Pro naši zemi se v příštích sedmi dnech otevírá neopakovatelná příležitost. Po jednom desetiletí Klausova euroskepticismu a sedmi letech obdobně smýšlejících vlád pravice, máme jedinečnou šanci napravit si v Evropě reputaci a smýt ze sebe nálepku věčných potížistů a kverulantů.

↗

Jose Manuel Barroso. Foto Pietro Naj-Oleari, European Parliament

Průlomová v tomto směru bude již dnešní návštěva premiéra Sobotky v Bruselu, ke které dochází necelé dva dny po vyslovení důvěry nové české vládě. Český premiér by měl hned při svých prvních jednáních s předsedou Evropské komise Barrosem, předsedou Evropského parlamentu Schulzem a s dalšími činiteli otevřít tři zásadní témata.

Za prvé, měl by požádat o zrušení tzv. Klausovy výjimky pro Českou republiku, s odůvodněním, že Češi chtějí mít v Evropě stejná občanská a sociální práva jako mají sousední Němci, Rakušané či Slováci.

Za druhé, měl by oznámit, že naše země se chce připojit k fiskálnímu paktu pro Evropu, s vysvětlením, že fiskální zodpovědnost a dlouhodobě vyrovnané rozpočty jsou programem i cílem také českých občanů.

A za třetí, měl by informovat i o záměrech nové vlády splnit v co nejkratší době podmínky pro přijetí společné evropské měny. Podaří-li se toto, jsem přesvědčen, že jednání o dalších důležitých otázkách, jakými jsou například problémové čerpání evropských peněz či finanční perspektiva na roky 2014-20, budou mnohem snazší a pro nás i výhodnější.

Nemalá očekávání jsou spojena rovněž s návštěvou a projevem prezidenta Zemana v Evropském parlamentu ve Štrasburku příští středu. Český prezident zde bude mít jedinečnou možnost přednést evropské veřejnosti své představy o evropském federalismu a ukázat, že jeho myšlení sahá mnohem dál, než je jen tabáková směrnice nebo úsporné žárovky.

Naše země potřebuje konstruktivní a čitelnou evropskou politiku. Takovou, jež bude důsledně obhajovat naše zájmy, ale zároveň brát v potaz zájmy Unie jako celku. Tento celoevropský rozměr - a pocit spoluzodpovědnosti za společná řešení - zde dosud naprosto chyběl. To, že přestaneme EU házet klacky pod nohy, však nestačí.

I když Unie má již nejhorší fázi krize za sebou, nadále čelí velkým výzvám: vysoká nezaměstnanost, vnitřní makroekonomická nerovnováha, nedostatečný institucionální rámec. Všechny tyto problémy mají obrovský dopad i na život u nás. Nová vláda i prezident by proto měli být připraveni aktivně se podílet na jejich řešení.

Česká republika má v evropských institucích i v jednotlivých hlavních městech dveře otevřené. Nikdo nás nechce izolovat, většina chce naší zemi naopak z izolace, do které jsme se vlastní hloupostí v uplynulých letech dostali, pomoci. Bude záležet jen na nás, a v příštích dnech zvláště na českém premiérovi a prezidentovi, jak rychle se z této situace dostaneme.