buď bude devastační politika této vlády nerušeně pokračovat a Karlem Schw. uznávaný Kalousek nás stále strměji povede k řeckému cíli, nebo se jí se Zemaem na hradě podaří poněkud narušit.
Nehledě ovšem na vyšší cíle těch, kteří jsou v pozadí a tam, řečeno slovy Martina Dejdara, může jít o hodně!

Schopnost komunikovat a spolupracovat budeme potřebovat, ať tam bude jeden nebo druhý. V obou případech rozhodně bude co kritizovat a proti čemu se vymezovat. Přestože patřím k těm, kteří nebyli příznivci přímé volby, oceňuji kolik zajímavých textů a úvah bylo napsáno, kolik aspektů a strategií bylo analyzováno. A to si myslím, je skutečným přínosem přímé volby ve veřejném prostoru. V tomto směru máme (tady na DR) vlastně štěstí, že tu nejsou žádní skalní přívrženci dvou favoritů, takže každý musí dosti vytříbeně a sofistikovaně argumentovat.
Pro mě je hodně zajímavé, že se ukazuje, co vše je při rozhodování pro člověka důležité. Jak je to nejen rozum, ale i emoce. Což se týká samozřejmě všech, mne nevyjímaje.

nevím jestli požadavek se kvůli těmto volbám nerozhádat je věcí emocí či rozumu, ale v každém případě bych ho podpořil. Další štěpení a spor nepovedou k součinnosti ale k oslabení potenciálu v době kdy bude zlváště zapotřebí. Obě varianty mění taktiku, ale nemění srategický cíl na skutečnou změnu.
Netřeba démonizovat ani Schwarzenberga ani Zemana, pokud jsme chtěli lepší finalisty, měli jsme je prosadit. Tohle je jen zrcadlo nás samotných.
Význam prezidentské funkce v našem politickém systému není jen symbolický (viliv na tvorbu vlády či na ústavní soud či ČNB), ale není .kardinální. Nestane se z nás proto ani ruská gubernie, ani od nás znovu neodrthnou Sudety. Mediálně naservírovaná panika vede k tomu že bojujeme s iluzemi a ne s reálnými problémy.

Ano, ČSSD by tímto pěkně odpověděla na výzvu.