Kampaň k evropským volbám je v plném proudu. V minulých letech tyto volby nevzbuzovaly tolik pozornosti a nebyly brány tak vážně, jako letos. Přece jenom jsme se ve vnímání Evropy trochu posunuli a vyhranili. Je možné slyšet všechny možné názory pro a proti a v nich jako vždycky zaznívá spousta polopravd a manipulace ze všech stran.

Většinou se stále dokola papouškují stokrát omleté názory odpůrců a přívrženců EU. Jednou o velikosti banánů, míchání biopaliv a obavách z příchodu cizinců, po druhé je řeč o mírové Evropě, ve které nebyla od roku 1945 žádná válka a vyjmenovávají se výhody, jako například množství peněz, které jsme již z EU inkasovali. První vždy zdůrazňují, že náš hlas nemá žádný význam a opět jde o diktát shora, druzí, že je na nás, co uděláme a jak se budeme sami ke společným evropským věcem stavět.

Těžko se v tom guláši prav a polopravd vyznat a těžko zaujmout stanovisko, když pravda je vždycky v detailu a my se k detailu těžko propracováváme. Jak vědět, co se rozhoduje v Evropě, když informace dostáváme z druhé ruky zatížené navíc interpretací toho, kdo nám je přináší? Jak máme zjistit, co dělají v Evropském parlamentu naši poslanci? Jistě, mohli bychom si kliknout na jejich stránky, tam by nějaké informace jistě byly k nalezení, mohli bychom najít internetové stránky Komise a nějaké materiály a informace bychom našli. U Rady ještě méně, tam o rozhodování téměř nic nevíme.

Jenže, kolik z nás má čas hledat na dalších a dalších stránkách, když nemáme čas ani na ty naše poslance a naše zákony? Ano, nedávno vyšel pokud je mi známo prvně seznam našich poslanců a jejich aktivit, v němž se na prvním místě umístila Zuzana Roithová, o které jsme i tak věděli, že je aktivní a že vystupovala proti zákonu ACTA.