Mytologie kolem vojenského zásahu v Sýrii

Daniel Veselý

Po britském NE chce nechat Obama hlasovat Kongres, a tak se úder odkládá. Debata o jeho nezbytnosti však pokračuje. Na argumenty obhájců zásahu reaguje Daniel Veselý.

Prezident Obama ve svém sobotním projevu k současné krizi v Sýrii prohlásil, že „Spojené státy veřejnosti předložily důkaz, že za chemickým útokem v damašské čtvrti Gúta stojí syrská vláda“. Žádný takový důkaz ale zveřejněn nebyl. Vedle toho se navíc objevila domněnka, že tento zločin mají na svědomí rebelové napojení na Al-Káidu, a to na základě výpovědí lékařů, obyvatel Gúty i samotných rebelů, jimž měl chemické zbraně dodat saúdskoarabský princ Bandar bin Sultan.

Prezident Obama dále řekl, že při útoku bylo usmrceno „více než tisíc lidí, včetně stovek dětí, jež byly vlastní vládou zplynovány“. Prezident třikrát navýšil počet Syřanů zavražděných smrtícími chemikáliemi, aniž zjevně četl zprávu Lékařů bez hranic, kteří z místa činu hlásí verifikovaných 355 obětí. Navíc Obamovo stanovisko o „vině a trestu“ nekonvenuje s žádným empirickým důkazem; z Gúty to potvrzují právě Lékaři bez hranic a inspekční tým OSN.

Jde o postoj, jenž má pravděpodobně poskytnout chystanému zásahu legitimitu a podporu, a to přesto, že Rada bezpečnosti OSN další americké vojenské avantýře v tak výbušném a labilním regionu odmítá požehnat. Dokonce i vojenská junta v Egyptě, jinak silně loajální vůči Bílému domu, se odmítá zařadit do pracně formované „koalice ochotných“. Káhira více méně stojí za Asadovým režimem a vůči syrským rebelům se staví nepřátelsky, neboť je vnímá jako stoupence politického islámu, jak píše expert na Střední východ Juan Cole.

Na pořadu dne Írán

Obama sám vojenskou intervenci do další blízkovýchodní země hájí i těmito slovy: „Sice se domnívám, že mám právo zahájit vojenskou akci proti Sýrii bez přímé autorizace Kongresu, ale zároveň vím, že vlast bude silnější, když se vydáme tímto směrem (tj. když požádáme o souhlas Kongresu).“ Nad nebezpečím, které čím dál více obklopuje příliš silné postavení prezidenta, se zamýšlí novinář a nositel Pulitzerovy ceny Chris Hedges: „Mám za to, že je znepokojující, když vzrůstá moc imperiálního prezidentství v naší zemi, kde se výkonná moc zbavuje práva týkajícího se vyhlášení války,“ říká. Hedges upozorňuje na následky spojené s hrozící vojenskou intervencí s tím, že dojde k posílení Hizballáhu, který půjde po krku Izraeli, což nenechá chladným Írán. A Damašek je regionálním spojencem Teheránu, se kterým uzavřel vojenský pakt. „Domnívám se, že rozhodnutí zaútočit na Sýrii spíše souvisí s Íránem a představuje jakási „zadní vrátka“ k potrestání Íránu,“ dodává.

I další znalci dění na Blízkém východě, jako je veterán-reportér Robert Fisk, konstatují, že skutečným cílem amerického útoku je Írán. Fisk chystanou intervenci označil za „nejhloupější západní válku v moderních dějinách“ s tím, že „rakety s plochou dráhou letu jsou namířené na Írán, a to právě teď, kdy má tato islámská republika nového a soudného prezidenta — a zrovna v situaci, kdy je v regionu naděje na stabilitu“. Fisk říká, že Írán je hlavním protivníkem Izraele, a tudíž je i hlavním protivníkem Spojených států. Takže se bude bombardovat nejbližší íránský spojenec — Sýrie. Fisk dále uvedl, že Spojené státy se v nynějším konfliktu poprvé ocitly na jedné lodi s Al-Káidou. Když si uvědomíme, že k tomu dochází v předvečer výročí 11. září…(Nejsme-li stoupenci Inside Jobu)

Licoměrnost Američanů

Americký prezident ve své řeči pokládá řečnickou otázku: „Jaké je poslání mezinárodního systému, jenž byl vybudován, aby zamezil nasazení chemických zbraní, a za nímž stojí drtivá většina světových vlád a také americký Kongres?“ Zde ale Obama vstoupil na příliš tenký led. Nemusíme se nořit do hluboké minulosti, abychom mohli poukázat na fakt, že v použití chemických zbraní Spojené státy a jejich spojenci suverénně vynikají. Jedenáct let trvající chemická válka ve Vietnamu, již autorizoval prezident John F. Kennedy, podle Vietnamců usmrtila nebo zmrzačila 400 tisíc lidí a půl milionu dětí přišlo na svět s porodním defektem. Vietnamský Červený kříž odhaduje, že až milion lidí sužují zdravotní potíže způsobené plošným nasazením agentu Orange americkou armádou.

Reaganova vláda v osmdesátých letech minulého století v OSN chránila svého iráckého klienta Saddáma Husajna před obviněním Íránců, že Husajn proti nim nasadil chemické zbraně. Ale co více — americké zpravodajské služby Husajnovým vojskům dokonce prozradily rozmístění íránských vojáků s vědomím, že budou zmasakrováni nervovými plyny. Iráčané při čtyřech velkých ofenzívách na začátku roku 1988 v průběhu irácko-íránské války použili yperit a sarin vycházejíce ze satelitních snímků, map a dalších informací od výzvědných služeb USA.

V roce 2004 použila v irácké Fallúdži americká armáda bílý fosfor (americké výzvědné služby bílý fosfor označily za chemickou zbraň) v obytné zástavbě, podobně jako se izraelská armáda uchýlila k témuž v hustě zabydlené oblasti v Gaze. Ani v jednom případě nebyla RB OSN bombardována salvami rozhořčených reakcí, nebyly vynášeny patetické a pokrytecké soudy, natož aby došlo k potrestání viníků. Tyto zločiny jsou v celé své nahotě přitom mnohem závažnější než chemický útok, k němuž došlo nyní v Sýrii — ale nikdo tehdy nevolal po trestné výpravě proti vybraným cílům na území USA či nedej bože v Izraeli.

Mám za to, že z tohoto důvodu neobstojí tvrzení Jiřího Čáslavky v jeho textu, který byl zveřejněn na stránkách Deníku Referendum: „Pokud se podaří vytvořit dostatečně širokou „koalici ochotných“, která bude zahrnovat i arabské země, tak si myslím, že by k nějaké reakci na použití chemických zbraní mělo dojít. Diktátoři celého světa si musí uvědomit, že vše má své limity.“ Pan Čáslavka a další, kteří až hloupě horují pro zásah v Sýrii, příkladně vedoucí zahraniční rubriky MfD Teodor Marjanovič, si musí uvědomit, že stát, který v (nedávné) minulosti tento tichý konsensus ohledně nasazení chemických zbraní v civilních zónách vydatně porušoval, nemá žádné morální právo někoho trestat za totéž, navíc když prozatím neexistují spolehlivé důkazy, kdo za tímto zločinem stojí.

Pan Čáslavka se rovněž mýlí, když píše: „(...) na druhé straně jsou západní státy zdrženlivé k možnosti vyzbrojení povstalců z oprávněné obavy, že by se zbraně mohly dostat do nesprávných rukou.“ Podle informací publikovaných listem The New York Times byly ve spolupráci se CIA některými arabskými státy a Tureckem letecky dopravovány zbraně rebelům již od začátku roku 2012, ačkoliv tehdy pouze v malé míře. Tajné letecké zásilky zbrojního materiálu do rukou rebelů nabraly na intenzitě a objemu až po listopadových volbách ve Spojených státech. Také už víme, že CIA logisticky zabezpečovala dodávky zbraní syrským rebelům ze Saúdské Arábie, Kataru, Turecka a Jordánska. Třeba takto putovaly do rukou rebelů tři tisíce tun zbraní z Chorvatska.

To, že jsou výše uvedené země příjemci zbraní především ze Spojených států, a to hlavně Saúdská Arábie, není také žádným tajemstvím. Není proto pravda, že Spojené státy a jejich spojenci začali tváří v tvář syrské tragédii bleskurychle jednat až po nasazení chemických zbraní v Gútě.

Jak z toho ven?

Chystaný vojenský úder na Sýrii není samozřejmě veden kdovíjakým altruismem — nic takového nikdy neexistovalo, vždy jde o konkrétní zájmy daných mocenských aparátů (to platí samozřejmě pro Rusko, Čínu i Írán); starost o trpící je až na posledním místě. Spojené státy chtějí očividně obnovit ztracený vliv ve strategicky důležitém regionu, o nějž přišly po válce v Iráku, který se naopak stal vlivným polem Íránu. Washington chce kupříkladu pravděpodobně oslabit osu Damašek-Teherán-Hizballáh a posílit regionální hegemonii Izraele.

Dále — takzvané humanitární intervence většinou stávající konflikty zhorší a utrpení obyčejných smrtelníků prohloubí — bombardování Jugoslávie leteckými údery NATO ve skutečnosti spustilo největší etnickou čistku v oblasti, jak uvedl bývalý generální tajemník NATO Lord Carrington a u nás zesnulý Jiří Dientsbier. Intervence vzdušných sil NATO a masivní zásilky zbraní tamním rebelům vytvořily z Libye dysfunkční stát, galvanizovaný únosy, bojůvkami mezi různými milicemi či atentáty na zahraniční cíle, jak stojí ve zprávě Human Rights Watch. Navíc tu i jinde běží o výhodné kontrakty a z nich vyplývající zisky pro zbrojařské firmy.

A nakonec — americká vojenská intervence podle mezinárodního práva musí být legitimní obrannou reakcí napadené země, a to skutečně není případ Sýrie, která americká města bombardovat nezačala ani neuskutečnila pozemní invazi do Států. Vojenský útok na jiný stát může být uskutečněn jen s autorizací Rady bezpečnosti OSN, k čemuž v případě Sýrie nedojte kvůli jistému vetu ze strany Ruska a Číny.

A jak z toho ven? Je nutné zavést zbrojní embargo na obě válčící strany, byť se to nyní zdá naprosto nemožné. Spojené státy musí přinutit své klienty — Saúdskou Arábii, Katar, Turecko, Jordánsko a další, aby přestali dodávat zbraně opozičním silám včetně káidistických elementů. Na druhé straně Rusko musí přestat se zásobováním syrské vlády zbraněmi a dalším vojenským materiálem a přinutit k témuž Írán. V Sýrii ještě dosud probíhají nenásilné aktivity namířené proti represivnímu Asadově aparátu; ty je zapotřebí zvenčí i zevnitř podpořit a posílit. Politoložka Phyllis Bennisová v reakci na sobotní projev prezidenta Obamy chce využít šibeniční lhůtu, která zbývá do zasedání Kongresu, a volá po mobilizaci občanů k vytvoření protiválečné opozice v Kongresu (před který v tomto týdnu prezident Obama předstoupí a požádá jej o svolení k intervenci do Sýrie) i řadách americké veřejnosti. Jedině diplomatické snahy jak shora, tak zdola mohou vést k deeskalaci konfliktu v Sýrii. Odpočítávání již začalo…

    Diskuse
    MH
    September 2, 2013 v 10.45
    Po přečtení dvou názorových článků o Sýrii (Čáslavka a Veselý) bych ocenil, kdyby DR přece jen v případě mezinárodních otázek vyhledala osoby více se orientující v situaci na místě, byť chápu, že to není snadné.

    Aniž bych věděl co se přesně děje v Sýrii, což zřejmě sdílíme s autorem, nechápu zveřejňování podobných fanouškovstvích článků typických pro BL nebo Respekt, kde autor si za cíl nejdřív vytyčí komu bude stranit (v tomto případě šílenému Assadovi, v případě Čáslavky pochopitelně neomylné a spravedlivé politice USA), a pak nás zahltí buď mělkými "hand-waving" argumenty, nebo výběrem odkazů na obskurní servery, vč. vyjádření vytržených z kontextu.

    Nevím proč je důležitý údaj, zda zplynováno bylo "jen" 350, nebo Obamou uvedených 1000 lidí, nechápu jak tento cynický výpočet prošel editováním v DR, a nakonec nechápu ani proč by to "Lékaři bez hranic" nutně museli vědět přesněji než prezident USA.
    September 2, 2013 v 11.43
    Proč to vydáváme
    S tím počtem mrtvých máte pravdu, to jsem měl vyškrtnout. V ostatním se ale na věc dívám odlišně. Nezaujatých osob orientujících se v situaci na místě je od doby, kdy byli ze Sýrie vyhnáni téměř všichni zahraniční novináři, jako šafránu. V ČR nejsou podle mě žádní ... snad nějací pracovníci tajných služeb. To je důvod, proč DR informoval o tomto tématu v posledním roce jen velice sporadicky. Za současné situace je to ale už neudržitelné. Publikujeme proto názorové texty.

    Ten od Jiřího Čáslavky byl vyžádán s tím, aby autor, který je znám určitou orientací v zahraniční politice, a přitom nepodporuje politiku USA otrocky, představil obecné argumenty pro intervenci. Daniel Veselý pak požádal o možnost reagovat.

    Jak Čáslavkův, tak Veselého text plně odrážejí debatu, která se o tématu vede dnes ve světě. První prezentoval názor z kategorie Responsibility to Protect, druhý argumenty poukazující na falešnost morální argumentace ze strany USA a možnost alternativního řešení, které požadují odpůrci zásahu. V obou případech jde o komentáře, které vyjadřují názor autora, ne o analýzy nebo redakční texty. Zároveň oba autoři argumentují, ne jen chrlí emoce.

    Na DR nechceme téma pojímat s pomocí mapek současného rozmístění amerických lodí, zaručených protizpráv z ruských médií či opisů z Wikipedie jako konkurenti. Naši analytikové citovaní v jiných médiích přitom neříkají více než ti, na které odkazuji ve svém pátečním textu. I proto tyto komentáře ...
    DV
    September 2, 2013 v 12.45
    Nemyslím, že žonglování s čísly je neetické
    To dělal establišment vždy, a daleko hůře. Vzpomeňme si na Kosovo. Samozřejmě, že jakýkoliv zdroj je vedle tvrzení amerického prezidenta důvěryhodnější, navíc když jde o dva - MSF a inspekční tým OSN.

    Dále, nemyslím, že bych stranil Asadovi, když píšu: "Na druhé straně Rusko musí přestat se zásobováním syrské vlády zbraněmi a dalším vojenským materiálem a přinutit k témuž Írán. V Sýrii ještě dosud probíhají nenásilné aktivity namířené proti represivnímu Asadově aparátu; ty je zapotřebí zvenčí i zevnitř podpořit a posílit." Stranění si představuju skutečně jinak, když hovořím o podpoře protivládních aktivit (zdroj uvádí krásnou mapku všech těchto aktivit). Nechtěl jsem jen akcentovat pořád to samé tvrzení o zločinci Asadovi, protože je to nošení dříví do lesa.
    MK
    September 2, 2013 v 13.11
    Poznámka technického rázu
    V textu se vyskytuje poněkud matoucí překlep:
    ...k čemuž v případě Libye nedojte...
    předpokládám, že má být Sýrie. Plus drobná změna písmen, která ovšem nebrání porozumění.
    Jedná se o poslední větu předposledního odstavce.
    September 2, 2013 v 14.46
    bylo to skutečně tak, díky, opravili jsme
    ??
    September 2, 2013 v 18.41
    Malý dodatek.
    Četl jsem článek, ve kterém autor uváděl, že následky použití chemikálií ve Vietnamu, se projeví na poškození dětí, ještě za sto let. Tedy údajný Asadův zločin, prý nejhorší v 21. století bledne před Americkým zločinem, kterým budou trpět i děti v 22.století. A přestože napalm není zařazen mezi chemické zbraně, ty uhořelé Vietnamské ženy a děti by měly být noční můrou amerických politiků. Jenže oni nejsou vybaveni svědomím a studem.
    September 2, 2013 v 20.57
    Obskurní servery?
    Čekal bych, že "domněnka" o tom, že ty chemické zbraně dodali Saúdové a použili rebelové bude nějak komentována co do své důveryhodnosti. Proč o tak explosivní zprávě světová média (kromě Britských listů) skoro nepíšou? Je ten server mindpress news jediný zpravodajský server, který nemá CIA pod palcem, nebo je to tak nedůvěryhodné, že to nestojí za komentář?
    TT
    September 3, 2013 v 12.44
    Odborníci a počty obětí
    K panu Hadzičovi bych jenom rád uvedl, že kolegové Čáslavka a Veselý patří právě mezi ty nezávislé odborníky, kteří by se k takovým situacím měli vyjadřovat. Byť nemusíme s jejich názory souhlasit, rozhodně nelze jen tak zpochybňovat jejich kvality a znalosti v zahraniční politice.

    Pokud jde o "žonglování s čísly obětí", pak to skutečně není nic neetického a zbytečného. Má to dvě roviny. Argumentační - pokud jsou zde takové rozdíly mezi dvěma údaji důležitých institucí je něco špatně. Pokud nám lžou tady, v čem ne?

    Druhým, závažnějším důvodem pro diskusi o počtu obětí je odůvodnění zásahu. Skutečně musíte dojít k nějaké hranici, za kterou již bude třeba uvažovat o zastavení násilných akcí. Bylo by hezké, kdybychom se řídili Donnovým, neptej se komu zvoní hrana... a jednali tak, aby násilnou smrtí nikdo nezemřel zbytečně. Ale kvůli tomu asi nebudeme bombardovat vládní budovy kdekoli na světě či tam posílat vojska. 1000 zní dobře, aby to přesvědčilo chudé diváky na FOXu, že jejich chlapci (a část děvčat) mají zase naklusat do armády a bránit zájmy Strýčka Sama v místech, o kterých dosud nikdy neslyšeli.

    DV
    September 3, 2013 v 17.01
    K tomu plynu a Saúdům
    Jeden z autoru(ek) toho clanku pracuje pro AP. To by mohlo byt jistym znakem duveryhodnosti. Ale nemohl jsem to uvest jako danou vec, pouze jako "domnenku", ale ktera nakonec i dava smysl. Tohle je taky zajimave info. http://www.independent.co.uk/news/uk/politics/revealed-uk-government-let-british-company-export-nerve-gas-chemicals-to-syria-8793642.html
    September 3, 2013 v 17.47
    Zubní pasta a jiné
    Ta zpráva Independentu mluví o tom, že Británie dodala do Sýrie fluorid sodný a fluorid draselný. Fluorid sodný se běžně přidává do zubní pasty. Pro Sýrii asi není problém si opatřit takovéto základní chemikálie.
    No ale jaktože není svět vzhůru nohama z toho, že snad šéf saúdských tajných služeb dodává nervový plyn rebelům spojeným s Al Kaidou. Odkud ho má? Vyrábí snad Saudská Arábie chemické zbraně pod nosem amerických vojenských poradců?
    ??
    September 3, 2013 v 21.31
    Moje kázání.
    Je zajímavé, že ty "pravé důkazy" začala Amerika i Francie pracně vyrábět po té, co se začalo zdát, že nepanuje všeobecné nadšení pro "spravedlivý" útok na Sýrii. Po výzvě papeže Františka , snad katolická Francie také přibrzdí ve své euforii. Zvláště potom, kdy i spolkový prezident Gauck, který je v současné době na návštěvě ve Francii řekl svému francouzskému protějšku zhruba toto " díky našim dějinným zkušenostem to vidíme jinak". Přeloženo do češtiny (tedy možný výklad) to zní takhle: My Němci víme jak se takové důkazy vyrábějí, ty Poláky v Hlivicích jsme si taky zastřelili sami. Mimochodem, ten tlak na útok, bez jasného důkazu , kdo je viníkem, nesmírně připomíná Americkou ještě docela nevychladlou tradici. Je to tradice lynče. Při lynči není důležitá vina, ale utrpení a smrt oběti. Je to tak hluboce tradiční a americké, až by člověk dojetím uronil slzu. Parafrázuji citát, který vložil černošský spisovatel do úst aktéra lynche "Došlo k útoku na americkou rasu a to nám dává právo zabít je všechny do jednoho. Když zabijeme nevinné, dáme Syřanům pořádnou lekci. naučíme Syřany, že za činy jednotlivce je zodpovědný celý národ"
    MH
    September 4, 2013 v 12.52
    Tam kde se dějí takové věci jako v Sýrii, je na místě intervence mezinárodního společenství pod hlavičkou OSN, s cílem minimálně zastavit válku, ještě lépe vytvořit předpoklad trvalého míru. Je dost tragické, že dnešní OSN ani největší vojenské velmoci absolutně nejsou schopni podobnou roli plnit.

    Zbývají tedy dvě možnosti: intervence USA, která je sama stále častěji terčem kritiky za masivní porušování lidských práv. Nebo ponechání syrských civilistů napospas šíleným zločincům kterých je v podobných konfliktech jako hub po dešti.

    Vadí mi proto, že se místo kritiky neveselé pravdy o směřování světa a OSN, jejíž výsledkem jsou dvě špatné perspektivy pro Sýrii, kritizuje jen první možnost, zásah USA, a upřednostňuje "mírová" cesta: ponechat Syřany vlastnímu osudu, nebo dokonce často je podprahově cítit i podpora místního diktátora a jeho armády, hlavně když USA utrpí mezinárodní porážku, ve stylu "všechny masové hroby civilistů k něčemu dobrý".

    Hlavním viníkem je tedy podle mě GWB, který způsobil ztrátu "morální" kredibility USA a NATO zasahovat v podobných konfliktech, což se odráží v neochotě dalších zemí, včetně dokonce Anglie, zúčastnit se podobných operací.
    DV
    September 4, 2013 v 16.14
    Jenže velmocím jde vždy jen o své zájmy, nikdy o obyčejné lidi
    Možnosti diplomatického řešení jsou téměř vždy nevyčerpatelné. Což takhle nechat inspektory z OSN dělat jejich práci a ne o překot vyhrožovat vojenským útokem? Co když ale za tím útokem stojí Saúdové?: Měly by US bombardovat Rijád nebo rebelské pozice v Sýrii? Vždyť jakékoliv vojenské řešení je nesmyslné, navíc US a jejich spojenci konflikt sytí již od začátku minulého roku, jsou tedy spolupachatelé. Proč nevyjádřit podporu nenásilnému hnutí odporu uvnitř Sýrie (hnutí Musalaha)?
    DV
    September 4, 2013 v 16.16
    Text, který vyšel v Guardianu nabízí další zajímavý pohled na syrský konflikt.
    V syrském konfliktu má jít o trasu plynovodů, nikoliv o chemické zbraně: "In 2009- the same year former French foreign minister Dumas alleges the British began planning operations in Syria-Assad refused to sign a proposed agreement with Qatar that would run a pipeline from the latter's North field,contiguous with Iran's South Pars field,through Saudi Arabia,Jordan,Syria and on to Turkey,with a view to supply European markets-albeit crucially bypassing Russia.Assad's rationale was"to protect the interests of Russian ally,which is Europe's top supplier of natural gas." Instead, the following year, Assad pursued negotiations for an alternative $10 billion pipeline plan with Iran,across Iraq to Syria,that would also potentially allow Iran to supply gas to Europe from its South Pars field shared with Qatar." http://www.theguardian.com/environment/earth-insight/2013/aug/30/syria-chemical-attack-war-intervention-oil-gas-energy-pipelines
    ??
    September 5, 2013 v 8.37
    Že nejde o morálku, demokracii a humanismus víme všichni.
    Něco ovlivnit můžeme jen zprostředkovaně. Například, můžeme zabránit tomu, aby se do politiky vrátilla tito velcí katolíci. Jeho jasnost Schwarzenberg a jeho lokaj Kalousek, zasloužilí budovatelé "velkého církevního tunelu". Tedy tunelu pro "Dukovu církev," která má pro bombardování "Syrských dětí" vlídné pochopení. Jak jinak, si vyložit to, že v české verzi výzvy papeže Františka k pátečnímu dni motliteb proti Americkému útoku na Sýrii tato podstatná skutečnost (požadavek zastavení Amerického útoku) chybí ? "Generální vikář pražské arcidiecéze Mons. Michael Slavík vyzývá věřící k podílení se na celosvětovém dni postu a modliteb, který v neděli vyhlásil papež František na sobotu 7. září 2013."

    http://www.apha.cz/pripojme-se-k-celosvetovemu-dni-pokani-za-mir/

    porovnej

    http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=18787

    Pro upřesnění, jeho jasnost Schwanzerberg, smrtelně nenávidí toho "kágebáka Putina", který v současné době brání nositeli Nobelovy ceny míru Obamovi v prosazení toho báječného kšeftu pro Americké zbrojovky. Tři měsíce ostřelování Sýrie z bezpečné vzdálenosti někde ve středozemním moři. Ty tisíce raket, z nichž každá stojí miliony. To je přece obchod snů a bez rizika. Konec konců, ani mi nevíme, kde má své akcie milardář Schwanzerberg, když ty finanční trhy jsou tak nepřehledné. No a i církev chce své nově získané miliardy investovat ?

    + Další komentáře