Evropské volby v České republice: vítězové a poražení
Jakub PatočkaVítězem evropských voleb v České republice je ČSSD, její lídr Jan Keller a její předseda Bohuslav Sobotka. Úspěch slaví TOP 09. Hlavním poraženým je Andrej Babiš. Na okraji Piráti vystřídali v postavení dominantní alternativy zelené.
Po volbách to vždy bývá tak, že se nehodnotí pouze skutečný výsledek, ale základ celkové atmosféry utváří srovnání s očekáváním. Proto se například v roce 2010 jevilo, že největším poraženým voleb je Jiří Paroubek, i když ve skutečnosti jeho ČSSD volby vyhrála. Dnes je to naopak. ČSSD nijak nezazářila, ale přesto se může blaženě uculovat: očekávání překonala.
Hlavním zklamaným musí být Babišovo ANO. Prognózy mu ještě krátce před volbami předvídaly vítězství až s dvojnásobným počtem mandátů oproti prvním pronásledovatelům. ANO utrpělo hořké vítězství, které ztrpčuje okolnost, že není ozdobeno ani jediným mandátem navíc. Co ale přesně relativní nezdar ANO v eurovolbách znamená, ukáží až podzimní senátní volby.
Nedokázal Babiš vysvětlit, proč by lidé měli vyslat jeho „politickou firmu“ i do Bruselu? Prokoukli voliči nedůvěryhodnost lídra Teličky? Dochází Babišovu projektu dech? Dostává česká politická veřejnost strach z extrémní kumulace moci v jeho rukou? Anebo že bychom snad dokonce, my Češi, přece jen nebyli takoví ťuhýci, jak se to při pohledu na výsledky loňských sněmovních voleb jevilo? Každopádně určitý nezdar ANO je pro českou demokracii výtečnou zprávou.
ČSSD a TOP 09 uspěly s jasně proevropskými kampaněmi
Nakonec je to tak, že vedle sebe stojí v první řadě vyrovnány ANO, ČSSD a TOP 09. To je především zcela nesporný úspěch předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky a lídra kandidátky Jana Kellera. ČSSD se ještě nikdy v evropských volbách v počtu mandátů nedělila o první místo, pro stranu byl zatím pokaždé mimořádný problém k nim své voliče přivést.
Pokud někdo uvnitř ČSSD doufal, že výsledek voleb do EP půjde interpretovat jako nezdar, musí být vyloženě zklamán. Výsledek sice neoslňuje, ale záminku ke kritizování vedení strany neskýtá. Kampaň nepochybně měla své rezervy; a kdyby ČSSD udržela své voliče z před pěti let, zvítězila by letos přímo ohromujícím způsobem.
Přijatelný výsledek by neměl zakrýt, že své kampaně ČSSD může — a snad by opravdu i měla — vést o mnoho lépe. A nesporným zklamáním je fakt, že nikomu ze současných vesměs znamenitých europoslanců nepodařilo získat dostatečnou podporu voličů, aby se posunuli na kandidátní listině vzhůru. Faktem ale je, že to měli těžké, protože každý čtvrtý volič jeden ze dvou svých preferenčních hlasů dal lídrovi kandidátky.
A mimořádný osobní úspěch Jana Kellera — jeho bez desetinky 27 % preferenčních hlasů — se pro budoucnost ČSSD může ukázat jako velmi podstatný. Ještě nikdy žádný český sociální demokrat v eurovolbách tolik preferenčních hlasů nedostal. Ukazuje se tak jasně, že takovýto typ kandidátů může sociální demokracii přinést úspěch.
Raduje se i TOP 09. Znovu na hlavu porazila ODS a odrazila Babišův nástup, který ji mohl existenčně ohrozit. Miroslav Kalousek je sice právem neoblíben vinou svých nestředoevropsky extrémních neoliberálních a neokonzervativních sklonů či kvůli řadě machinací, jichž se během své dráhy dopustil.
Jedna věc je ale nesporná. Cit pro personálie, který jako by ho vždy opustil po volbách, se v něm vždy před volbami obdivuhodně probudí: kandidátka byla personálně silná, nevyskytovalo se na ní žádné z es, jež vysypal z rukávu do Nečasovy vlády — typu Hanáková, Besser či Drábek. A především: byla jasně proevropská.
Levice je v Čechách mrtvá (hloupá) a naprosto neschopná jakékoli akce. Takové články, jako tenhle, to ukazují naprosto jasně. Přání otcem myšlenky a naprostá ztráta soudnosti...
A Země je placatá …
Souhlasím s Vámi i s panem Molnárem, taky mi přijde, že konstatování pana Patočky o vítězství levice v čele se Sobotkou je jen dětinským přáním otcem myšlenky. V psychologii tomu říkáme Panglos-Kassandřina projekce, kdy filozof Panglos z Voltairova Candida prohlašuje v každé sebehorší situaci, že náš svět je nejlepším ze všech možných světů.
Pokud se podíváme na volební mapu, i přes zkreslující sníženou volební účast vidíme tradičně markantní rozdíl mezi voličskou podporou v Čechách a na Moravě se Slezskem. Čechy: TOP a ANO, Morava-Slezsko: ČSSD a KDU. Vzpomeňme volby v roce 2006 nebo ty v roce 1946...
Oboje neslibuje nic dobrého do budoucna. Třetí příčka ČSSD a viditelným odstupem za vítězným duem ANO – TOP09 jistě již napověděla politickým manažerům z ANO kam mají směřovat své budoucí koaliční sympatie.
Pro dokreslení vážnosti situace dodejme, že z předvolebního hesla ČSSD „funkční stát“ z parlamentních voleb 2013 dosud občan neochutnal ani sousto, přestože nezbývá mnoho a čtvrtina volebního období Sobotkovy vlády už bude vyčerpána. Netřeba snad zdůrazňovat, že za nezdary Sobotkova kabinetu bude pykat jen a jen ČSSD, nikoliv ANO.
Ostudná osmnáctiprocentní volební účast nemluví jen o zhoubné pasivitě značné části občanů, ale především o známém faktu, že ti, kteří koukají pro sebe něco udělat (nikoliv pro ty druhé!!!), to také udělají, tak ti k těm volbám šli. To je těch poctivých 32% ANO + TOP.
Zatímco ti, kteří na tom budou dobře až tehdy, když nám o sebe samé půjde méně než o ty druhé, tak ti se na to z ohromné většiny vykašlali. To je těch usmolených 14% pro ČSSD.
(Nepoužitelní komunisté se svými jedenácti procenty nemají žádný význam, stejně jako jej nemá 10% pro KDU, která je naopak použitelná pro cokoli. Ostatní jsou bezvýznamné drobné. Proto ten pravdivý obraz utváří jenom první tři.)
Takže hanba před Evropou a ještě větší před sebou samými. Naděje je, ale nehledejme ji tam, kde není a ani být nemůže.
Jiří Vyleťal
Lidé, kteří jsou proti EU, svůj odpor ovšem (na rozdíl od některých jiných zemí) nevyjádřili tím, že by masověji volili euroskeptiky nebo nacionalisty a extremisty, nýbrž tím, že k volbám nepřišli. Důkazem jsou internetové diskuse nebo i reakce občanů v Hyde Parku.
Nicméně to pro mě jako komunitaristu není rozhodující, ale to, že právě Piráti zastávají nejvíce komunitaristických principů, pro mě rozhodující je - např. participativní demokracie, základní příjem, participativní rozpočet, sdílení tvorby a omezovaní patentů velkých korporací.
Je mezi před-před-předvčerejšími voliči alespoň 5% těch, kteří si zapamatují důvody, pro které volili ty a ne ony a především argumenty kandidátů?
Kolik z nás voličů i kandidátů výsledek zásadně překvapil a nešel "do toho" právě pro takový výsledek (jakoby něco jako sám výsledek vůbec existovalo..)?
Co však komunitarismus může, je připravovat podmínky pro společnost mimo a později i bez nadvlády kapitálu
Snad právě v tomto smyslu je dnes komunitarismus levicový
Ale tu zásadní změnu nedokáže
Nebo ?