Ač je to k nevíře, tak v pátek 22. června 2012 proběhne od deseti hodin v Českých Budějovicích ve Sportovní hale první a zřejmě i poslední veřejné projednání výstavby dvou „chybějících“ jaderných bloků v Jaderné elektrárně Temelín. Za socialismu nepředstavitelná věc, za demokratického kapitalismu zatím standard. Je proto občanskou povinností se jednání osobně zúčastnit a říci NESOUHLASÍM.

První, co člověka znalého procesu hodnocení vlivů různých staveb na životní prostředí (proces EIA), napadne, jak je výstavba dvou jaderných bloků (JB) v Jaderné elektrárně Temelín (JETE) o výkonu 3400 MW eufemisticky pojmenována: Nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín včetně vyvedení výkonu do rozvodny Kočín.

Každý odborník na média totiž dobře ví, že bez dobrého názvu, není úspěch. V tomto případě raději dlouhého a nejasného o obsahu. Zřejmě se někdo inspiroval těmi, co před několika lety zakládali různé fondy bankovních derivátů, přičemž nejlepším byl název něco jako Vysoce kvalitní strategicky důvěryhodný a stabilizovaně-rostoucí auditovaný fond (ukázka třeba zde).

Pod tímto vzletným názvem se tedy skrývá banální výstavba dvou, údajně chybějících, JB vedle stávající JETE a současně elektrických drátů. Nicméně název by mohl být klidně i takto demagogický: Dostavba Jaderné elektrárny Temelín a dva chybějící jaderné bloky.

Každý by si tak mohl naivně myslet, že bez těch 2 JB je JETE jaksi poloviční a dysfunkční, přestože jde od počátku o zcela zbytečnou stavbu jako celek.

Jestliže o výstavbě čtyř JB JETE o celkovém výkonu 4.000 MW v roce 1980 rozhodla vláda Československé socialistické republiky a první dva JB se stavěly 25 let do roku 2002 a stály kolem 111 miliard Kč (původní rozpočet byl pochopitelně z objektivních důvodů nejméně dvakrát navýšen), je logické, že je nutné tento „socialistický závazek“ splnit aspoň v nejbližších padesáti letech.

Nyní zřejmě nadešla ta prává chvíle! Demokratický kapitalismus totiž dává obrovskou příležitost a naději všem chytrým, nápaditým a pracovitým. Proto již v roce 2008 byla v oznámení tato bohulibá ČEZká výstavby dvou JB naplánovaná v letech 2013-20, resp. prvního JB, přesněji řečeno, třetího JB. Cena obou JB má prý být nejméně 200 mld. Kč, jiní tvrdí, že reálně 300 mld. Kč. V každém případě toto číslo stejně poroste.

Příští rok tedy začne výstavba třetí JB, jak to v roce 2008 tvrdili odborníci najatí ČEZ. Zatím chybí jen takové maličkosti jako je stanovisko EIA, územní rozhodnutí a stavební povolení a řada dalších rozhodnutí, které běžný žadatel získá tak do pěti let. Zřejmě ne tak ČEZ, který si z našich peněz, přesněji z peněz nezávislé akciové společnosti, jistě uplatí vysoce talentované a schopné odborníky.

Pokud tedy mnoho laiků má pochybnosti o termínech výstavby tohoto monstrózního nápadu a o jeho celkové ceně, kterou si dobrovolně zaplatíme my všichni a která se pochopitelně v žádném případě násobně nezvýší, pak je jistě poněkud zarážející, že celý proces EIA pro 2 JB JETE probíhá zatím pouhé čtyři roky.

Přitom pro kdejakou banální silnici nebo dálnici takový proces někdy trvá pět a více let. Například pro silnici R49 za asi pětadvacet miliard Kč kdesi blízko hranic s Asií ve Zlínském kraji proces EIA probíhá šest let a jsme již kousek za polovinou. Anebo proces EIA pro jez v Děčíně za 4,2 mld. Kč, který je v polovině své doby až po sedmi letech od jeho zahájení!

Divné to určitě není, neboť ředitelka odboru EIA na Ministerstvu životního prostředí Jaroslava Honová jako dlouholetá a zodpovědná úřednice moc dobře ví, co dělá. Prostě a jednoduše všichni najatí odborníci našich energetických závodů pracují velmi kvalitně, neskutečně svižně a především s ohledem na námitky laiků i odborníků, a to přinejmenším tří okolních zemí — Čech, Bavorska a Horních Rakous.

A hlavně je nutné si sami sobě přiznat, že výstavba a provozování dvou nových JB JETE v žádném případě životní prostředí a ani přírodu nebo krajinu zásadním negativním způsobem neovlivňuje. A to ani nevratným a ani dlouhodobým — např. různě radioaktivní odpady se prostě částečné rozptýlí a částečně izolují. Hračka. To ví každé malé dítě na Zemi.

Takže. Na základě oznámení o stavbě 2 JB z července 2008, jehož autorem je Jiří Řibřid, a samozřejmě po vyjádření všech, co chtěli, vydalo MŽP v únoru 2009 Závěry zjišťovacího řízení, které obsahovaly čtyřiatřicet požadavků na zpracování podrobné dokumentace EIA, včetně posouzení konkrétních typů reaktorů, nikoliv jakéhosi imaginárního „fantoma“, resp. hypotetického jaderného reaktoru v žánru sci-fi či fantasy.

Závěry samozřejmě také požadovaly jasně definovat a posoudit Nulovou variantu, tj. bez 2 JB v JETE jako pro Českou republiku zbytečné (ne ovšem pro ČEZkou republiku, jak se následně ukázalo).

Dokumentace EIA pak byla po více než roce v květnu 2010 Janem Horákem předložena veřejnosti. Ta opět mohla napsat, pokud chtěla, co chtěla, včetně třeba toho, aby se doplnila a přepracovala, neboť ignoruje Závěry zjišťovacího řízení a připomínky a doporučení veřejnosti a řady institucí.

MŽP ovšem vědělo své, takže přepracování dokumentace EIA muselo pochopitelně odmítnout, takže Tomáš Bajer pak za 1,5 roku v lednu 2012 předložil nezávislý a objektivní posudek, k němuž veřejnost mohla opět bez obav napsat své názory a postřehy, třeba i vtipné pro své obveselení.

A nyní se po čtyřech letech nacházíme v červnu 2012, kdy navzdory všemu a všech může přesto ještě každý občan ČEZké republiky, a jistě i jiný Evropan, v pátek 22. června na stadionu v Českých Budějovicích na veřejném projednání říci to „svoje“ (podrobnosti o celém procesu a další informace o stavbě zde).

Proto bude nanejvýš důležité, aby každý z nás využil této jedinečné životní šance, která se už opravdu nemusí opakovat (nanejvýš v JE Dukovanech, kde údajně chybí pátý JB!), aby před zahájením tohoto veřejného projednání v deset hodin byl před stadionem a také pak na samotném projednání, kde by veřejně řekl svůj názor na plán dále rozvíjet drahou a nebezpečnou jadernou energetiku u nás. A chybět nechtějí ani Děti Země!

Nelze proto také nevzpomenout na varovná slova Roberta Jungka, který ve své slavné knize Atomový stát (česky v roce 1994 vydaly Děti Země a k dostání je zde) již v roce 1979 napsal, že jaderný průmysl bez ohledu na to, zda ve jménu Míru či Války, v sobě skrývá deformaci člověka omezováním jeho osobní svobody, represemi a strachem.

Jaderný průmysl má totiž od čtyřicátých let minulého století trojí zlou a nebezpečnou tvář: První představuje jaderné zbrojení, které zvýšilo a odosobnilo hromadné vraždění. Druhá znamená jaderné elektrárny jako symbol komplikované a zhoubné technologie vymykající se lidským a časovým rozměrům, která v sobě skrývá jeho vášeň pro omezování a ovládání jiných. Třetí tváří je tendence k totalitnímu myšlení a k totalitnímu řízení společnosti.

Prostě přijďme a nebojme se svobodně a bez strachu říci: „Atomový stát tu nechceme!