Piráti hledají hranice demokracie, zavádějí participativní rozpočet

Mikuláš Ferjenčík

Pirátská strana pro tento rok ze svého rozpočtu vyčlenila částku, u které řadoví členové strany určí, na jaké projekty se použije. Zavedění participativního rozpočtu je pro Piráty dalším krokem na cestě za dokonalejší demokracií.

Pirátská strana má za jeden ze svých hlavních cílů posílení účasti veřejnosti na politickém rozhodování. Současně u Pirátů platí, že to co prosazujeme, současně používáme uvnitř strany. Proto naše představitele volí všichni členové přímo a mohou je i odvolat, proto zveřejňujeme kompletní účetnictví Pirátské strany na webu. Nejnovější aktivita z tohoto soudku je pilotní projekt, který v Pirátské straně zavádí participativní rozpočet.

Pirátská strany díky relativnímu úspěchu v posledních sněmovních volbách (2,66 % hlasů při minimálních nákladech na volební kampaň a značně omezeném přístupu do veřejnoprávních médií v porovnání například s SPOZ a Zelenými) získala nemalé finanční prostředky, celkem přes třináct milionů korun.

Ještě před volbami jsme v rámci vnitrostranických předpisů upravili pravidla pro nakládání se státním příspěvkem. Piráti budou veřejné prostředky utrácet výlučně za platby státu, službu veřejnosti a mimořádné aktivity s mezinárodním významem (viz webové stránky Pirátů). Máme za to, že státní prostředky mají sloužit k realizaci politické činnosti a nemají živit rozličné mediální agentury.

×
Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
MP
Martin Profant
January 10, 2014 v 9.54
Trochu úsměvné
Rozhodně je úctyhodná zásada, že to, co se hlásá navenek, se má zavésti doma v politické straně. Jak by například ctilo ČSSD, kdyby uplatnila deklarované zásady o rovných šancích žen také při sestavování vlády.
Ale poctivě řečeno, ono je trochu úsměvné, když se schopnost dodržovat tuto zásadu veřejně demonstruje na tom, že Piráti -- strana, která sice už nemůže dělat plenární shromáždění ve výtahu jako kdysi ODA, ale pořád by svoz všech jejích členů nebylo potřeba ani deset autobusů --, nakládají se svými prostředky participativně. Při té kolika?členné základně (třista, čtyři sta? Víc asi ne.) by bylo divné, kdyby to dělali jinak.
Pavel Holubec, urban planner and territorial researcher
January 10, 2014 v 13.16
Skvělý počin!
Kromě třech uvedených důvodů to taky usvědčuje politické soupeře z pokrytectví. Důvěryhodnost je totiž něco, zač by sice leckteré strany rády zaplatily horentní sumy, ale která se naštěstí neprodává jako housky na krámě.

Teď už jen zbývá přesvědčit voliče, aby nedali na jednoduchá a klamavá reklamní hesla - tedy na vycizelovaný obal onoho "politického zboží" - který však obvykle pouze zakrývá dosti nevábný obsah.
MF
Mikuláš Ferjenčík
January 10, 2014 v 13.32
Pro Martina Profanta
ano máme cca 350 členů, ale to dle mého názoru není důvod k tomu tento krok shazovat.

1) Nevím o žádné jiné politické straně, občanském sdružení, či neziskovce u nás, která by aplikovala participativní rozpočet (pokud se mýlím budu jen rád a prosím o kontakt).

2) 350 členů už je dost na to, aby se členi strany neznali osobně (ve smyslu všichni navzájem) a ani v organizaci této velikosti není samozřejmé, že by se vedení vzdalo kontroly nad jednou pětinou rozpočtu.

3) Německých Pirátů je několik desítek tisíc a navzdory tomuto počtu je stále jejich stranický kongres otevřený všem členům.

4) Tvrzení o 10 autobusech je zavádějící ještě z jednoho důvodu. Sice je nás jen 350, ale jsme víceméně rovnoměrně rozprostřeni po celé republice tzn 350 samostatných Pirátů je razantí rozdíl proti stranám s větším počtem členů, kteří jsou ovšem jen lokálně navázaní na lidi tahající za nitky.

Tož tak.
MP
Martin Profant
January 10, 2014 v 14.39
Mikulášovi Ferjenčikovi
Já neshazuju ten počin. Jen varuji před jeho přeceňováním. Už jsem zmínil ČSSD a její výhradně pánskou vládu. A pamatuji, jak relativně snadno se zastoupení žen v téže straně prosazovalo v letech 1991 a 1992 -- to byla sice ČSSD asi desetkrát větší než vy dnes, ale pořád ještě dost malá, aby převažovalo její fungování na bázi osobních, a nikoli institučních vztahů.
A také ještě bez kariéristů :-). To pak jde ledacos.

A k tě deseti autobusům -- to je starý, zlomyslný vtip o Občanské demokratické alianci, o vývoji politické strany od počtu členů od výtahu k pěti autobusům a zpět.
MF
Mikuláš Ferjenčík
January 10, 2014 v 16.54
Doplnění
Díky za vysvětlení, ještě jedna podstatná poznámka, proč to považuju za významný počin i když to realizuje jen Pirátská strana o několika stech členech.

Považujeme to za pilotní projekt a pokud se osvědčí budeme ho prosazovat i v komunální politice (dost možná i ve vyšších politických patrech, ale do komunálu to dle mého názoru sedí nejlépe).

Je to tedy kromě politické deklarace i projekt, který na relevantní částce (kvůli 750 000 už by vstal z postele ledaskdo) testuje zajímavou myšlenku.
Blažena Švandová, pracující důchodce
January 10, 2014 v 20.36
Církevní asignace - nakročení k participativnímu rozpočtu
Církevní asignace jsou vlastně nakročením k participativnímu rozpočtu. Mají je pokud vím v Polsku a Maďarsku a možná i ve více zemích bývalého východního bloku. Církevní daně jako například v Německu, vybírané jen od věřících, by se v našich podmínkách daly zavézt těžko. Ale když se k neziskovým organizacím - církvím - přidají ostatní neziskovky, každý občan si najde tu svou organizaci, které ta obvykle 2-3 procenta připíše-asignuje. Jde samozřejmě jen o malou participaci na rozpočtu, mnohem menší než je těch 20 procent, co zkouší Piráti. Ale pro začátek by bylo i něco takového dobré.

Škoda že církevní asignace padly pod stůl spolu se stávajícím zákonem o majetkovém narovnání s církvemi.
MF
Mikuláš Ferjenčík
January 10, 2014 v 21.28
Daňové asignace
Vidím u nich podstatný rozdíl, v tom, že člověk rozděluje podíl ze "svých" peněz, zatímco u participativního rozpočtu má každý k dispozici stejnou částku nezávisle na tom, kolik přispěl. Ovšem i asignace považuju za krok správným směrem.