Občané členských států EU, tedy občané Evropské unie, si v těchto dnech volí zástupce v Evropském parlamentu (EP). Děje se tak v celé osmadvacítce téměř zároveň.

První hlasy odevzdali již ve čtvrtek Holanďané a Britové. V pátek volili Irové a Češi. V sobotu budou moci hlasovat Slováci, Lotyši, Malťané a Italové, přičemž do 14:00 pokračuje ještě i hlasování v ČR. V neděli pak volí občané zbylých zemí.

Agentury připomínají, že obsazení všech 751 míst v EP bude oznámeno až v neděli večer. Žádná ze zemí přitom nesmí zveřejnit výsledek svých voleb s předstihem.

„Tyto volby jsou samozřejmě důležité. Evropský parlament sice nemůže navrhovat vlastní zákony, ale připomínkuje a spolu-schvaluje směrnice, podle nichž se pak tvoří zákony na národní úrovni. V průměru polovina legislativy ve všech státech vychází z té evropské,“ píše Elio Pennisi ze serveru EurActiv.

Vedle klasických unijních norem schvalují evropští poslanci také rozpočet EU, dohlížejí na ostatní unijní instituce, schvalují rozšiřovaní Unie a ratifikují obchodní mezinárodní smlouvy. Dále potvrzují složení Evropské komise a letos poprvé by měly volby ovlivnit i to, kdo tuto tzv. vládu EU povede.

„Zástupci členských zemí musejí při vývěru předsedy Komise nově dle Lisabonské smlouvy k výsledku voleb do Evropského parlamentu přihlížet. Přímo závazný tento výsledek sice není, ale těžko si představit, že by jej hlavy členských států a vlád ignorovaly,“ uvádí Pennisi dále.

Předpovědi výsledku

Podle posledních prognóz má už po čtvrté v řadě zvítězit skupina stran křesťanskodemokratického typu, tedy uskupení, která se v EP řadí do frakčního klubu Evropské strany lidové (EPP). Na rozdíl od předchozích voleb však může dnes druhá nejsilnější skupina — sociální demokraté — ještě překvapit.