politiků nežádoucích v Rusku a vše, co na ni navázalo, je jen promyšleným komickým číslem, jež má odlehčit mezinárodnímu napětí. Společně se zasmějeme, co všechno se dá v diplomatické kuchyni uklohnit, a rázem budeme uvolněnější při oficiálních rozhovorech o řešení ukrajinské krize. Nebo ne?

Copak čtyři české adepty — spícího exministra Schwarzenberga, málomluvného bývalého eurokomisaře Fuleho, záhadného europoslance Štětinu a místopředsedu TOP 09 Ženíška — nevybíral devátý rada ruského velvyslanectví po desátém pivu, případně náčelník spolku Přátel Ruska Jiří Vyvadil za střízliva?

Máme brát vážně papír, na kterém kupodivu chybějí skuteční strůjci protiruských sankcí? A proč se Moskva tak vzteká, že jeho obsah unikl do médií? Stydí se snad za svoji personalistiku?

Nu což, vezměmě na vědomí, že Putinovi lidé smyslem pro humor nedisponují a diplomatické kroky umějí jen kožené, toporné. Síla moskevské školy byla vždy v silovém přístupu, práce s pinzetou jejím absolventům moc nejde.