Globální srovnání výdajů na zbrojení provádí především renomovaný švédský SIPRI (Stockholm Interantional Peace Research Insititut). Ten každoročně předkládá své zprávy. A aktuální vývoj trendu v globálním zbrojení podle nich bohužel není dvakrát potěšující.

Lze jistě diskutovat nad použitou metodikou. S ohledem na citlivost příslušných dat je SPRI pro potřeby mezinárodního srovnání ve srovnatelných cenách upravuje a někdy i odhaduje. Základní představu o vývoji však bezpochyby nabízí.

Jak se zbrojí

Závody ve zbrojení v minulosti vyvrcholily především v časech bipolarity. Trendově se podle SIPRI globální výdaje na zbrojení vyšplhaly v roce 1988 nominálně přes 1 bilion amerických dolarů, což znamenalo i rekordní podíl na světovém HDP.

V čele tabulky nejvíce zbrojících zemí figurovaly tehdy Spojené státy s 484 miliardami dolarů, následované tehdejším SSSR s 218 miliardami (Eduard Ševarnadze kdysi uvedl, že na vojenský komplex vydávala Moskva více než 19 % svého HDP). Pro srovnání Čínská lidová republika, která teprve stála na prahu tengistických reforem, dávala tehdy do zbraní pouhých dvanáct miliard.