Nová řecká vláda tvořená nominanty stran Koalice radikální levice (SYRIZA) a Nezávislí Řekové (ANEL) vznikla již na konci ledna, teprve od minulého týdne má ale formální důvěru parlamentu a může plnohodnotně pracovat. Podle zpráv z řeckých médií tak už i činí, a to s nezvyklou energičností. Neřeší přitom jen dluhy, o nichž teď píší velké zpravodajské agentury nejvíce.

„Když (nový premiér) Alexis Tsipras oznámil krátce po nástupu do funkce, že pozastavuje privatizaci přístavu Piraeus, státní energetické společnosti PPC, rafinérské skupiny Hellenic Petroleum a společnosti ADMIE spravující elektrická vedení, bralo se to jako symbolické gesto — podobně jako když se nechal slyšet, že si neuváže kravatu, dokud nevyřeší finanční problémy země, nebo když uvedl, že noví ministři rozprodají vládní limuzíny a budou jezdit do práce ve svém či za svoje.  S podobnou razancí se ovšem uvedla většina ministrů a mnozí z nich v příslušném stylu pokračují,“ píše na webu listu To Vima Antonis Karakusis.

I další pozorovatelé si všímají, že se nezvykle velká část kolektivu třinácti nových ministrů, dvaceti ministerských pověřenců pro specifickou oblast (Alternate Ministers) a pěti ministerských náměstků (Deputy Ministers) snaží uvést nějakým zásadním rozhodnutím.

Ministr pro veřejný pořádek a ochranu občanů Janis Panusis a ministerská pověřenkyně pro přistěhovalectví Tasia Christodulopuluová například v sobotu oznámili, že zřídí síť nových center pro zadržené ilegální migranty s důstojným zázemím pro péči o děti a nemocné. Současná detenční střediska připomínající spíše koncentrační tábory mají být dovybavena léky, dekami a dalšími základními potřebami a výhledově přeměněna na otevřená nouzová centra.

Ministerský pověřenec pro administrativní reformu Jorgos Kartugalos a jeho kolega pro sociální pojištění Dimitris Stratulis zase uvedli, že omezí tzv. civilní mobilizaci na případy zdravotního ohrožení a mimořádný stav. Režim civilní mobilizace dosud umožňoval povolat do práce povinně zaměstnance dopravních služeb, učitele či pracovníky energetických podniků, a tak — krom jiného — mařit zaměstnanecké stávky.

Podobně ministerský pověřenec pro boj s korupcí Panajotis Nikoludis se nechal slyšet, že Zvláštní útvar pro vyšetřování finančních zločinů (SDOE) získá za jeho úřadování pravomoc pokutovat ve zrychleném režimu firmy i osoby, jimž bylo prokázáno, že se vyhýbají placení daní. SDOE má již dnes vypracovaný seznam 3500 neplatičů, pokutování ale doposud spadalo pod starou síť finančních úřadů, které postupovaly velice pomalu.

A nový ministr spravedlnosti Nikos Paraskevopulos zase slíbil, že předloží novelizaci norem o registrovaném partnerství, která dá lidem žijícím v příslušném svazku všechna práva, jaká mají dnes manželé — hospodářská, sociální i ta týkající se výchovy dětí.

Základní sliby

Pozornost premiéra Tsiprase a jeho dvou nejvýznamnějších ministrů — ministra zahraničí Nikose Kotziase a ministra financí Janise Varufakise — poutá dnes nejvíce jednání s evropskými protějšky. V rámci nich chtějí Řekové uzavřít do konce února provizorní (přemosťovací) dohodu, která má zajistit ochranu řeckých bank a zřejmě i doplacení poslední finanční tranše z velké záchranné půjčky z roku 2012, a to do konce června — do doby, než bude vyjednána nová alternativní rámcová dohoda o řeckém dluhu se samotnými věřiteli.

Tsipras i Varufakis se ovšem současně věnují také vnitrořeckým záležitostem. Premiér sám vyhlásil nejdříve konec škrtů a propouštění, k nimž se zavázala předchozí vláda tzv. trojce — Evropské komisí, Evropské centrální bance a Mezinárodnímu měnovému fondu. Varufakis pak úplně odmítl jednat s trojkou jako institucí (resp. jejími inspektory) a řešit řeckou krizi dalšími škrty a dalším záchranným bailoutem, tedy dalšími půjčkami.