Ministerstvo školství plánuje přispívat firemním školkám šedesáti procenty na provoz, mělo by to údajně podpořit vznik těchto zařízení. Novinářům to v pondělí řekl ministr školství Josef Dobeš z Věcí veřejných s tím, že peníze na školky by vzali z úspor.

Pokud plán projde, mohl by systém začít fungovat od září. Na školky chce ministerstvo vyhradit až dvě stě milionů korun.

Sociálnědemokratická stínová ministryně pro lidská práva a rovné příležitosti Michaela Marksová-Tominová vidí v plánu ministra školství Dobeše pouze další snahu Nečasovy vlády o privatizaci veřejného sektoru.

Podle Terezie Pemové, která pomáhá se zakládáním podnikových školek, je navíc potřeba celý soubor opatření, jinak se firmy do podobných projektů nepohrnou.

„Firemní školky by přešly pod ministerstvo školství,“ uvedl Dobeš. Aby podnikové mateřinky mohly být zařazeny do sítě škol a dostaly finanční podporu, musely by splňovat určitá kritéria, například ohledně hygienických norem nebo kvalifikovanosti učitelek. Také by musely vyučovat podle rámcového vzdělávacího programu ministerstva školství.

Hustější síť firemních školek by podle ministra mohla vyřešit i problém s péčí o děti mladší tří let. Obecní mateřské školy jsou totiž otevřeny až pro děti od tří let věku a jeslí je minimum. Původně se sice plánovalo, že by mohly do školek chodit i děti mladší, to však bude vyžadovat odlišné zařízení i vzdělání učitelek. „Firemní školky by na toto mohly reagovat mnohem dříve,“ myslí si ministr.

„Nemyslím si, že ty firmy rychle vyřeší problematiku dvouletých dětí,“ uvedla ale pro ČTK Pemová ze sdružení Hyperaktivita, které pomáhá se zakládáním podobných zařízení. Firmy prý totiž nebrzdí jen peníze, spolu se školkou musejí třeba vytvořit částečné úvazky pro zaměstnané rodiče, protože málokterý z nich chce nechávat takto malé děti ve školce po celou pracovní dobu.

I podle sociálnědemokratické stínové ministryně pro lidská práva a rovné příležitosti je podpora firemních školek záslužná věc, nicméně podle jejího názoru bude firem, které se do něčeho takové pustí, poměrně málo.

„Musí se jednat o firmy dostatečně velké. Jejich podpora pomůže jejich zaměstnancům a zaměstnankyním, ale nikomu jinému,“ doplnila Marksová-Tominová pro Deník Referendum.

Firmám by prý hodně pomohlo, kdyby jejich zařízení nemusela splňovat tak přísné hygienické normy, případně si péči o děti zaměstnanců mohly odečíst z daní. Ani ve firemní školce ale podle Pemové nesmí klesnout kvalita vzdělávání, „hlídárnu“ by prý rodiče stejně moc nevyužívali.

Marksová-Tominová se ale především domnívá, že hlavní důraz v této oblasti musí zůstat na službách veřejných. „Naprosto nechápu, proč by mělo ministerstvo dávat finanční prostředky soukromým subjektům, místo toho, aby podpořilo obce v rozšiřování stávajících kapacit mateřských školek, třeba právě tím směrem, aby mohly bez problémů brát děti již od dvou let,“ uvedla Marksová-Tominová.

Peníze na podporu podnikových školek chce Dobeš získat z úspor v resortu, například rušením a slučováním poloprázdných středních škol nebo snížením byrokracie.

Celkem by prý chtěl takto ušetřit asi jednu miliardu korun, na školky pak chce vyhradit sto až dvě stě milionů. Pokud by plán posvětila koalice, mohl by prý nový systém fungovat už od září, nejpozději však od ledna 2012.

Podle Dobeše by opatření bylo účinné zejména ve velkých městech a satelitních městečkách, kde jsou obecní školky buď přeplněné, nebo úplně chybí. Firemních školek je v České republice málo, má ji třeba výrobce nemocničních lůžek Linet, ČVUT nebo Raiffeisenbank. Vznik firemních školek často brzdí přísné normy, které musí zřizovatel splnit, a někdy také peníze.

Podle údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání vzrostl mezi roky 2003 až 2008 počet předškoláků o více než patnáct tisíc, ubylo však 258 školek. Obce školky často rušily, protože ve druhé polovině devadesátých let klesala porodnost a dětí bylo málo.

Od roku 2003 však populační křivka prudce rostla, rodit totiž začaly silné populační ročníky.