Reakce na volby: politici hledají klady, experti poukazují na neúčast

Vratislav Dostál

Eurovolby do české politiky výrazně novou dynamiku zřejmě nepřinesou. Jejich výsledek potvrdil tendence patrné již od roku 2010. Česká politika se tříští, systém se nachází ve fázi přerodu, ani jednu ze stran nelze označit za dominantní.

Víkendové volby do Evropského parlamentu komentují politici, novináři i politologové. Podle většiny z nich lze volby hodnotit spíše pozitivně. A zatímco politici hledají kladné stránky volebního výsledku takřka z povinnosti, experti upozorňují také na negativa.

Tím hlavním je podle většiny z nich nízká volební účast. Jak v České televizi upozornil Václav Žák, při této účasti by nebylo platné ani referendum o překopání obecní návsi. K volbám přišlo pouhých 18,2 procent voličů, o deset procent méně, než před pěti i před deseti lety.

Podle politologa Lukáše Jelínka si tak zvolení europoslanci jako hlavní úkol mohou ihned po svém zvolení vytknout zvýšení zájmu občanů o Evropskou unii a o volby coby stěžejní nástroj demokratické politiky. Sociolog Ondřej Císař v rozhovoru pro Deník Referendum upozornil, že nezájem o evropskou politiku může být jedním z projevů obecnější politické neinformovanosti, jejímž řešením by podle jeho slov mohla být jen ucelená koncepce občanského vzdělávání.

Politolog Pavel Šaradín považuje nízkou volební účast za hazardování s naší budoucností. „Skutečnost, kterou musíme komentovat a po analýzách volebních výsledků se k ní vrátit, je zásadní nezájem voličů. Jak se zdá, naše povědomí o odpovědnosti za dění v Evropě je na nízké úrovni a patrně se zde projevuje především neustálá kritika Evropské unie,“ doplnil Šaradín v rozhovoru pro Deník Referendum.

A podle dalšího z politologů, které Deník Referendum po volbách oslovil, Milana Znoje, je nízká volební účast projevem mentality, která v Československu převažovala za normalizace. „Do střední Evropy, zejména do Česka a Slovenska, se vrací občanská mentalita, jakou známe z časů normalizace. Politika domácí, natož ta evropská, je občanům stále více ukradená. Odcizení politických elit od občanů nabývá hrozivých obrysů,“ uvedl Znoj pro Deník Referendum.

Premiér a předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka spatřuje kořeny nízké volební účasti v negativistické protievropské politice předchozích pravicových vlád, stejně jako v potřebě zlepšit fungování institucí EU a jejich přiblížení občanům. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg řekl, že kdyby v EU vše prospívalo, účast ve volbách by zřejmě byla větší. Zároveň upozornil, že ne všechny strany si daly před volbami záležet, aby voličům význam Evropské unie i samotných voleb přiblížily.

Volební výsledky do české politiky nijak výrazně novou dynamiku zřejmě nepřinesou. Pomineme-li předvídatelnou rezignaci předsedy zelených Ondřeje Lišky, lze konstatovat, že volby spíše potvrdily trend patrný nejpozději od loňského podzimu.

Pravice v přerodu

Klíčovou tendencí je postupná fragmentarizace stranické soustavy. Platí to především o české pravici, volby ale potvrdily, že ani levice nemá do budoucna nic jisté. Přesto jejich výsledek znamená klid pro Sobotkovu vládu, neboť parlamentní opozice nijak výrazně neuspěla. To samé platí o koaličních stranách, volby totiž navzdory některým očekáváním neznamenají výrazné přeskupovaní sil uvnitř koalice.

Za faktického vítěze voleb tak lze nejspíš označit TOP 09 a Piráty, kteří na mandát jen těsně nedosáhli. Podle politoložky Vladimíry Dvořákové ale TOP 09 výrazně nahrála vyšší účast ve velkých městech. „Vítězem voleb je TOP 09. Druhé místo s nepatrným odstupem za ANO a nepatrný náskok před třetí ČSSD ji posunulo do čela české pravice,“ tvrdí politolog Pavel Šaradín.

ODS se tak podle něj oslabila při dalším vyjednávání o slučování a spolupráci pravicových subjektů. „Již není lídrem a navíc se k ní přiblížila Strana svobodných občanů,“ vysvětlil politolog. Podle Dvořákové propad občanských demokratů pokračuje. „Její elektorát přebírá nejen ANO, ale i TOP 09 a Svobodní,“ uvedla v rozhovoru pro Deník Referendum.

Na rozdíl od Miroslava Kalouska a jeho TOP 09 občanští demokraté podle jejích slov nedisponují lídrem, který by byl schopen oslovit nové voliče. Podobně, tvrdí Dvořáková, je na tom ODS se schopnosti vnést do politické debaty své téma a určovat tak politickou agendu jednotlivých aktérů.

×
Diskuse
May 27, 2014 v 9.33
Nízká účast je prohrou levice. Snad si nemyslíte, že kdyby pravice stála o vysokou volební účast, že by s tím něco nedělala? Je přece logické, že většině obyvatel je hůře, takže je výhodnější ji volební účast rozmluvit-znechutit. Vždy se sice skepsí nakazí i nějaký volič pravice, ale těch je mnohem méně, než potencionálních voličů pravice.
Prohra levice pak spočívá hlavně v tom, že se jí značně smrskl vždy věrný elektorát. Už jej asi nebaví čekat na zázrak a nechce být pro smích zbytku obyvatel, který přesvědčoval léta o tom, že volby něco změní a že po vítězství levice příjde změna k lepšímu.
To, že by prohrávaly zavedené strany je velmi ošidný argument. Prohrává jen levice! Neboť když bývalý voliči ODS volí TOP09, či Babiše, je to z prava do prava. Ale bývalý voliči ČSSD a KSČM nedají hlas novému levicovému subjektu. Žádný není. Takže jejich hlasy buď shrábne pravice /ANO/, nebo nevolí a jejich hlasy shrábne vítěz voleb /pravice/.
Pravice po každém krachu vstane z popela pod novým názvem. Je jedno, který oligarcha vládne, to jen Ukrajinci si myslí opak. Pořád je to pravice. Levice takový obrodný systém nemá. Ta toho nemá mnohem víc. Vzdala se akčnosti, vzdala se médií, tak teď jen někde pofňukává na zapadlých serverech.
JV
May 27, 2014 v 22.45
Obhajoba dobré levice
Vážený pane Ševčíku,
dovolil bych si tu hájit levici, tedy levici jako princip, levici dobrou, takovou, jaká by měla být. Budu trošku zjednodušovat.

Dobrá levice to má daleko těžší než nám všem známá pravice. Prostě proto, že pravice má úspěch tehdy, když dobře slouží elitám, resp. vybraným jedincům. (Václav Bělohradský to říká velice výstižně a přesně: „Pravice vždy zkouší maximální míru společenské bezohlednosti.“) Zatímco dobrá levice má úspěch jedině tehdy, když slouží dobře všem. (To bylo těch dobrých 30 poválečných let na Západě.) Kus docela dobré levice u nás bezpochyby existuje. (Ne, že by se nemohla a neměla podstatně zlepšit.)

Malý dovětek: Také jistě může existovat dobrá pravice, taková, na kterou popis z předchozího odstavce nepasuje. To je ta, která se opírá o křesťanské hodnoty a drží se zpátky od všelijakých hurá reforem; o revolucích ani nemluvě. Taková, která sociální spravedlnost odvozuje z křesťanství. Po takové pravici není ovšem u nás ani stopy.

Dobrou noc a vše dobré přeje Jiří Vyleťal
May 28, 2014 v 8.27
Vážený pane Vyleťale.
Budu trochu oponovat. Dobrá levice nemusí sloužit všem. Stačí, když bude sloužit většině.
Poválečných 30 let na Západě bylo dáno nikoliv dobrou službou levice, nebo vládou dobré pravice, bylo to období, kdy strach z toho, aby se občané nezhlédli ve východní formě socialismu, značně brzdil hamižnost. Dnes takový strašák není. Pravice se navíc globalizovala, získala tím prostor k neplacení daní a tak odstartovala závod k jejich snižování. Pravice, která by se opírala o křesťanské hodnoty a držela se zpátky od reforem, tak nutně nemá šanci mít na něco vliv. Ostatně, domnívám se, že takováto pravice je pouhým mýtem, vytvořeným v dílnách jejich ideologů.
Levice jako princip stojí za obhajobu. Ale kdepak dnes vidíte ten kus dobré levice u nás?