Víkendové volby do Evropského parlamentu komentují politici, novináři i politologové. Podle většiny z nich lze volby hodnotit spíše pozitivně. A zatímco politici hledají kladné stránky volebního výsledku takřka z povinnosti, experti upozorňují také na negativa.

Tím hlavním je podle většiny z nich nízká volební účast. Jak v České televizi upozornil Václav Žák, při této účasti by nebylo platné ani referendum o překopání obecní návsi. K volbám přišlo pouhých 18,2 procent voličů, o deset procent méně, než před pěti i před deseti lety.

Podle politologa Lukáše Jelínka si tak zvolení europoslanci jako hlavní úkol mohou ihned po svém zvolení vytknout zvýšení zájmu občanů o Evropskou unii a o volby coby stěžejní nástroj demokratické politiky. Sociolog Ondřej Císař v rozhovoru pro Deník Referendum upozornil, že nezájem o evropskou politiku může být jedním z projevů obecnější politické neinformovanosti, jejímž řešením by podle jeho slov mohla být jen ucelená koncepce občanského vzdělávání.

Politolog Pavel Šaradín považuje nízkou volební účast za hazardování s naší budoucností. „Skutečnost, kterou musíme komentovat a po analýzách volebních výsledků se k ní vrátit, je zásadní nezájem voličů. Jak se zdá, naše povědomí o odpovědnosti za dění v Evropě je na nízké úrovni a patrně se zde projevuje především neustálá kritika Evropské unie,“ doplnil Šaradín v rozhovoru pro Deník Referendum.

A podle dalšího z politologů, které Deník Referendum po volbách oslovil, Milana Znoje, je nízká volební účast projevem mentality, která v Československu převažovala za normalizace. „Do střední Evropy, zejména do Česka a Slovenska, se vrací občanská mentalita, jakou známe z časů normalizace. Politika domácí, natož ta evropská, je občanům stále více ukradená. Odcizení politických elit od občanů nabývá hrozivých obrysů,“ uvedl Znoj pro Deník Referendum.

Premiér a předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka spatřuje kořeny nízké volební účasti v negativistické protievropské politice předchozích pravicových vlád, stejně jako v potřebě zlepšit fungování institucí EU a jejich přiblížení občanům. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg řekl, že kdyby v EU vše prospívalo, účast ve volbách by zřejmě byla větší. Zároveň upozornil, že ne všechny strany si daly před volbami záležet, aby voličům význam Evropské unie i samotných voleb přiblížily.

Volební výsledky do české politiky nijak výrazně novou dynamiku zřejmě nepřinesou. Pomineme-li předvídatelnou rezignaci předsedy zelených Ondřeje Lišky, lze konstatovat, že volby spíše potvrdily trend patrný nejpozději od loňského podzimu.

Pravice v přerodu

Klíčovou tendencí je postupná fragmentarizace stranické soustavy. Platí to především o české pravici, volby ale potvrdily, že ani levice nemá do budoucna nic jisté. Přesto jejich výsledek znamená klid pro Sobotkovu vládu, neboť parlamentní opozice nijak výrazně neuspěla. To samé platí o koaličních stranách, volby totiž navzdory některým očekáváním neznamenají výrazné přeskupovaní sil uvnitř koalice.

Za faktického vítěze voleb tak lze nejspíš označit TOP 09 a Piráty, kteří na mandát jen těsně nedosáhli. Podle politoložky Vladimíry Dvořákové ale TOP 09 výrazně nahrála vyšší účast ve velkých městech. „Vítězem voleb je TOP 09. Druhé místo s nepatrným odstupem za ANO a nepatrný náskok před třetí ČSSD ji posunulo do čela české pravice,“ tvrdí politolog Pavel Šaradín.

ODS se tak podle něj oslabila při dalším vyjednávání o slučování a spolupráci pravicových subjektů. „Již není lídrem a navíc se k ní přiblížila Strana svobodných občanů,“ vysvětlil politolog. Podle Dvořákové propad občanských demokratů pokračuje. „Její elektorát přebírá nejen ANO, ale i TOP 09 a Svobodní,“ uvedla v rozhovoru pro Deník Referendum.

Na rozdíl od Miroslava Kalouska a jeho TOP 09 občanští demokraté podle jejích slov nedisponují lídrem, který by byl schopen oslovit nové voliče. Podobně, tvrdí Dvořáková, je na tom ODS se schopnosti vnést do politické debaty své téma a určovat tak politickou agendu jednotlivých aktérů.