Řekové zvolí v neděli 250 poslanců svého 300členného jednokomorového parlamentu čistým proporčním způsobem — čistě ze stranických kandidátek. Zbytých 50 mandátů dostane k obsazení strana, jež obdrží nejvíce hlasů, jako bonus. Jedná se o volby předčasné — současný parlament byl zvolen v červnu 2012 — a velice důležité. Rozhodnout totiž mají nejen o vládě, ale i o směru, kterým se země poznamenaná několikaletým tlakem na škrty a tržně-liberalizační reformy vydá dále.

Nejpravděpodobnější jsou dvě možnosti: Buď bude Řecko pokračovat v dosavadním kurzu s nějakou formou širší koalice vedené pravicí, nebo se rozhodne pro obrat, jež Evropa léta nezažila — to pod vedením důsledné levice.

Stran se o parlamentní zastoupení uchází tentokrát skutečně mnoho a řecký pouze 3procentní práh pro vstup do sněmovny podněcuje pestrou volbu. Podle průzkumů má ovšem alespoň nějak reálnou naději na zisk mandátu toliko devět uskupení. Zde tedy jejich profily, cíle a předvolební deklarace.

Nová demokracie (na snímku předseda Antonis Samaras)

Konzervativní Nová demokracie (ND) je vůdčí stranou řecké pravice. Stála též v čele nyní dosluhující vlády. V řeckém politickém systému funguje od pádu vojenské diktatury v roce 1974 a je postižena většinou klasických neduhů, jež trápí tradiční řecké strany: rigiditou, klanovým uspořádáním, klientelismem a přivíráním očí nad korupcí.

ND se Samarasem v čele chce dále Řecko vést cestou protržních reforem. Tvrdí, že země zásadní změny potřebuje a že je lepší udělat je razantně a rychle. Samaras se pyšní, že za jediný rok od minulých voleb a nástupu ND do čela vlády vykázalo řecké hospodářství primární přebytek. V dubnu 2014 se pak vrátilo na dluhový trh a poprvé od začátku krize přestalo statisticky upadat.

Samaras slibuje, že ND vyvede zemi rychle z mezinárodního bailoutového programu a že s pomocí snížení příjmové daně pro firmy na 15 procent a dalších privatizací podnítí hospodářský růst. Zároveň v kampani straší před alternativami, které dle něho znamenají pokus o nový komunismus a cestu do pekel.

Nová demokracie získala v posledních parlamentních volbách 29,7 procenta hlasů a  díky bonusu pro vítěze obsadila 129 mandátů ze 300. Ve volbách do Evropského parlamentu minulý rok skončila druhá s 22,7 procenta hlasů. Dva poslanci k ní po roce 2012 přešli, a tak nyní drží 131 mandátů.

Poslední průzkumy přisuzují Nové demokracii přibližně 30 procent hlasů.

Koalice radikální levice, SYRIZA (na snímku předseda Alexis Tsipras)

Levicová Syriza je dlouhodobě fungující koalicí menších stran a uskupení. Ideologicky se řadí nalevo od sociální demokracie a do pokrokářského (nekomunistického, antikonzervativního) proudu. V letech 2011-2014 hrála úlohu hlavní opoziční síly a sbírala podporu. Nyní v průzkumech preferencí vede.

Aktuální program Syrizy byl již zde v DR představen Janem a Petrem Bitnerovými a zde okomentován Maricou Frangakis. O tom, proč je nástup Syrizy významný obecně politicky, psal zase zde Jakub Horňáček.

Stručně se tak patří jen připomenout, že Syriza slibuje zásadní změnu přístupu k hospodářské a sociální politice. S Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou komisí i soukromými investory hodlá vyjednat škrtnutí valné části řeckého dluhu, neboť, jak argumentuje, dnes jen ekonomiku zbytečně tíží, a přitom každý ví, že je realisticky vzato nesplatitelný. Slibuje také vytvořit ve spolupráci s EU a za využití všech možností strukturálních fondů stimulační program s dotací pět miliard eur, který má pomoci vytvořit na 300 tisíc pracovních míst.

Syriza pod Tsiprasovým vedením spoléhá na to, že žádná z vůdčích sil eurozóny nebude riskovat rozbití společenství a všechny Řecku nakonec ustoupí. Uskupení poukazuje na výsledky dosavadních protikrizové politiky, v jejímž důsledku se řecká ekonomika o čtvrtinu zmenšila, nezaměstnanost mladých dosáhla téměř 50 pocent a dluh země ještě narostl — třebaže bylo do Řecka nalito ze zahraničí 240 miliard eur.

Pokud vyjednávání selžou, připouští Syriza vystoupení Řecka z eurozóny, i když v otázce žádoucnosti tohoto kroku není vnitřně jednotná.

Syriza skončila v posledních parlamentních volbách druhá s 26,9 procenta hlasů. Získala 71 poslaneckých mandátů a jako jedna z mála řeckých parlamentních stran neměla žádné odpadlíky.

Volby do Evropského parlamentu v květnu 2014 vyhrála s 26,6 procenta hlasů. Nyní průzkumy přisuzují Syrize přibližně 34 procent hlasů.

Panhelénské socialistické hnutí, PASOK (na snímku předseda Evangelos Venizelos)

PASOK je vedle Nové demokracie druhou z tradičních řeckých stran, tentokrát ovšem sociálnědemokratického typu. Řeckou politiku ovládal celá desetiletí a dodnes si nese podobné neduhy jako ND.