Jedním z nejčastějších manévrů v diskusi bývá zplošťování reality: diskutující zúží počet variant řešení nějakého problému tak, aby mu sám porozuměl, nebo aby byl minimálně schopen daný problém atakovat svou kritikou.

Ikona české populární ekonomie Tomáš Sedláček dělá přesný opak. Jeho realita se nestlačuje do srozumitelných rozměrů, ale právě naopak exploduje do nekonečného prostoru, který funguje jako vrcholný model uživatelského rozhraní: k dispozici je všechno, zlo je převlečené dobro a dobro je převlečené zlo. Ekonomii dobra a zla je tak nejlepší číst na psilocybinu, už jenom kvůli těm barvičkám.

Sedláček v říši divů

Řeč bude o tom, jak se popová hvězda českého ekonomického mainstreamu pokouší zmuchlat materiální skutečnost a protlačit ji úzkou dírkou „králičí nory“, kterou objevil patrně po nadužívání některých vysoce funkčních látek rituálních kaktusů.