Nejméně čtyři ukrajinští vojáci byli dle oficiálních zpráv zabiti za poslední čtyři dny v přestřelkách, k nimž opět dochází v takzvané nárazníkové zóně. Děje se tak dva a půl měsíce po podepsání druhé minské dohody a vyhlášení oficiálního příměří mezi ukrajinskou vládou a proruskými separatisty.

Čtrnáct ukrajinských vojáků bylo v posledních dnech rovněž zraněno. Separatisté počty svých obětí neuvádějí.

Světová média informují v příslušné souvislosti zejména o víkendové střelbě u obce Šyrokyne, která leží přibližně 20 kilometrů od důležitého přístavního města Mariupol. Podle pozorovatelů OBSE zde palbu zahájili separatisté, a to i z těžkých zbraní, které už měly být několik týdnů staženy. Střelbu je nicméně slyšet stále i v Doněcku, tedy na povstaleckém území.

Zástupci OBSE mluví o nejvážnějších střetech od konce února, kdy obsadily proruské jednotky dopravní uzel Debalceve.

„Ano, taková je realita. V podstatě kdykoliv tu může vypuknout znovu válka,“ řekl v úterý ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Nová válka?

Část pozorovatelů se skutečně domnívá, že se konflikt opět rozhoří naplno. Zdůrazňuje při tom zejména zprávy z tiskového úřadu NATO z minulého týdne, které poukazují na hromadění ruských jednotek u ukrajinských hranic, přesun více než jednoho tisíce kusů techniky na separatistické území a instalaci komplexů protiletecké obrany.

Jiní pozorovatelé ovšem namítají, že situace tak vyhrocená zatím není. Separatističtí vůdci a zmocněnci ukrajinské vlády stále na několika místech normálně spolupracují. V některých částech fronty již začalo odminovávání, jinde se jedná o úplné demilitarizaci oblasti.

Relativní shoda táborů panuje ve dvou věcech: jednak v konstatování, že se Ukrajinci i separatisté intenzivně připravují na další střet, a jednak v předpovědi, že nová eventuální válka nezačne s největší pravděpodobností dříve než za dva týdny. Jak Ukrajinci, tak separatisté a Rusové se totiž v současnosti chystají zároveň na oslavy 70. výročí konce 2. světové války.

USA a Rusko

Vývoj na vlastní Ukrajině rámuje také několik sporů mezi Ruskem a Spojenými státy. USA vyčítají Rusku zejména vysílání dalších jednotek na východ Ukrajiny a výcvik separatistů v zacházení s těžkými zbraněmi. Rusko zas obviňuje Američany, že rozmísťují svoje jednotky přímo v nárazníkové zóně.

USA oficiálně přiznávají, že na Ukrajinu vyslaly několik stovek instruktorů. Ti však podle nich trénují pouze Národní gardu a jen na západě země, v blízkosti polské hranice.

Rusko žádné jednotky na ukrajinském území dosud nepřiznalo. Výjimku představují takzvaní zelení mužíci — ozbrojenci bez insignií, kteří obsadili loni v březnu strategická místa na Krymu. Ruská prezident Vladimir Putin po roce od anexe poloostrova přiznal, že šlo o ruské jednotky speciálního určení.

Otevřené boje mezi separatistickými jednotkami a nejasným počtem ruských posil a ukrajinskou armádou podporovanou dobrovolnickými pluky trvaly od dubna 2014 do února 2015. Podle posledních čísel OSN v nich zahynulo 6116 osob.

Další informace:

RFE/RL Live Blog: Ukraine In Crisis

The Moscow Times Poroshenko Warns of Threat of War as Separatists Step Up Attacks

BBC News Ukraine truce: US accuses Russia of violating deal

BBC News EU won't send armed force to Ukraine despite clashes

RT ‘If Poroshenko wants peace, he can stop shelling of Donbass’

RT US military instructors in eastern Ukraine combat zone — Russian military