Povánoční zamyšlení nad kapřími masakry a masožravými tradicemi
Robert BezděkRobert Bezděk se vrací k vánočním svátkům a k tradičnímu zabíjení kapra. Je zajímavé, že některé druhy zvířat člověk odsoudil k systematickému zabíjení a k jiným se naopak chová lépe a s větší péčí, než jaké se dostává některým lidem.
Ryba je jeden ze symbolů křesťanství a také postní jídlo. Zřejmě proto Češi jako známý křesťanský národ pojídají téměř povinně o vánocích kapry. Každý rok to před Vánocemi na našich ulicích vypadá jako po výlovu. Ryby jsou často polomrtvé namačkány mnoho hodin v malých kádích a poté před zraky kupujících i kolemjdoucích zabíjeny a porcovány. Zkrátka naše města v adventním čase zaplní množství malých veřejných jatek, která výmluvně dokreslují všeobecný mír, klid a pohodu blížících se Vánoc.
Zastánci kapřích jatek nejčastěji argumentují tím, že je to taková naše dlouholetá oblíbená tradice. Na světě nepochybně existují nejrůznější zvrhlé tradice, které spoluvytváří „kulturní dědictví lidstva“. Jak známo, ve španělsky mluvících zemích například pro pobavení diváků zabíjejí býky a příležitostně i recipročně býci toreadory.
Tato dávná „kulturní tradice“ je už ale naštěstí na ústupu. Je zajímavé, že některé druhy zvířat člověk odsoudil k systematickému zabíjení a k jiným (psi a kočky) se naopak často chová lépe a s větší péčí, než jaké se dostává některým lidem.
Pokud mě paměť neklame, tak jiná zvířata u nás na veřejných prostranstvích nemordujeme, přestože je během svátků také pojídáme. Například před svátkem svatého Martina by mohly naše města zaplavit malé ohrádky, ve kterých by se tísnily namačkané husy, které by prodavači zájemcům na místě zařízli, oškubali a vykuchali.
Něco podobného by se mohlo konat také o Velikonocích, jen místo hus by ohrádky zaplnili beránci. Husy by možná u veřejnosti ještě prošly, ale taková jehňátka už těžko. Malým roztomilým bečícím ovečkám přeci nejde ubližovat. To lze jedině neveřejně za zdmi masokombinátů. Ryba má prostě smůlu, že hlasitě nekvičí. Nikoho tak nedojme a roztomilá taky moc není.
Dnešní doba je opravdu hodně paradoxní. Hlavně příslušníci mladší generace ve městech by většinou sami zabít zvíře nedokázali, ale jíst maso jim nevadí. Naporcované kousky v supermarketu či řeznictví nebo řízek na talíři už tolik živé zvíře nepřipomínají. Sebekriticky přiznávám, že taky patřím k oněm pokrytcům, kteří by mouše neublížili, ale maso na talíři neodmítnou.
Z druhé strany - kdybychom kapří jatka nebrali jako součást vánoční tradice, představuje si někdo ty spousty šťastných kapříků, kteří by dále žili v našich vodách... ? Není to spíš tak, že by ty ryby nežily vůbec? Proč jim udržovat rybníky, když se pak nedají zpeněžit? Proč je do těchto rybníků vysazovat?
Díky té pochybné tradici kapři nejen umírají, ale také předtím žijí, a dostávají dobré podmínky k životu. Srovnání se Židy mi v tomto ohledu přijde hodně nepřípadné.
(Jinak podotýkám, že já jsem z těch, kteří si o vánocích kapra napřed sami zabijí a vykuchají - tak nějak mi to k těm vánocům patří.)
Za druhé - maso se získává zabíjením zvířat. Jinou (technicky využitelnou) cestu nemáme. (Nebo byste si radši dal kuřátko z Obchodníků s vesmírem?)
Dělalo se to tak po staletí a tisíciletí, a nevím, proč by kvůli tomu naše doba měla být horší než jiné doby. Zoocida je hezky vymyšlené slovo - nazvěme to tak, aby to znělo učeně, a třeba někoho přesvědčíme, že to, o čem mluvíme, je reálný problém. Ale pořád bych řekl, že otázka, jak lidstvo nasytit, je mnohem naléhavější, než etické principy produkce potravin. Buďme rádi, že vůbec je co jíst - tři generace zpátky nebo tři tisíce kilometrů k jihu... byste našel lidi, kteří by vaše polemické pozastavení vůbec nepochopili.
Za prvé - nemám nic proti kaprům v rybníce. Namačkáni jsou v těch kádích při prodeji.
Za druhé - co třeba maso nejíst nebo ho alespoň jíst méně? Pokud se něco dělá věky, tak to ještě neznamená, že je to dobře. Války se taky vedou po tisíciletí, ale asi málokdo je pokládá za prospěšné.
Zoocida je asi stejně hezky vymyšlené slovo jako genocida. Chci tím říct, že masové zabíjení zvířat a lidí je mi stejně odporné v obou případech.
Pokud chcete masem nasytit rozrůstající se lidstvo, tak asi neuvažujete vhodným směrem. Třeba produkce hovězího masa je neuvěřitelně drahá a z ekonomického i ekologického hlediska nevýhodná.
Co mě na vašem článku popudilo, bylo to srovnání s holokaustem. Srovnávám-li s holokaustem, znamená to, že to cejchuji - což je jedna z rétorických figur, ze které čouhá snaha druhými manipulovat. Na to jsem docela citlivý. Chceme-li tedy srovnávat s holokaustem, fajn - holokaust bylo zlo. Je chov zvířat pro potravinářské účely zlo? Není to spíš dobro, byť se zlým vedlejším důsledkem? (A jsme u Ulricha Becka.) Lidé maso žádají - proto se pro ně maso vyrábí - a to dle zákonitostí trhu tím nejefektivnějším známým způsobem. Neříkám, jestli je to dobře nebo zle, prostě takto to je. A pokud na tom chcete něco změnit, a rozhodl jste se jít na to od ovlivnění preferencí spotřebitelů - dobrá, kolik lidí chcete přesvědčit tím, že je budete cejchovat? (Vy jste ti zlí, žerete maso, tudíž se všechno to utrpení koná kvůli vám.) Řekl bych, že taková metoda vzbudí spíš odpor, než by směřovala k nějaké nápravě.
Druhá věc je, že jsem nepochopil ten oslí můstek - spojit do jednoho zla chov drůbeže či skotu (ve velkochovech v těsných klecích) s chovem ryb (v přirozenému prostředí blízkých rybnících). Nemělo by spíš smysl hledat cesty, jak dopřát chov v přírodě blízkém prostředí i jiným chovným tvorům než jen kaprům?
A konečně ta zoocida - první cejch nezabral, tak přidáme druhý? Apelovat na to, že člověk je vyšší tvor, a proto by se neměl přidávat k tom, jak se ostatní zvířata mezi sebou požírají?
Nejsme snad tím, čím jsme, kvůli té masožravosti? Vyvinuli bychom se v inteligentní tvory, kdyby se naši předkové nemuseli koordinovat v rámci loveckých tlup?
Vycházejme z toho, čím člověk je. A neostouzejme ho, že není tím, čím bychom ho chtěli mít.
Nechystám petici, která by požadovala zákaz prodeje masa, nebudu blokovat přístupové cesty k jatkám ani nepřipravuji bombové útoky v masokombinátech.
Jak správně píšete: většina lidí maso žádá - proto se pro ně maso vyrábí. Já jsem jen vyslovil spíše určité přání než očekávání, že někdy v budoucnu se třeba lidé rozhodnou maso nejíst. Tímto konstatováním bych už rád naši debatu ukončil. Škoda že se do diskuse nezapojil také někdo další.
Mimochodem, před několika lety jsem zkoušela praktikovat vegetariánství, abych si to také vyzkoušela. Nejedla jsem téměř vůbec maso (jen asi jednou za čtrnáct dní jeden malinkatý kousek) a vůbec ne uzeniny. Možná bych to dělala dál, ale nebaví mě zabývat se přespříliš tím, co jím. Chybí mi k tomu ta filosofie pana Bezděka. Ale jinak se domnívám, že omezení konzumace masa určitě prospěje lidem, kteří ho snědí příliš mnoho, to jest prakticky celému Západu. Pokud se velkochovy omezí, nebude mi to vůbec vadit.