Ať platí školné firmy

Matěj Stropnický

Život na trhu práce je dokonale dokonalý. Továrny na vzdělání vyrábějí otitulované produkty. Produkti za svou přidanou hodnotu vzdělání platí. Potom se nabízejí poptávajícím firmám a podle své ceny jsou odměňováni. Jedna věc ale nesedí. Firmy neplatí továrnám za dodané výrobky.

Nejde mi do hlavy tuhle jedna věc. Říkají mi, že vzděláváním si zvyšuji kvalifikaci na trhu práce, že pak dostanu víc peněz, když budu pilně studovat, a že mám tedy za své vzdělávání zaplatit, protože se mi to vrátí. Třeba školné, nebo odložené školné, kdyby mi to na trhu práce šlo přesto pomaleji, nebo zápisné čili předplatné takové. Chápu, chápu, při svém vzdělání. Ale pak mě napadá přeci jen námitka. Zdá se mi totiž, že čím déle se snažím sebevzdělávat, tím je moje vzdělání tou právě největší překážkou v uplatnění na trhu práce. Vedle neutrálního vzdělání se mi totiž časem vyvinul i jakýsi vřídek kritického myšlení, nepochybně původně nezamýšlený. Nevelký sice, ale stačí k tomu, že se mé vzdělání na trhu práce naopak uplatňuje velice nesnadno.

Ještě nikdy jsem nesháněl nic přes inzerát, ani lásku ne, ale pro potřeby tohoto textu, proč jich pár aspoň nepročíst.

×
Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
PA
Petr Andreas
January 26, 2012 v 9.25
ano
ano, takhle to často funguje v USA či Kanadě, školné zaplatí firma, které se tím student upíše na několik (desítek) let jako zaměstnanec, anebo jí musí školné vrátit...
PM
Petrasek Milan, penzista
January 26, 2012 v 17.46
......a tak humání kapitál má tak možnost vyvinout pevnou a plodnou lojalitu.
SH
Stanislav Hošek, Penzista
January 31, 2012 v 12.17
Nic nového a tři otázky.
Ještě já jsem zažil situaci, kdy se na průmyslovou školu přijímali žáci teprve po minimálně pěti letech praxe. Těm pak celé studium platil zaměstnavatel, jenž je na studium vyslal. A nebylo to laciné, protože většina z nich již měla své rodiny, tedy manželku většinou už na mateřské, či dokonce děti. Pokud vím, tak například na bývalé VŠB v Ostravě by dneska již zanikl obor báňského inženýrství, pokud by na něm nestudovalo – při zaměstnání – asi pět desítek zaměstnanců OKD. Firmy i dneska si drží na VŠ své studenty a poskytují jim někdy nemalá stipendia. Jenže co s mladými lidmi, kteří nevědí, co chtějí a prostě touží mít jenom titul ať je jakýkoliv? A konečně jak řešit problém flexibility zaměstnání, čili fakt, že prakticky žádné není celoživotní. Která pak firmy by měla platit ono prvotní vzdělání? Autor svůj návrh myslí tak, že by měla existovat nějaká doba studia, kterou by platil všem stát a pak by si mladí museli najít pro další studium sponzora?