Kam s ním či s ní?
Zuzana BrzobohatáCo dnes brání rodičům svobodně se rozhodnout, zda být s dítětem doma nebo jít do práce? Nedostatek míst ve školkách. Kromě budování nových kamenných školek, existují různá alternativní řešení.
Otázku v titulku si klade každý rodič, který se chce vrátit do práce po rodičovské tzv. „dovolené“. Po době, kdy dát dítě do jeslí bylo důkazem krkavčí matky, jsme se přece jen stali tolerantnější a dokážeme respektovat rozhodnutí rodičů, kdy dítě dát do kolektivu jiných dětí. I když stále voláme po tradiční rodině, uvědomme si, že před sto lety malé děti vyrůstaly mezi dalšími dětmi v rodině či širší rodině, takže se dostávaly do dětského kolektivu daleko dříve, než dnešní jedináčci, často v kojeneckém věku.
Co však brání dnešním rodičům se svobodně rozhodnout, když tlak na matky, být s dítětem co nejdéle doma (ideálně do šesti let), přece jen pominul a respektuje se svobodné rozhodnutí rodičovského páru, i když pravda, často jde především o mámy. Svobodě rozhodování brání nedostatek míst ve školkách. Nic nového, fakt skloňujeme několik let, teď neplačme nad rozlitým mlékem a začněme něco dělat. Zbudovat nové kamenné školky, které pak budou opět volné za několik let, asi je plýtvání obecními penězi.
Separační období u dítěte končí kolem třech let věku. S eliminací jeslí, dobrými standardy předškolního vzdělávání mezi 3. a 6. rokem a se standardní dobou rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte patříme ke světové špičce i ve srovnání s velmi "vyspělými" státy na západ od nás. Zkusme se zamyslet nad tím, proč mají USA např. celou síť léčebných komunit a oddělení specializovaných např. na mladé dospělé trpící závažnou poruchou osobnosti se sebepoškozováním.
Ve snu by mě nenapadlo, že ČSSD bude po volbách podporovat návrhy neoliberální pravice v oblasti rodinné politiky, která vyhovuje především velkým firmám.