Nový Evropský parlament bude ve svém osmém volebním období štíhlejší, neboť Lisabonská smlouva pevně upravuje pravidla ohledně jeho složení. Místo dosavadních 766 poslanců jich v lavicích po volbách zasedne 751. Česká republika stejně jako Portugalsko, Belgie nebo Rumunsko přijde o jednoho zástupce, Německo o tři a žádné zemi by ve volebním období 2014—2019 neměl žádný přibýt.

Čeští voliči si zvolí celkem dvacet jedna svých zástupců, celá země se stane jedním volebním obvodem, a proto nelze očekávat, že by výraznější roli sehrály preferenční hlasy. Kandidátky, tak jak je jednotlivé strany připravily, se zásahy voličů budou měnit jen nepatrně.

Doposud měla suverénní pozici při volbách do Evropského parlamentu Občanská demokratická strana, která při takřka totožné volební účasti dvacet osm procent vždy získala přes třicet procent hlasů všech voličů a po dvě minulá volební období její barvy reprezentovalo devět poslanců. Výsledky sociální demokracie jsou o poznání horší.

V roce 2004 dosáhla jen na dva mandáty a o pět let později na sedm, přičemž na vítěznou ODS ztrácela dvacet jedna, respektive deset procent hlasů. Avšak vzhledem k pádu preferencí ODS, která se ve výzkumech veřejného mírnění umisťuje blízko svého někdejšího koaličního spojence — Strany zelených — a značná část veřejnosti si přeje, aby tam i zůstala, můžeme očekávat, že občanští demokraté letos nevyhrají.

A zřejmě budou rádi, když se do Evropského parlamentu podívá alespoň jeden jejich zástupce. Ztrácet by mohli i komunisté, kteří si prozatím vždy v evropských volbách vedli dobře. Přišli o populárního Vladimíra Remka a zdá se, že v čele kandidátky tentokrát nestane Miroslav Ransdorf, ač pokaždé získal nejvíce hlasů. Naopak se otevřeně hovoří o nových tvářích: Kateřině Konečné a Pavle Šlahůnkové.

↗

Jan Keller. Repro z vysílání ČT

Českou stranu sociálně demokratickou povede do voleb Jan Keller. Ta se bude jistě snažit navázat na volební výsledky z roku 2009, kdy získala sedm mandátů, tedy o pět více než v roce 2004.

„Za úspěch bych považoval dvacet jedna sociálních demokratů za Českou republiku. To je však myslím trošku nadhodnocené. Podle střízlivého odhadu bude dobré udržet těch sedm míst, které máme nyní. Zatím to vypadá, že každý výsledek pod sedm míst bude tak trošku mojí vinou a každý nad sedm bude tak trošku mojí zásluhou. Doufám ale, že se všichni zapojí a že to bude zásluha nás všech,“ řekl Jan Keller.

Volba respektovaného sociologa a vysokoškolského pedagoga jako lídra kandidátky může pomoci straně přilákat nové voliče. Nahrávají jí i výroky prvního místopředsedy ODS Jana Zahradila, který Kellera pro jeho bývalé členství v KSČ označuje za bezzásadového člověka, portrétuje jej jako hrozbu pro demokracii a staví na roveň antisemitskému pomatenci, milci bývalého prezidenta — Adamovi B. Bartošovi. Čímž však poukazuje spíš na neexistenci vlastního programu, kterou se snaží zakrýt neopodstatněnými útoky za hranicí vkusu a slušného chování.

Při tiskové konferenci, kdy byl Keller představen jako lídr sociální demokracie pro volby do Evropského parlamentu, říkal, že hlavním cílem v nadcházejícím volebním období bude zajistit skutečně demokratické a sociální fungování Evropské unie. Nepotřebujeme takovou sjednocenou Evropu, kde si jednotlivé státy budou odčerpávat pracovní příležitosti, komplikovat si život daňovým dumpingem a zvyšovat nerovnost (nesouměřitelnost) mezi svým obyvatelstvem.

Naopak je třeba usilovat o Evropu, která bude s to účinně čelit tlaku globalizace a nadnárodního kapitálu, o Evropu sociálnější, jenž nebude pouhou zástěrkou pro neoliberální politiky ženoucí členské státy proti sobě.

Bohužel — jak už to u sociální demokracie bývá — každé dobré rozhodnutí musí být vykoupeno alespoň jedním špatným. Volba Kellera byla po víkendovém stranickém zasedání vyvážena nominací Miroslava Pocheho, který na kandidátce obsadil čtvrté místo. Poche patří společně s Petrem Hulínským a Karlem Březinou k nejvlivnějším sociálně-demokratickým politikům v Praze.

Právě tento trojlístek stál po volbách v roce 2010 za odstřihnutím Jiřího Dienstbiera a upekl koalici s ODS. Po jejím pádu se Poche postavil do pozice hlavního vyjednavače nové koalice s TOP 09. Jeho jméno se však v médiích začalo objevovat ještě před zmiňovanými volbami v souvislosti s podivným sponzorováním vlastní strany z peněz plynoucích z městských společností.

Tehdy dvěstětisícový dar rozepisoval jako členské příspěvky, neboť se chtěl vyhnout placení daní. Přestože se ho vedení strany snažilo odstranit z kandidátky pro pražské volby — po nichž, jak bylo řečeno, sehrál velice významnou roli — svou pozici si udržel, dokonce v průběhu času posílil a může se těšit do křesla v Evropském parlamentu. Jako by si sociální demokraté při sestavování kandidátky prozpěvovali společně s Jarkem Nohavicou Pochod Eskymáků.