Vyhrál v evropských volbách tzv. eurospekticismus? Jedná se o kritický či negativistický směr a má to charakter trvalejšího trendu? Bohužel se pod vzestupem euroskepticismu skrývá spíš to druhé. Po letošních volbách v některých zemích významně posílily eurofobní strany, opřené o populistické lákání protestních hlasů.

Fašizující „Fronte national“ Marine Le Penové získala dvacet pět procent hlasů, podobně se s dvaceti osmi procenty hlasů vyšvihla britská UKIP (Independece Party) v čele s Nigelem Faragem. Dánsko, Maďarsko a další země hlásí také výrazné zisky nacionální pravice.

Platí přitom jedno: pokud by měla v Evropě posílit národní a mezietnická či náboženská řevnivost, doplatí na to především ti chudí. Nadějí je, že protievropské síly i nadále představují minoritní krajnost a pokud nesleví ze svých negativistických programů, tak mohou zůstat v izolaci oproti tradičním proudům (socialistům, liberálům, radikální levici či konzervativcům).

Zatím tzv. euroskeptici nefungují příliš jako mezinárodní síla pro nedostatek společných cílů (spojuje je jen negativní pohled na EU, nacionální egoismus je rozděluje). Společnou frakci v europarlamentu budou dávat dohromady těžko.