Evropo, jde to i jinak
Lukáš KrausEvropští socialisté předkládají protikrizový plán: zásadní reformu rozpočtu EU, efektivnější a spravedlivý systém národních daňových režimů a plošné zavedení daně z finančních transakcí, které mohou ročně přinést zdroje až do výše 200 miliard eur.
Řecká ekonomika byla podlomena tupými škrty, které iracionálně vyžaduje velká trojka EK, MMF, ECB, a to tak důkladně, že klesla o celou 1/5 od roku 2008. Místo strukturální pomoci EU zemím periferie, které nestačí tempu exportně-deflační ekonomiky Německa, (proto se na jihu kumulují dluhy), přišla krvavá sociální a ekonomická lázeň konzervativní defekce, kdy naprosto mimo jakoukoliv ekonomickou logiku konzervativci ordinují škrty a tím umocňují hlubokou degresi v celé sadě zemí, což vede ke stále většímu zadlužení. Korunou celého tohoto Evropu likvidujícího konzervativního snažení je bezesporu fiskální kompakt, který je dokonce „ústavní formou" posvěcující další pokračování dvourychlostního rabování v Evropě.
„Ukázali jsme hodně solidarity s Řeckem," řekl včera německý ministr financí Wolfgang Schäuble a dodává: „Každý ví, že skutečné problémy řecké společnosti jsou v Řecku a ne v zahraničí. " Lubomír Zaorálek z ČR, která jede ve stejné „jižní“ spirále ordinované vládou Petra Nečase a tedy velmi dobře na vlastní kůži ví, že škrty nejsou pomoc, ale naopak vedou k ještě větším propadům a zadlužení, k tomu mlčí, dává Německo jako vzor. Vítejte v Evropě přátelé!
Naopak vedoucí představitelé Strany evropských socialistů (PES) před summitem EU 1-2 března vyzvali k investicím do hospodářství EU a investicím do mladých lidí. V otevřeném dopise Evropské radě píší, že nebudou Radu vůbec šetřit při své kritice současné „konzervativní politiky". „Výdajové škrty, další deregulace pracovního trhu a liberalizace sektoru služeb nejsou odpovědi na krizi," varují socialisté.
V otevřeném dopise Radě předkládají podrobný alternativní plán a alokují zdroje na provedení tohoto návrhu: tedy zásadní reformu rozpočtu EU, efektivnější a spravedlivý systém národních daňových režimů a plošné zavedení daně z finančních transakcí, které mohou ročně přinést zdroje až do výše 200 miliard eur.
hlavně zůstat "u toho", že ...
a zřejmě je jedno, U ČEHO ...
.
Toxické papíry jsou skartované a nové ještě nepřišly toxikologům do ruky.
Logickým následkem musí být i zájem na skartování toxické části Evropy.
odkaz: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-havel.php?itemid=15847
Jsem po práci a přemýšlím, jestli na ten "ekonomismus" z blogu Jiřího Havla, mám vůbec reagovat. Tedy alespoň krátce. Chválím Jiřího Havla, že má tak dojemnou péči o země ekonomického jádra unie, to je chvályhodné, české občany tím ale nenakrmí a už vůbec ne tím, když se bude smát na jih, východ či střed, dokonce bude mluvit o nějaké pomoci z Německa, přitom se vydávají „jižní spirálou“ i hraniční země s Německem, nezastavíme-li to, nebudeme–li jako občané ČR či třeba Francie důsledně hájit transferovou strategii otupující alespoň rámcově logiku kapitalismu v rámci jednotného evropského trhu, kdy je periferie stále více a více luxována. Tohle by měl Jiří Havel vysvětlovat občanům a ne se schovávat pod sukně zemím jádra a u toho jim poplácávat po ramenou, jací jsou to pašáci. Ostatně, i země s nejvyšší kvalitou života před krizí, druhá nejsilnější světová demokracie, transparentní stát, byla vytunelována stejně jako Řecko. Stačí se podívat na Island. Bezesporu ale platí, že čím silnější sociální stát, tím bohatší společnost. Jen se ale zapomíná dávávat, že i ČSSD dělala maximum, aby se elementární sociální stát v ČR převedl neoliberálními privatizacemi a deregulacemi na čistou exportní montovnou s vykuchaným, podvyživeným motorem daňového ráje, skladištěm bez strukturovaného vnitřního trhu. Paroubkova, Havlova, Mládkova teze, že je strategicky nutné udržet co nejnižší zdanění v ČR, která je jako memento zakotvena v Agendě 2010, budiž důkazem. Já zde samozřejmě nechci "pitvat" staré rány, ale už vůbec ne otevírat nové, tedy tím, že ČSSD bude říkat A, tedy fiskální pakt pro všechny, a ne B, tedy diskuse o souměřitelnosti v rámci soužití v jednotném trhu, tedy diskuse, aby nikdo nebyl ze závodu vyloučen, aby každý mohl doběhnout a každý si našel celoevropsky souměřitelně důstojné místo v rámci jednotné unie. Jestli si ovšem Jiří Havel myslí, že všichni mohou být „kapitálovým jádrem“ a vyrábět třeba auta jako v Německu, žije mimo jakoukoliv ekonomickou realitu. Ostatně již dnes má Evropa o 20% větší kapacity automobilového průmyslu, než je schopna utáhnout, jak se Jiří Havel mohl včera dočíst v NYTimes.. Vyžadujme tedy automobilky i v chudém Řecku jako lék, že, jelikož jedině tak budou Řekové konkurenceschopní, chtělo by se dodat v rámci českého selského ekonomismu. Když jsem ale u těch evropských peněz. Řecku a tedy celé Evropě se náramně strukturálně pomohlo i tím, že ze strukturálních fondů se v Bulharsku stavějí hotelové komplexy, ne třeba jejich v rámci bývalé RVHP zdatné zemědělství na nohy, že? Platí totiž stejná logika jako u těch autíček. Nikdo nic po Německu nechce, než to, aby Evropa vůbec mohla jednotně fungovat, což se nyní, právě pod logikou fiskálního mustru pro všechny neděje. Stačí zavřít hranice a Německo pojede na 10%, to ví velmi dobře německá SPD, proto říká stejnou věc jako já, ne tak třeba Jiří Havel z ČR.
Nabyl jsem dojmu, že k ratifikaci fiskálního paktu má SPD vztah vyjednávací, nikoliv odmítací. Steinmeier prostě využívá toho, že Merkelová je nyní závislá na opozici (k ratifikaci v Bundestagu je potřebná celkem dvoutřetinová většina). A tak lobuje za doprovodná opatření (!) na podporuhospodářského růstu. Např. oprašují opět dań z finančních transakcí, která může být azaváděna jako evropská dań ale i na národní úrovni. V tomhle se asi ČR od Německa neliší, i my hovříme o prorůstových opatřeních - jen u nás není kvůli zklausovatělé ODS ta vyjednávací pozice a tak to končí u alibistických výzev.