Ježíš, Jidáš a Sedláček

Magdaléna Šipka

Poslední články Tomáše Sedláčka se pokoušejí reflektovat současnou hospodářskou situaci u nás a v Evropě. V několika případech byly podrobeny silné vlně kritiky. Jeho práce s Biblí je mnohdy diletantská.

Sedláček se snaží o „teologizaci“ a „křesťanskou náplň“ svých ekonomických prognóz a výzev. Jeho práce s Biblí je pro mne coby křesťanku smýšlející o politice a výzvách evangelia alarmující. Každý biblický text v sobě skýtá mnoho možných interpretací. Tato interpretační šíře však silně nabude, pokud si dovolíme užívat jednotlivé biblické kulisy a citace zcela bez kontextu. Při takovém užívání může dojít až k naprostému odklonu od skutečného obsahu a smyslu knihy.

Izrael na cestě ke svobodě nehladoví

Biblický motiv použil Sedláček ve svém nedávném textu s názvem Jak jsme před 25 lety začali budovat kapitalismus. Cituji:

„Před pětadvaceti lety jsme měli relativně lehkou volbu: z nefunkčního socialismu jsme upgradovali na systém, který nám dal svobodu v nejširším slova smyslu, demokracii a navíc prosperitu. Co kdyby volba byla buď, anebo? Co kdybychom museli volit buď mezi nesvobodou a bohatstvím, nebo svobodou a chudobou? Tato hypotetická otázka se dnes vrací. Mojžíš jednou provždy dětem Izraele vštípil do duše, že svoboda na suchu pouště je vyšší hodnota než mísy masa v nesvobodném otroctví Egypta.“

×
Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
PM
Petrasek Milan, penzista
April 14, 2015 v 10.21
Neoliberální trh s křesťanskou morálkou a tenhle Sedláček
Kdy už si konečně dá tenhle kluk ušatá pokoj s tím svým intelektuálním ohňostrojem pro salóny a kavárny oportunního měšťanstva.........bych si povzdechl.
JP
Josef Poláček, Důchodce
April 14, 2015 v 11.41
Argumentace autorky textu se nicméně jeví nemálo rozporuplná: na straně jedné obhajuje Ježíše oproti Jidášovi, když tento (Ježíš) onen hříšně drahý olej použije pro vlastní potřebu namísto aby peníze za něj rozdal potřebným - a zároveň za tentýž postoj kritizuje Sedláčka.

Bezpochyby, Sedláček není Ježíš; ale to na vlastní logice oné modelové situace sotva co mění.
Eva Hájková, penzistka
April 14, 2015 v 13.21
Jiní lidé zase s oblibou líčí, jak se o Ježíšovi vykládalo, že byl „žrout a pijan vína“, aby ho tím lidem trochu přiblížili.
Ti, kdo je poslouchají, si pak řeknou: "No, to je fajn, to my jsme taky." A budou spokojení, neboť jsou jako Ježíš.
Honza Macháček, chemik
April 14, 2015 v 18.47
Biblický původ Tomáše Sedláčka
Na poušti, kde se živili manou, ale nesměli ji hromadit a střádat, jinak by se zkazila a páchla, byli Židé vystaveni velkému pokušení a nebezpečí. Jejich záchranou byli ti, kteří jim podlehnout pokušení a něco si přece jen do zásoby schovat zabránili, když obětavě veškeré přebytky many sežrali. Tak vznikla dodnes poprávu uctívaná kasta manažerů.
JN
To je, pane Macháčku, moc hezké vysvětlení. Hned se jdu podívat do Starého zákona, jestli tam to slovo najdu... Asi je ztraceno v překladu.
PM
Petrasek Milan, penzista
April 16, 2015 v 10.19
Interpretace bible neokřesťana pana Sedláčka -
lidstvo je seskupení nadšených konzumentů jakékoliv bídy - jen když se ta mana naservíruje s pořádnou mánií.
VP
Václav Pospíšil, důchodce atd.
April 18, 2015 v 10.57
Žena nepomazala Ježíše jako Mesiáše – Pomazaného krále, proroka a kněze. Na to neměla právo, a asi si ani neuvědomovala, že on je už "pomazaný" svým Otcem a Duchem Svatým. Pomazala jej jako člověka, který byl soucitný s hříšníky a všemi opovrhovanými. Byl to projev díků, uznání a lásky. Proto jej Ježíš přijímá, vztahuje jej na svou blízkou smrt, kdy nebude ani čas pořádně připravit jeho tělo k pohřbu. Proto se ani jemu nedá vytýkat, že se neohradil proti "mrhání drahým olejem". Nebo máme srážet city těch, kdo jednají z lásky a přemíry citu?
Ježíšova slova o chudých, které budeme mít stále mezi sebou nejsou slova prorocká. Je to konstatování a vybídnutí k činnosti. Ježíš je měl stále na mysli. Kolikrát vybízel: Prodej co máš, rozdej chudým a následuj mne. Od Ježíše nemáme konkrétní návod, jak vyřešit chudobu. Jeho život byl krátký, a bylo to hnutí, které mělo obrátit národ na novou cestu. U jeho následovníků – jeruzalémských křesťanů pod vedením apoštolů už vidíme konkrétní kroky, aby mezi nimi nebyli chudí. Vytýká se jim "spotřební komunismus" – prodávali majetky a spotřebovávali výtěžek. Oni však věděli od Ježíše, že budou muset opustit Jeruzalém i své majetky poněvadž bude zničen. K čemu by jim byly? Proto jejich činnost nemůžeme následovat, ale hledat nové cesty, aby nebyli chudí mezi námi. Komu nebude vadit jediný chudý mezi námi, ten není Ježíšův.