Piráti hledají hranice demokracie, zavádějí participativní rozpočet
Mikuláš FerjenčíkPirátská strana pro tento rok ze svého rozpočtu vyčlenila částku, u které řadoví členové strany určí, na jaké projekty se použije. Zavedění participativního rozpočtu je pro Piráty dalším krokem na cestě za dokonalejší demokracií.
Pirátská strana má za jeden ze svých hlavních cílů posílení účasti veřejnosti na politickém rozhodování. Současně u Pirátů platí, že to co prosazujeme, současně používáme uvnitř strany. Proto naše představitele volí všichni členové přímo a mohou je i odvolat, proto zveřejňujeme kompletní účetnictví Pirátské strany na webu. Nejnovější aktivita z tohoto soudku je pilotní projekt, který v Pirátské straně zavádí participativní rozpočet.
Pirátská strany díky relativnímu úspěchu v posledních sněmovních volbách (2,66 % hlasů při minimálních nákladech na volební kampaň a značně omezeném přístupu do veřejnoprávních médií v porovnání například s SPOZ a Zelenými) získala nemalé finanční prostředky, celkem přes třináct milionů korun.
Ještě před volbami jsme v rámci vnitrostranických předpisů upravili pravidla pro nakládání se státním příspěvkem. Piráti budou veřejné prostředky utrácet výlučně za platby státu, službu veřejnosti a mimořádné aktivity s mezinárodním významem (viz webové stránky Pirátů). Máme za to, že státní prostředky mají sloužit k realizaci politické činnosti a nemají živit rozličné mediální agentury.
Ale poctivě řečeno, ono je trochu úsměvné, když se schopnost dodržovat tuto zásadu veřejně demonstruje na tom, že Piráti -- strana, která sice už nemůže dělat plenární shromáždění ve výtahu jako kdysi ODA, ale pořád by svoz všech jejích členů nebylo potřeba ani deset autobusů --, nakládají se svými prostředky participativně. Při té kolika?členné základně (třista, čtyři sta? Víc asi ne.) by bylo divné, kdyby to dělali jinak.
Teď už jen zbývá přesvědčit voliče, aby nedali na jednoduchá a klamavá reklamní hesla - tedy na vycizelovaný obal onoho "politického zboží" - který však obvykle pouze zakrývá dosti nevábný obsah.
1) Nevím o žádné jiné politické straně, občanském sdružení, či neziskovce u nás, která by aplikovala participativní rozpočet (pokud se mýlím budu jen rád a prosím o kontakt).
2) 350 členů už je dost na to, aby se členi strany neznali osobně (ve smyslu všichni navzájem) a ani v organizaci této velikosti není samozřejmé, že by se vedení vzdalo kontroly nad jednou pětinou rozpočtu.
3) Německých Pirátů je několik desítek tisíc a navzdory tomuto počtu je stále jejich stranický kongres otevřený všem členům.
4) Tvrzení o 10 autobusech je zavádějící ještě z jednoho důvodu. Sice je nás jen 350, ale jsme víceméně rovnoměrně rozprostřeni po celé republice tzn 350 samostatných Pirátů je razantí rozdíl proti stranám s větším počtem členů, kteří jsou ovšem jen lokálně navázaní na lidi tahající za nitky.
Tož tak.
A také ještě bez kariéristů :-). To pak jde ledacos.
A k tě deseti autobusům -- to je starý, zlomyslný vtip o Občanské demokratické alianci, o vývoji politické strany od počtu členů od výtahu k pěti autobusům a zpět.
Považujeme to za pilotní projekt a pokud se osvědčí budeme ho prosazovat i v komunální politice (dost možná i ve vyšších politických patrech, ale do komunálu to dle mého názoru sedí nejlépe).
Je to tedy kromě politické deklarace i projekt, který na relevantní částce (kvůli 750 000 už by vstal z postele ledaskdo) testuje zajímavou myšlenku.
Škoda že církevní asignace padly pod stůl spolu se stávajícím zákonem o majetkovém narovnání s církvemi.