Víkendové volby do Evropského parlamentu komentují politici, novináři i politologové. Podle většiny z nich lze volby hodnotit spíše pozitivně. A zatímco politici hledají kladné stránky volebního výsledku takřka z povinnosti, experti upozorňují také na negativa.

Tím hlavním je podle většiny z nich nízká volební účast. Jak v České televizi upozornil Václav Žák, při této účasti by nebylo platné ani referendum o překopání obecní návsi. K volbám přišlo pouhých 18,2 procent voličů, o deset procent méně, než před pěti i před deseti lety.

Podle politologa Lukáše Jelínka si tak zvolení europoslanci jako hlavní úkol mohou ihned po svém zvolení vytknout zvýšení zájmu občanů o Evropskou unii a o volby coby stěžejní nástroj demokratické politiky. Sociolog Ondřej Císař v rozhovoru pro Deník Referendum upozornil, že nezájem o evropskou politiku může být jedním z projevů obecnější politické neinformovanosti, jejímž řešením by podle jeho slov mohla být jen ucelená koncepce občanského vzdělávání.

Politolog Pavel Šaradín považuje nízkou volební účast za hazardování s naší budoucností. „Skutečnost, kterou musíme komentovat a po analýzách volebních výsledků se k ní vrátit, je zásadní nezájem voličů. Jak se zdá, naše povědomí o odpovědnosti za dění v Evropě je na nízké úrovni a patrně se zde projevuje především neustálá kritika Evropské unie,“ doplnil Šaradín v rozhovoru pro Deník Referendum.

A podle dalšího z politologů, které Deník Referendum po volbách oslovil, Milana Znoje, je nízká volební účast projevem mentality, která v Československu převažovala za normalizace. „Do střední Evropy, zejména do Česka a Slovenska, se vrací občanská mentalita, jakou známe z časů normalizace. Politika domácí, natož ta evropská, je občanům stále více ukradená. Odcizení politických elit od občanů nabývá hrozivých obrysů,“ uvedl Znoj pro Deník Referendum.

Premiér a předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka spatřuje kořeny nízké volební účasti v negativistické protievropské politice předchozích pravicových vlád, stejně jako v potřebě zlepšit fungování institucí EU a jejich přiblížení občanům. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg řekl, že kdyby v EU vše prospívalo, účast ve volbách by zřejmě byla větší. Zároveň upozornil, že ne všechny strany si daly před volbami záležet, aby voličům význam Evropské unie i samotných voleb přiblížily.

Volební výsledky do české politiky nijak výrazně novou dynamiku zřejmě nepřinesou. Pomineme-li předvídatelnou rezignaci předsedy zelených Ondřeje Lišky, lze konstatovat, že volby spíše potvrdily trend patrný nejpozději od loňského podzimu.

Pravice v přerodu

Klíčovou tendencí je postupná fragmentarizace stranické soustavy. Platí to především o české pravici, volby ale potvrdily, že ani levice nemá do budoucna nic jisté. Přesto jejich výsledek znamená klid pro Sobotkovu vládu, neboť parlamentní opozice nijak výrazně neuspěla. To samé platí o koaličních stranách, volby totiž navzdory některým očekáváním neznamenají výrazné přeskupovaní sil uvnitř koalice.

Za faktického vítěze voleb tak lze nejspíš označit TOP 09 a Piráty, kteří na mandát jen těsně nedosáhli. Podle politoložky Vladimíry Dvořákové ale TOP 09 výrazně nahrála vyšší účast ve velkých městech. „Vítězem voleb je TOP 09. Druhé místo s nepatrným odstupem za ANO a nepatrný náskok před třetí ČSSD ji posunulo do čela české pravice,“ tvrdí politolog Pavel Šaradín.

ODS se tak podle něj oslabila při dalším vyjednávání o slučování a spolupráci pravicových subjektů. „Již není lídrem a navíc se k ní přiblížila Strana svobodných občanů,“ vysvětlil politolog. Podle Dvořákové propad občanských demokratů pokračuje. „Její elektorát přebírá nejen ANO, ale i TOP 09 a Svobodní,“ uvedla v rozhovoru pro Deník Referendum.

Na rozdíl od Miroslava Kalouska a jeho TOP 09 občanští demokraté podle jejích slov nedisponují lídrem, který by byl schopen oslovit nové voliče. Podobně, tvrdí Dvořáková, je na tom ODS se schopnosti vnést do politické debaty své téma a určovat tak politickou agendu jednotlivých aktérů.

Zkrátka, ODS už volí pouze pevné a stále se ztenčující tvrdé jádro příznivců. Opak se zjevně opět podařil TOP 09. Nejenže se Miroslavu Kalouskovi podařilo kandidátku sestavit z kandidátů, věrohodných pro potenciální voliče, navíc se mu zjevně daří oslovit část pravicových voličů ostrou kritikou Andreje Babiše v souvislosti s jeho kumulací politické, ekonomické a mediální moci.

„TOP 09 navíc dlouhodobě používá téměř totožnou strategii pro oslovení voličů — mix odbornictví a autenticity, které v těchto volbách symbolizovali Luděk Niedermayer s Jiřím Pospíšilem,“ říká Císař. A podle Jelínka se TOP 09 snaží být viditelnou opozicí, v eurovolbách jim pomohla programově i personálně silná kandidátní listina.

„Zazářil na ní Jiří Pospíšil, dlouhodobě jeden z nejoblíbenějších českých politiků. Volební štáb TOP 09/STAN v povolební neděli hýřil nadšením, nicméně snad i jemu bylo jasné, že repete sněmovních voleb by se ve stejném duchu nést nemuselo,“ dodal Lukáš Jelínek v rozhovoru pro Deník Referendum.

„Vždyť kde už jinde, než ve specifických volbách do Evropského parlamentu, by měla strana s politiky a voliči, jako má TOP 09, uspět?“ dodal politolog. Přesto lze říct, si prakticky žádná ze stran situovaných napravo od středu nemohla být jista svým výsledkem, systém se totiž ani zdaleka ještě neusadil.

Jinak řečeno, volby potvrdily, že se doposud nacházíme v situaci, kterou lze charakterizovat jako dezintegraci či rekonfiguraci pravé části stranické soustavy. „Úspěch ANO byl až do posledního okamžiku nejistý, přece jen má voliče neukotvené a ne za všech okolností spolehlivé. Nakonec ale dvojice technokratických manažerů Andrej Babiš a Pavel Telička potvrdila talent magnetizovat veřejnost,“ uvedl politolog Lukáš Jelínek.

Babiš přitom s výsledkem voleb spokojený nebyl, předvolební průzkumy totiž jeho hnutí předpovídaly výrazně vyšší zisky i náskok před ostatními stranami. „Bylo to o prsa, nicméně si toho vážíme, protože to znamená, že jsme nějaká stabilní parlamentní síla,“ uvedl Babiš pro deník Právo.

„Naši voliči zlenivěli a ta naše kampaň, tu také hnutí nezvládlo úplně dobře. Myslím, že bude dobře, když se z toho poučíme. Naši funkcionáři už se chystali na komunální volby,“ dodal s tím, že jsou příznivci ANO nespolehliví, eurovolby je nepřilákaly tak, aby mohla strana slavit triumfální vítězství.

Podle Jelínka může přesto výsledek hnutí ANO pomoci k pevnějšímu zakořenění v tuzemské politice. Moudřejší budeme v tomto ohledu po podzimních komunálních a senátních volbách. „Jen mne trochu vyděsilo, že Andrej Babiš byl v prvních reakcích natolik ,při chuti´ a zbrkle, bez znalostí souvislostí, meditoval o změně volební legislativy,“ dodal politolog. Podle Babiše by se totiž mělo volit z úsporných důvodů jen jeden den a nejlépe elektronicky.

Euroskeptické strany na okraji

Dalším podstatným rysem letošních voleb je nezdar euroskeptických, xenofobních a populistických subjektů. Podle politologa Pavla Šaradína je pro politický systém zásadní neúspěch Úsvitu Tomia Okamury. „Jeho lídři tak dokonale strašili voliče, až vyděsili i ty vlastní,“ říká Šaradín. Císař v této souvislosti připomíná, že na rozdíl od jiných zemí čeští voliči tolik neslyší na otevřený nacionalismus a xenofobii.

„Ty jsou sice nepozorovaně vetkány do společnosti jako celku, ale možná právě proto, že jsou vlastně univerzálně sdíleny napříč společností a politickým spektrem, mají pro konkrétní politické strany jen omezený mobilizační potenciál. Nelze se jimi odlišit,“ vysvětlil Ondřej Císař v rozhovoru pro Deník Referendum.

„Potřebujete-li jako volič xenofoba, najdete si ho téměř v jakékoli straně. Mnohem více dnes rezonují odkazy na tzv. nepolitická či odbornická řešení jako u ANO, či na údajné nesmysly, které rozumnému našinci diktuje cizí diktát jako u Svobodných,“ uvedl Císař. „Ve druhém případě nacionalismus bezesporu zafungoval, ale v přítulné podobě postav žárovky či pomazánkového másla,“ uzavřel sociolog.

Neúspěch euroskeptických stran ve volbách do Evropského parlamentu v České republice vyzdvihl také předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka. „Jsem velice rád, že zvítězily strany s proevropskými programy, které sdílejí myšlenky evropské integrace a posilování pozice ČR v EU,“ uvedl Sobotka.

Podobně hovořil předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. „Celá naše strana a kandidáti mají jasný proevropský postoj, chceme být váženou zemí Evropské unie. Už teď je nutné říci, že všichni byli báječní. Chtěl bych ale také poděkovat všem, kteří vyslechli naši výzvu a přesvědčili své rodiny, přátele a známé, aby přišli k volbám,“ řekl předseda TOP 09 ještě před vyhlášením výsledků.

S politiky v tomto souhlasí také Lukáš Jelínek. Pro pozici České republiky u evropských partnerů může podle něj hrát pozitivní roli to, že se uskupení, která u nás obsadila první tři příčky, hlásí, byť z různých pozic, k evropskému integračnímu projektu. „V tom může být paradoxně i přínos těch občanů, kteří zůstali doma, k volbám nepřišli a svěřili své osudy do rukou těch, kteří EU buď vydatně fandí, nebo se k ní stavějí jasně odmítavě. Jako mnohem silnější se ukázala být první skupina,“ uvedl Jelínek.

Připomněl, že ve druhé skupině, euroskeptické, ODS dosáhla při veškeré mizérii povinný výsledek, když obdržela pouhé dva mandáty, obhajovala jich přitom devět. Strana svobodných občanů pak podle Jelínka potvrdila, že tu u evropských voleb a při nízké volební účasti existuje prostor pro menší radikály. Předseda občanských demokratů Petr Fiala před volbami říkal, že bude považovat za úspěch jakýkoli výsledek nad 7,5 procenta.

„Takového výsledku jsme dosáhli. Samozřejmě, když říkám úspěch, tak myslím kontext, ve kterém se ODS nachází. Je to v situaci, které jsme v minulosti čelili, v krizi, kterou jsme prošli. To všechno musíme zhodnotit. Samozřejmě, na otázku, zda jsem s výsledkem spokojen, bych odpověděl, že nejsem, protože spokojen budu, až zase začneme volby vyhrávat,“ vysvětlil Fiala.

Budoucnost levice

Jelínek zdůraznil, že ČSSD skončila sice až třetí, avšak rozdíl v obdržených hlasech oproti prvním dvěma formacím neznamená pro budoucnost nejsilnější levicové strany fatální nebezpečí. „Nemusejí tudíž překvapeně truchlit,“ uvedl Jelínek. Přesto je třeba připomenout, že levice jako celek přišla o poměrně velký počet voličů, oproti roku 2009 volilo ČSSD a KSČM v součtu o 481 431 (11,41 %) voličů méně.

Nejen proto stojí především sociální demokraté před klíčovými otázkami: Co dělají špatně, že nedokáží přesvědčit své voliče, aby ve větší míře hlasovali o Evropě? Neslábne dál, jak jsme zaznamenali již u předčasných sněmovních voleb loni na podzim, jejich elektorát?

Pracují na tom, aby se vyvarovali trajektorii, na které se nyní pohybuje ODS? Čelíme situaci, kdy jsou na ústupu všechny zavedené politické subjekty, tedy včetně ČSSD, anebo se tento trend dotýká skutečně pouze pravicových stran?

V absolutních číslech totiž ztratily oproti volbám v roce 2009 všechny v Evropském parlamentu doposud zastoupené strany. V tomto lze situaci připodobnit k posledním dvěma sněmovním volbám.

Za kritický zlom v dosavadním vývoji české politiky lze považovat sněmovní volby v roce 2010, kdy poprvé uspěly dva zcela nové projekty (VV a TOP 09) a zároveň ztratily všechny do té doby relevantní subjekty. Zatímco před rokem 2010 docházelo ke koncentraci stranického systému, což potvrdily také eurovolby v roce 2009 (mandát tehdy získaly pouze čtyři subjekty), předminulé sněmovní volby byly počátkem jeho postupné dezintegrace.

Tehdy započatý trend potvrdily loňské sněmovní volby, nejenže uspělo hnutí ANO či Úsvit, tedy opět dva zcela nové subjekty, navíc došlo k dalšímu úbytku hlasů pro zavedené subjekty, což platí především pro po dlouhé roky dominantní síly pravé i levé části stranické soustavy, tedy pro ODS a ČSSD. A nejen to, předčasné sněmovní volby loni na podzim znamenaly roztříštění politického spektra. Do sněmovny se dostalo sedm subjektů, přitom od roku 1998 do roku 2010 do dolní komory proniklo pokaždé pět politických stran.

V tomto lze tedy víkendové volby do Evropského parlamentu považovat za potvrzení tendence: české politické spektrum se tříští. V eurovolbách získalo aspoň jeden mandát sedm subjektů, první tři strany přitom braly pouze čtyři poslanecká křesla, ani jednu ze stran tak nelze označit za dominantní, česká stranická soustava se skládá ze středně velkých a malých politických stran.

Avšak zatímco ODS, ČSSD a KSČM ztratily v evropských volbách pozice nejen v absolutních číslech, nýbrž také po přepočtu hlasů na mandáty, lidovci si o jedno parlamentní křeslo polepšili. KDU-ČSL sice přišla oproti roku 2009 o 29 659 voličů, podle Jelínka může být přesto spokojena: jeví se být, zejména zásluhou vedení Pavla Bělobrádka a Mariana Jurečky, stabilizovaným subjektem.

Což není v České republice na jaře roku 2014 v žádném případě samozřejmostí.