Dívka na učilišti

Ivana Recmanová

Ivana Recmanová vnáší do debat o učňovských oborech genderové hledisko. Některé obory dívky diskriminují.

V poslední době se stávají čím dál populárnějšími debaty o tom, zda je správné podporovat učňovské obory. Zatímco jedna strana poukazuje na vysokou nezaměstnanost učňů a nepřipravenost absolventů učilišť se adaptovat na trh práce, druhá strana vyzdvihuje tvrzení zástupců průmyslu, podle kterých se firmy potýkají s nedostatkem řemeslníků.

„V Deníku Referendum zní kritické hlasy emancipovaných žen, které analyzují, ale nenaříkají. A debaty se účastní i muži.“
×

Celý problém je samozřejmě komplikovaný. Je mi nicméně s podivem, že se dosud nedostalo i na otázku, koho by podpora učňovských oborů vlastně zasáhla. Nakonec je patrné, že jedna část republiky z toho může profitovat, ale druhá nikoliv.

Bavíme-li se totiž o nezaměstnanosti absolventů učilišť, musíme si uvědomit, že na středních odborných učilištích existuje spousta oborů, přičemž každý z nich má svá specifika a nemá stejné postavení na trhu práce. Je to dobře vidět například na datech serveru infoabsolvent.cz, která přetiskl EDUin.

Nejvyšší mírou nezaměstnanosti jsou postiženy pedagogické a sociální obory, a to téměř sedmadvaceti procenty. Nejnižší mírou nezaměstnanosti vykazují zase obory zaměřené na hutnictví a hornictví, které co do počtu nezaměstnaných nepřekračují osm procent.

Logické by bylo nalákat uchazeče na obory, které vykazují nižší míru nezaměstnanosti, například obory spojené s elektrotechnikou nebo strojírenstvím. Bohužel některé z těchto oborů, alespoň na některých školách, jsou uzavřeny ženám.

Týká se to například opravářství zemědělských strojů na třeboňském učilišti, tesařina, truhlařina nebo zednictví na kladenském učilišti U Hvězdy, klempířství na SOU ve Svitavách nebo klempířství nebo instalatérství na SOU v České Lípě (škola navíc poskytuje učňům pro tento obor stipendium).

Některé z oborů spojených s elektronikou nebo strojírenstvím jsou na některých kolách uzavřeny ženám. Foto SOU Hluboš

Pokud jste tedy žena se zájmem o některé technické řemeslo, možná budete muset dojíždět nebo bydlet na internátě, pokud vám nejbližší učiliště řekne ne kvůli vašemu pohlaví. Muži se s tímto omezením nesetkají, snad jen kdyby měli zájem o maturitní obor kosmetické služby. To je ovšem zrovna obor, kde je nezaměstnanost vysoká.

Pokud tedy mají firmy zájem o absolventy technických oborů, proč jsou zpřístupněny jen zhruba polovině populace? Proč dává společnost ženám najevo, že o ně nestojí, když před nimi ty nejžádanější obory na trhu práce uzavírá? Možná je to důvod, proč se klempíři, zedníci ani další řemeslníci o uplatnění bát nemusí — konkurence jim hrozí víceméně jen od lidí stejného pohlaví. Jakmile by se však umožnilo ženám vyučit se v jakémkoliv oboru, i technickém, museli by se připravit na další konkurenci.

Výše zmíněné příklady ukazují, že nerovnost v přístupu vzdělávání v České republice stále existuje, a že je nutné se zaměřit i na méně prestižní obory, tj. ty učňovské. Ministerstva školství a průmyslu a obchodu by možná měly více sil věnovat rovnému přístupu žen ke vzdělání a k práci, než propagaci oborů, kde zjevně rovnoprávnost zatím neexistuje.

    Diskuse
    MP
    April 15, 2015 v 11.18
    Co znamená, že jsou ty obory uzavřeny ženám?
    Oni mají v podmínkách přijímacího řízení přímo uvedenou genderovou klauzuli? To by bylo v docela příkrém rozporu se školskou legislativou a nejen s ní. Jistě, po chvíli googlení bych to asi našel, ale vzhledem k digitální lenosti budu vděčný za odpověď.
    Jinak ona míra nezaměstnanosti a kupodivu ani deklarovaná poptávka firem nemusí nutně kariérové šance, které ten či učební obor poskytuje. Tradičně existují obory s relativně nízkou mírou nezaměstnanosti, relativně vysokou deklarovanou poptávkou po absolventech a o kterých přitom dlouhodobě platí, že v profesi, na kterou se učni připravovali, nepracuje ani padesát procent absolventů. Kdysi to u strojních zámečníků, genderově jistě silně situovaný obor, byla jedna čtvrtina. Případná rozvaha o diskriminačních dopadech cílené podpory segmentů učňovského školství by zřejmě musela být hodně komplexní a určitě by kromě genderové dimenze musela zahrnovat regionální specifika, převažující formy vyloučení atd.
    Na těch stránkách je skutečně uvedeno "obor (pouze/spíše) pro chlapce". Školskou legislativu v tomto ohledu také neznám, nicméně vím, že existují (církevní) dívčí školy, takže asi to možné je. Přiznám se, že v tuto chvíli jsem také líná gůglit, respektive nemám moc čas...
    April 15, 2015 v 12.39
    Na třeboňském učilišti mají více oborů, jen pro chlapce je pouze obor Opravář zemědělských strojů, zatímco automechanik je pro chlapce i dívky. Bylo by zajímavé vědět, jak tam mají pro sebe zdůvodněný ten rozdíl. Možná by řekli, že se na obor přes zemědělské stroje stejně žádné dívky nehlásí. Obor automechanik je přitom možná prestižnější.

    Historicky to bylo myslím převážně tak, že do dříve čistě mužských prestižních oborů jako je medicína ženy pronikaly přes odpor z vlastní iniciativy, kdežto do méně prestižních dělnických oborů se dostávaly ze zájmu zaměstnavatelů, protože jako za války bylo mužů málo, nebo, protože ženská pracovní síla byla levnější.
    MP
    April 15, 2015 v 21.19
    Ivaně Recmanové
    Googlit nemusíte, školská legislativa to u učiliště neumožňuje, já ptal na to, co píše to učiliště. Pochopitelně, existuje sto a jeden způsob, jak někoho přesvědčit, že na škole není vítán, ale to už legislativně řešit nejde.
    S těmi církevními školami to je na hraně, ale v kostce to funguje, protože kde není žalobce ... A on zřejmě žádný mládenec o své případné právo být chovancem církevní dívčí školy nebojoval.
    April 15, 2015 v 22.46
    Kde není žalobce
    já myslím, že k prosazení nějakého práva vždy patřilo to, že o něj někdo usiluje. Třeba u toho třeboňského učiliště bych si nebyl jist, že chtějí dívky diskriminovat kvůli tomu, aby své mužské absolventy chránili před konkurencí žen. Ta jiná učiliště, která mají pouze obory vhodné jen pro chlapce zase k tomu můžou mít dost triviální důvody jako třeba, že by museli řešit záchody a internáty. Kdyby se tam dívky hlásily, tak by ty záchody vyřešili. Zájemce o studium přece chtějí.

    Dívky se tam nejspíš nehlásí, protože je to ani nenapadne. A ta otázka je spíš, co a kdo je dovede k tomu, že je to nenapadne, nebo k tomu, že ten nápad zavrhnou.
    On je to trochu začarovaný kruh. Když se ženy na ta učiliště nehlásí, nemají školy důvod to měnit, protože současný status jim nijak neubližuje. Nicméně ženy v době, kdy řeší přihlášky na SŠ, zase nemají žádné vzory z oněch učilišť, tak je nenapadne, že by o tomhle taky mohly uvažovat.

    Zajímavé je, že v padesátých letech minulého století bylo programování ženskou doménou - mělo se za to, že je to jednoduchá práce a přenechá se ženám. Jenomže pak se z toho stal slušný byznys, muži se tam nahrnuli, vznikly stereotypy o ajťácích a současnou situaci všichni známe.
    Práce v některých oborech, které uvádíte jako příklad nerovnosti v přístupu ke vzdělávání či k zaměstnávání, mohou být fyzicky náročné. Pytel cementu váží 25kg, kdysi to bylo dokonce 50kg. Hmotnostní limity dle nařízení vlády č.361/2007 Sb. ručně přenášených břemen jsou pro ženy při občasném (nepřesahujícím souhrně 30minut za směnu) zvedání 20kg, při častém zvedání 15kg, kumulativní hmotnost za osmihodinovou směnu je 6500kg.
    Pro muže jsou tato čísla: 50kg – občasné zvedání, 30kg – časté zvedání, 10 000kg – kumulativní hmotnost za směnu.
    Tyto hmotnostní limity pro zvedání břemen jsou tedy nejspíše genderově diskriminační a měly by být stejné pro všechna pohlaví. Pokud si to však nemyslíte a považujete tyto limity za opodstatněné a dostatečně zdůvodněné biologickými možnostmi muže a ženy, pak tedy samotné tyto biologické možnosti, rozdílné pro muže a pro ženy, jsou příčinou diskriminace. Z toho plyne jediný možný závěr: Je třeba podat žalobu na Stvořitele k Evropskému soudu pro lidská práva. Jednání Stvořitele zde bylo jasně diskriminační a žaloba má naději na úspěch. Pokud nevěříte na Stvořitele, můžete podat žalobu na Evoluci či na Náhodu.
    Píšete, že muži se s tímto omezením většinou nesetkávají. Pokud bych se ale chtěl stát třeba sopranistou v opeře, také nemám moc šancí. Není to diskriminace? Snad určitá chirurgická možnost by tu byla... Ještě to zvážím.
    ??
    April 16, 2015 v 6.4
    Nad hlavou soudruzky Recmanove vlaje "gender vlajka cista"
    Ty 50 kg pytle existuji i dneska. 40 kg pytle ruznych stavebnich smesi existuji i dneska. Ruzne zvedaky a specialni druhy naradi, ktere vazi i pres 50 kg existuji i dneska. Samozrejme na filosofickych fakultach se vyrobni technologie neprobiraji a dilenska praxe tam patrne take neexistuje. Mozna je to skoda, nektere filozofky by mozna po nekolika uderech kladivem do palce zjistily, ze se jim tam udelala stenice a opryskal jim lak (na nehtech). Treba by pak usoudily, ze jsou prace , ktere zenam nesedi.
    Komicke na tehle debate je to, ze tenhle druh rovnopravnosti prosazovali komuniste v padesatych letech a dnes je to pravici zesmesnovano. Jak vidno rostou nam nove soudruzky Siklove, ktere si budou za ctyricet let sypat popel na hlavu, jak se mylily se stranou a jak jsou ted pripravene neochvejne se mylit s tou opacnou stranou. Inu spirala dejin.

    Je zajimave jak neochvejne haji pravo zen na drinu ty zeny, kterym to nehrozi. Stejne kdysi za toto pravo bojovaly soudruzky a soudruzi z teplych partajnich sekretaritu.

    p.s. Co takhle soudruzko Recmanova obejit uklizecky, skladnice, prodavacky v okolnich supermarketech a zjistit za kolik a za jakych podminek pracuji. Jo vy nemate cas ani googlit. Tak to nic. Bojujte dal za prava zen machat desetikilovym kladivem. Ku predu gender, kupredu gender zpatky ni krok.













    Pane Kuchejdo, vy jste člen ČSSD, že mě oslovujete soudružko? Jestli ne, pak s tím laskavě přestaňte.

    Ty váhové limity jsou vtipné, zdravotnické pracovnice musí běžně zvedat těžší nálože a nikoho to netrápí.

    Nejsem filozofka a ani nestuduji na filozofické fakultě,
    JN
    April 16, 2015 v 10.35
    Ty váhové limity jsou vtipné, zdravotnické pracovnice musí běžně zvedat těžší nálože a nikoho to netrápí.
    Myslím, že od toho jsou v nemocnicích ošetřovatelé a zdravotní bratři. I když to tak leckde není, mělo by to tak být. Je to věc zaměstnavatele, aby zajistil dodržování platných norem.
    + Další komentáře