Zrovna v rámci boje za genderovou rovnoprávnost bych dětem v MŠ nebo ZŠ to kladivo do ruky dala.

Však já si jako malá taky hrála s nářadím a myslím, že umím leccos opravit, ale point toho článku je jinde :)

Vážená paní Kňapová, mockrát Vám děkuji za to, že jste ukázala na to, jak česká společnost vnímá humanitně vzdělané jedince. Stačí se podívat na jakoukoliv diskuzi k reformě školství.
Narážím na to sama velice často. Nedávno jsem o tom psala e-mail paní Hájkové. Stačí, abych se zmínila, že jsem vystudovala humanitní obor (a to už téměř nikdy nezmiňuji, jakou „blbost“), a už je mnohým „jasné“, že se hodím tak na smažení hranolků v rychlém občerstvení. Dále je „jasné“, že jsem příliš blbá na to, abych vystudovala něco technického. Dále, že zneužívám společnost hned natřikrát: jednak tím, že jsem si prodlužovala mládí studiem „nepotřebného“ oboru a chudáci pracující se na to skládali ze svých daní. A napodruhé a napotřetí tím, že jsouc nezaměstnatelná, budou se na mne chudáci pracující skládat ze svých příspěvků, abych dostala nějaké sociální dávky. Případně budu žít jen z nepotřebných grantů (častý stesk pana Ševčíka v diskuzích na DR) a můj příjem bude tak malý, že společnosti nevrátím na příspěvcích to, co do mne vložila.
A když se náhodou „provalí“, že na tom nejsem s uplatněním až tak špatně, je téměř pravidlem, že jsem v Čechách tázána na to, jakou „tlačenku“ jsem měla.
Část technicky vzdělaných lidí má v Čechách pocit, že jsou humanitně vzdělaným lidem nadřazeni intelektuálně i společensky. Kdo třímá v ruce pravítko a kružítko, je král! Jsou nesví tam, kde není vše nalinkováno pěkně v pravých úhlech. Jsou – z určitého úhlu pohledu – nekultivovaní a nevzdělaní.
Cítím už teď společenský tlak omlouvat se za to, že jsem studovala humanitně zaměřený obor. A taky ukázat, že umím spočítat, kolik mi mají v obchodě vrátit na stokorunu za malý nákup.

S kladivem začínal své vyšší vzdělávání i Tomáš Masaryk ;-)
Roli humanitního vzdělávání pro schopnosti kritického myšlení bych nezveličoval. Ostatně, ekonomie je přeci humanitní obor, ne?

to cítím z mnoha článků zde, v DR. Většinou je píší humanitně zaměření lidé.

Souhlasím, že se nemůžeme jen podbízet zaměstnavatelům, kteří mají úzce zaměřené cíle, ale to je náš problém (zničení učňovských středisek ve vytunelovaných fabrikách). Navíc - na technické školy jdou, po "rozkradení" nadaných dětí již v šesté třídě víceletými gymnázii, méně nadané děti a ty již nemají po absolvování SŠ moc ambicí - skončí pak, když to přeženu, v montovnách.
Nelze se divit, že my, technici, voláme po větší podpoře. Ale já bych spíše volal po zrovnoprávnění (také nešťastné normativy pro SŠ ad.)

Co se týká enviromentalismu - sám jej prosazuji, ale podívejte se na severní Čechy, odkud pocházím. Zrovna tam je, i přes někdy otřesné životní prostředí, jeho podpora hodně malá. Vysoká nezaměstnanost enviromentalismu nepřeje.

Technika i humanismus by měly jít ruku v ruce a nikoliv vytvářet vzájemné bariéry, ale ruku na srdce - narostla s počtem humanitních vzdělanců i humanita v ČR? A to by byla další diskuse

Pro pana Litschmanna:
totéž platí i o vztahu kritického myšlení a tzv. technických oborů

Pro pana Hlávku:
(1) Technické a humanitní obory proti sobě nestaví až tak DR, ale étos pěstovaný na zejména na školách nižších stupňů. (Ovšem setkala jsem se i s fyzikem - akademikem z AVČR, který měl velice zkreslené představy o tom, na co humanitně vzdělaní lidé "stačí".) Ke všemu jsou humanitní a technické obory proti sobě stavěny i genderovým a sexistickým podtextem. A tenhle duch se potom vznáší nad celou společností.
(2) Neodpustím si poznámku, že ptát se po souvislosti "počtu humanitních vzdělanců ve společnosti" a "míře humanismu ve společnosti", je neskutečně pitomé. Stačí dosadit za "humanitní vzdělance" jakoukoliv jinou skupinu "vzdělanců".
Jak jsem uvedla ve svém prvním příspěvku, na "humanitní vzdělance" mnozí nahlížejí s nesmyslnými nároky a předsudky.
Nejde stát alibisticky "mimo dobro a zlo" a ukazovat prstem.

Dobré dopoledne,

díky za reakce a jen bych reagovala na tu opozici - je to tak, jak píše paní Míčkalová - proti sobě to přece nestavíme my, proti sobě to staví ti, kteří dokolečka omílají, že máme málo techniků, protože máme moc absolventů humanitních a společenských věd (což je mimochodem rozdíl, zejména metodologicky), případně na úrovni SŠ všeobecných gymnázií.
Proto taky píšu, že na podpoře techniky není nic špatného, ale špatné je, že se kolem toho objevuje právě ta opozice, případně rovnou anti-intelektuální tendence, stejně jako představa, že je to nějak jednodušší, než technika. (Bych chtěla vidět třeba svého dobrého kamaráda, který pracuje jako grafik a dělá filmové triky do světových velkofilmů, jak by přečetl a porozuměl textům, co běžně čtu do školy.)

Paní Kňapová, nemusíte se obhajovat, že to, čím se zabýváte, není jaksi samozřejmě a z podstaty jednoduché a snadno pochopitelné a přístupné. Ale i Vy cítíte tlak obhajovat se.
Při devaluaci nějakých „knížek“ a „čtení“ jsem narazila (nejednou) na názor, že je to vlastně snadné – „dvě knížky si přečtu a třetí už napíšu sám (sama)“. A když je text nesrozumitelný, mohou za to autoři. Hle, jak jsou všichni zbyteční, zabývají se nesmysly a sepisují o nich nesrozumitelné bláboly.
S hrubozrnou optikou by se dalo pochybovat o společenské a ekonomické užitečnosti absoloventa MatFyzu, který bádá nad tím, zda je vesmír spíše šišatý, nebo nekonečný.

Eh. hrubozrNNou.