Úvod druhého sjezdového dne ČSSD patřil zahraničním hostům, vystoupil předseda saské SPD Martin Dulig, nestor polských sociálních demokratů Lezsek Miller a vedoucí frakce evropských socialistů v Evropském parlamentu Gianni Pittela. Všichni mluvili o České straně sociálně demokratické s úctou, je ostatně jednou z mála evropských socialistických stran, která má svého premiéra.

Bohuslav Sobotka naopak uvedl, že ČSSD je jednou z mála českých stran, která má svou zahraniční diplomacii. Všichni hosté — a platilo to i o včerejším vystoupení Roberta Fica — zdůrazňovali postoj evropských sociálních demokratů k ukrajinské krizi: zásadně preferují mírové řešení.

Leszek Miller v této souvislosti striktně odmítl formulaci „shnilý mír“: jakýkoli mír je podle něj lepší než válka. Předseda socialistů v EP Gianni Pittela mluvil také o úloze Evropské unie v boji proti klimatickým změnám a terorismu. Všichni hosté se až nápadně vyhýbali tématu řecké krize.

Sobotka: Syriza dala příliš velké sliby

Na následném brífinku Deník Referendum označil řeckou krizi mimo jiné za důsledek zhoubné politiky pravice a za důsledek přílišných ústupků evropských socialistů této politice, na který přímo v Řecku doplatili ztrátou důvěry. Ptali jsme se, zda i ve světle faktu, že třetí ve volbách skončili v Řecku fašisté, nemají evropští socialisté povinnost postarat se o ztlumení tlaku EU na Řecko a o to, aby Evropská unie podstatněji vyšla Řecku vstříc.

Předseda frakce socialistů v EP Gianni Pittela to odmítl. Podle něj evropská sociální demokracie pomáhá Řecku tím, že je chrání před bankrotem. Podle něj jsou čtyři měsíce, které Řecko dostalo v povolebních jednáních k dispozici výsledkem tlaku a solidarity evropských socialistů.

Pittela zdůraznil, že i řecká vláda má své povinnosti, za něž označil splnění reformních požadavků. Podle něj to musí „udělat pro své občany“. Zopakoval, že se jedná o reformu veřejné správy, boj proti daňovým únikům, liberalizaci a boj s korupcí.

„Uvidíme, jak se to Tsiprasovi podaří. Jsme nepříjemně překvapeni, že Tsiprasova vláda obsahuje extrémně pravicový element. Pokud by se situace vyvinula jinak, preferovali bychom, aby v řeckém parlamentu vznikla většina socialistů a liberálů,“ prohlásil předseda evropských socialistů v EP.

Český premiér jeho vystoupení doplnil z pohledu české sociální demokracie. Podle českého premiéra Evropa již projevila při řešení řecké krize výraznou solidaritu. „Země v eurozóně koupily prostřednictvím stabilizačního fondu velkou část řeckého zahraničního dluhu. Staly se věřiteli Řecka a mohou ovlivňovat, jakým způsobem se bude řecký dluh splácet.“

Premiér Sobotka vyslovil pochybnost, zda byl dobře načasovaný vstup Řecka do eurozóny, ale podle něj jde dnes především o to udržet Řecko v eurozóně a zabránit případnému státnímu bankrotu. „Evropa již výraznou solidaritu projevila a má-li projevit solidaritu další, musí s tím souhlasit všechny evropské země,“ uvedl český premiér.

Pozici řecké vlády označil za obtížnou. Musí podle něj podniknout kroky, aby pomohla občanům, kteří na tom jsou špatně. „Je tam dramaticky vysoká nezaměstnanost. Řada lidí žije v otřesných podmínkách. Ale mám obavu a pocit, že Syriza dala ve volbách příliš velké sliby, které realisticky nebude schopna naplnit,“ prohlásil český premiér.

Slovenský analytik Radovan Geist v textu Deníku Referendum nedávno napsal: „Pod kuratelou mezinárodních věřitelů proběhl v Řecku masivní experiment s aplikací neoliberálních sociálních reforem. Po pěti letech je výsledkem sociálně a ekonomicky rozvrácená krajina. Tsiprasova vláda navrhuje program, v němž sociální výdaje nejsou břemenem, které je nutné ořezávat. Jsou investicemi do společenské koheze a budoucího rozvoje. A prostředkem ke spravedlnosti, která je hodnotou sama o sobě.“

Geist se s velkou částí evropských pozorovatelů na demokratické levici shoduje v tom, že výsledky řeckých voleb dávají EU příležitost ke změně neblahého ekonomického kurzu, jež jí vnutilo Německo pod vedením kancléřky Merkelové. Za optimální východisko k novému směru označují návrhy řeckého ministra financí Varoufakise.

„Ukáže se, zda čtyři měsíce nejsou příliš málo, aby se zbytek eurozóny dokázal anebo spíše chtěl poučit,“ končil svůj komentář Geist. Zatím to nevypadá, že by evropští socialisté chtěli.