Nejméně čtyři ukrajinští vojáci byli dle oficiálních zpráv zabiti za poslední čtyři dny v přestřelkách, k nimž opět dochází v takzvané nárazníkové zóně. Děje se tak dva a půl měsíce po podepsání druhé minské dohody a vyhlášení oficiálního příměří mezi ukrajinskou vládou a proruskými separatisty.

Čtrnáct ukrajinských vojáků bylo v posledních dnech rovněž zraněno. Separatisté počty svých obětí neuvádějí.

Světová média informují v příslušné souvislosti zejména o víkendové střelbě u obce Šyrokyne, která leží přibližně 20 kilometrů od důležitého přístavního města Mariupol. Podle pozorovatelů OBSE zde palbu zahájili separatisté, a to i z těžkých zbraní, které už měly být několik týdnů staženy. Střelbu je nicméně slyšet stále i v Doněcku, tedy na povstaleckém území.

Zástupci OBSE mluví o nejvážnějších střetech od konce února, kdy obsadily proruské jednotky dopravní uzel Debalceve.

„Ano, taková je realita. V podstatě kdykoliv tu může vypuknout znovu válka,“ řekl v úterý ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Nová válka?

Část pozorovatelů se skutečně domnívá, že se konflikt opět rozhoří naplno. Zdůrazňuje při tom zejména zprávy z tiskového úřadu NATO z minulého týdne, které poukazují na hromadění ruských jednotek u ukrajinských hranic, přesun více než jednoho tisíce kusů techniky na separatistické území a instalaci komplexů protiletecké obrany.

Jiní pozorovatelé ovšem namítají, že situace tak vyhrocená zatím není. Separatističtí vůdci a zmocněnci ukrajinské vlády stále na několika místech normálně spolupracují. V některých částech fronty již začalo odminovávání, jinde se jedná o úplné demilitarizaci oblasti.

Relativní shoda táborů panuje ve dvou věcech: jednak v konstatování, že se Ukrajinci i separatisté intenzivně připravují na další střet, a jednak v předpovědi, že nová eventuální válka nezačne s největší pravděpodobností dříve než za dva týdny. Jak Ukrajinci, tak separatisté a Rusové se totiž v současnosti chystají zároveň na oslavy 70. výročí konce 2. světové války.

USA a Rusko

Vývoj na vlastní Ukrajině rámuje také několik sporů mezi Ruskem a Spojenými státy. USA vyčítají Rusku zejména vysílání dalších jednotek na východ Ukrajiny a výcvik separatistů v zacházení s těžkými zbraněmi. Rusko zas obviňuje Američany, že rozmísťují svoje jednotky přímo v nárazníkové zóně.

USA oficiálně přiznávají, že na Ukrajinu vyslaly několik stovek instruktorů. Ti však podle nich trénují pouze Národní gardu a jen na západě země, v blízkosti polské hranice.

Rusko žádné jednotky na ukrajinském území dosud nepřiznalo. Výjimku představují takzvaní zelení mužíci — ozbrojenci bez insignií, kteří obsadili loni v březnu strategická místa na Krymu. Ruská prezident Vladimir Putin po roce od anexe poloostrova přiznal, že šlo o ruské jednotky speciálního určení.

Otevřené boje mezi separatistickými jednotkami a nejasným počtem ruských posil a ukrajinskou armádou podporovanou dobrovolnickými pluky trvaly od dubna 2014 do února 2015. Podle posledních čísel OSN v nich zahynulo 6116 osob.