Kdo prchá z Krymu
Vojtěch BoháčSpolupracovník DR pobývající dnes na Krymu líčí atmosféru, která zavládla v prostředí simferopolské univerzity v týdnech po referendu. Zvláště se přitom zaměřuje na nejistotu a obavy svých spolustudujících a učitelů.
Pódium na náměstí Lenina v centru Simferopolu, které bylo ještě před týdnem v centru světové pozornosti, bude za pár dní rozebráno. Vlajky v barvách trikolóry nad veřejnými budovami zůstanou. Stanou se jedním z mála viditelných pozůstatků napjatých událostí posledních měsíců; vlaky a nový nápis nad vstupem do budovy krymského parlamentu: Nejvyšší rada republiky Krym.
„Ro-ssi-ja, Ro-ssi-ja, Ro-ssi-ja!,“ ozývá se pod okny studentských kolejí na jinak tiché ulici na okraji města. Po setmění se tu vždy rozštěkají na pár chvil psi. K těm se během posledních dvou měsíců přidaly nepočetné skupinky studentů, vyjadřující vždy několikrát za večer skandováním podporu připojení poloostrova k Rusku. Jejich hlasitost i četnost nicméně v posledních dnech slábne. Podpora „návratu do historické vlasti“ opět ustupuje štěkotu psů. Občas se ještě ozve rána a na obloze nad městem se rozprskne osamělý ohňostroj.
Přesto, že většina lidí stále vyjadřuje v rozhovorech podporu připojení Krymu k Ruské federaci, čím dál častěji jsou na nejrůznějších místech slyšet také ty hlasy, které se ještě nedávno na veřejnosti téměř neozývaly.
„Celé dva měsíce probíhala jednostranná propaganda o tom, jak nám bude dobře, jak se zvednou platy, kolik přijede turistů,“ říká Jevgenie Gorjunova, vyučující na katedře politologie simferopolské Tauridské národní univerzity.„Hodně věcí se může změnit k lepšímu. Kdo však chtěl říct, že se můžou věci změnit i k horšímu, nedostal prostor. Lidi se před hlavněmi samopalů báli mluvit.“
Situace občas působí tak, jakoby se někteří lidé probrali z hlubokého spánku a zjistili, že se ocitli v zemi, která není ani Ukrajinou, ale ani Ruskem. O tom, jestli bylo rozhodnutí přijaté v posledních měsících správné, či špatné, se začíná diskutovat teprve nyní.
Zmatky a odjezdy
Krym je z osmdesáti procent závislý na ukrajinské vodě a elektřině a dodávky mohou při zhoršení vzájemných vztahů ze dne na den přestat. Koncem minulého týdne ohlásil vicepremiér Krymu Rustam Tamirgaliev, že Ukrajina zmenšuje příděl elektřiny poloostrovu na polovinu. Následně byly hlášeny výpadky proudu a některá místa v Simferopolu zůstala potmě.
Jen málokdo tady na Krymu se přitom v současném dění úplně orientuje. V situaci, která je označovaná jako „informační válka“ mezi Ukrajinou a Ruskem, se objevuje množství těžko ověřitelných i nepravdivých informací z obou stran. Hlavním tématem velké části rozhovorů se tak stává potvrzování či vyvracení kolujících informací a také odhady, jak se může situace dále rozvíjet.