Poradní skupina pro energetickou koncepci České republiky pod vedením předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové a profesora Václava Pačese, kterou v únoru zřídil ministr průmyslu Martin Kuba, navrhla, aby jaderné elektrárny měly v roce 2030 padesátiprocentní podíl na výrobě české elektřiny. Naopak obnovitelné zdroje je dle materiálu potřeba po dosažení patnácti procent přestat podporovat.

„České republice by v realizaci podobného přístupu hrozilo, že domácí ekonomika zůstane závislá na uhelné energetice a k ní přibude drahý atom,“ zhodnotili závěry komise odborníci ze sdružení Calla a Aliance pro energetickou soběstačnost v tiskovém prohlášení s tím, že z dostupných informací není jasné, zda se mezi priority dostalo například zvyšování energetické efektivity.

Podle jejich názoru je nicméně zřejmé, že doporučení posílit jadernou energetiku a zarazit obnovitelné zdroje energie je špatnou zprávou pro českou ekonomiku. Mimo jiné proto, že aktuální data podle kritických odborníků ukazují, že obnovitelná energie začíná být konkurenceschopná i bez dotací.

Koordinátor Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák tvrdí, že se česká energetika točí v bludném kruhu dalšího a dalšího atomu nebo další a další těžby uhlí. Podle něj se přitom není moc co divit. „Tandem Pačes - Drábová v temném tunelu nerozsvítil,“ uvedl Sedlák.

Podle Jana Beránka z Greenpeace je navíc skandální sám fakt, že Dana Drábova jako předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je v čele poradní komise k energetice, která prosazuje stavbu dalších reaktorů.

„Není to poprvé, kdy se Drábová ocitá ve střetu zájmů a porušuje zákonem vyžadovanou nestrannost. Přesně taková pokřivená kultura, kdy státní dozor pracuje pro zájmy průmyslu a politických zadaní, namísto aby přísně chránil veřejnost před jadernými riziky, vedla k težké jaderné nehodě v Černobylu i ve Fukušimě,“ uvedl Beránek pro Deník Referendum.

„Doporučení, která představuje poradní skupina vedená Danou Drábovou a Václavem Pačesem byla předem odhadnutelná už kvůli jejímu složení. Nedovedu si představit, že by v jiné technologicky vyspělé zemi v podobné expertní skupině, která hledí na energetiku budoucnosti úplně chyběli odborníci na efektivnější využívání energie nebo obnovitelné zdroje,“ doplnil Edvard Sequens ze sdružení Calla.

Z osmičlenné poradní skupiny z pěti odborníků na energetiku jsou totiž tři specialisté na jádro (Drábová, Wagner, Škoda), jeden na uhlí (Noskievič) a jeden na plynárenství (Štěpán). Zcela v ní chybí experti na obnovitelné zdroje energie a na energetickou efektivitu. Podle Sequense přitom Asociace ekologických organizací Zelený kruh, Aliance pro energetickou soběstačnost a asociace obnovitelných zdrojů takové specialisty ministrovi průmyslu nabídly, avšak ti byli odmítnuti.

Martin Sedlák s poukazem na mezinárodní trendy uvedl, že nové technologie obnovitelných zdrojů v kombinaci se zvyšováním energetické efektivity by mohly postavit domácí ekonomiku na nohy, srazit znečištění a zbavit nás závislosti na ruském plynu. „Obnovitelné zdroje mohou výhledově pokrýt dvě třetiny současné domácí spotřeby. Solární a větrná energie se stává čím dál levnější. Dlouhodobě stropovat jejich výkon na pouhých patnácti procentech nedává smysl,“ doplnil Sedlák.

Kritičtí odborníci citují analýzu agentury Bloomberg, dle které klesla cena fotovoltaiky za poslední tři roky o pětasedmdesát procent. „Sluneční elektřina je v Německu, Itálii nebo Španělsku levnější než maloobchodní cena elektřiny. Sluneční elektrárna na střeše tedy může výrazně snížit účty za energii,“ píše se v prohlášení sdružení Calla a Aliance pro energetickou soběstačnost.

Větrná energie se už dnes stává ekonomicky zajímavější než elektřina z nových jaderných zdrojů. Francouzský účetní dvůr propočetl, že elektřina z reaktorů spuštěných po roce 2020 může stát 70-90 euro/MWh. Podle čerstvých údajů agentury Bloomberg mohou větrné elektrárny již nyní vyrábět za 50 euro/MWh.

Současně se podle kritických odborníků jaderná energetika zřejmě neobejde bez zvyšující se podpory státu. Skrytou podporu pro atom podle nich propočetli experti Institutu pro pojišťovnictví při univerzitě v Lipsku. „Po odstranění omezeného ručení za škody při případné jaderné havárii by reaktory dodávaly proud za částku v intervalu mezi 14 centy za kilowatthodinu až 2,36 eury na kilowatthodinu,“ uvedli experti v tiskovém prohlášení.

Například v Británii pak podle nich hrozí, že realizace vládního plánu výstavby deseti nových reaktorů zvýší cenu elektřiny pro domácnosti. Citují přitom odhady analytiků ze skupiny Citi, podle kterých by mohl domácnosti postihnout nárůst účtů až o 200 liber za rok. Přitom průměrné současné náklady rodiny za elektřinu jsou ve výši čtyř až pěti set liber za rok. Jádro tedy prohrává s obnovitelnými zdroji už i ekonomicky.

„Přitom Německo přechod na obnovitelné zdroje zvládá," uvádí společné prohlášení expertů. Jan Beránek jejich argumentaci doplňuje: „Německo se chystá do poloviny století přejít prakticky na stoprocentní výrobu z obnovitelných zdrojů. Už do roku 2020 chtějí mít čtyřicet procent." Do roku 2020 má 32 % celá Evropská unie.

„Například 24. května 2012 vyrobily pouze německé solární elektrárny dvaadvacet gigawattů elektřiny za hodinu, to odpovídá výrobě dvaceti jaderných reaktorů. Celkový instalovaný výkon fotovoltaických panelů dosahuje 26 gigawattů,“ uvedli experti s tím, že Pačesova komise navíc neřešila otázku zachování územních limitů.

Přesto podle Sequense dostupná data dávají jasnou odpověď, že se bez uhlí pod Horním Jiřetínem obejdeme. „Součet možností k zateplování českých domů a výrobě tepla z obnovitelných zdrojů je větší než kompletní spotřeba uhlí a plynu k vytápění,“ uzavřel Sequens s tím, že například kompletní energetická renovace budov může uspořit desítky miliard korun ročně za fosilní teplo.

Podle kritických odborníků jsme tak v energetických strategiích stále zahleděni do minulosti a necháváme si ujet vlak se skutečnými příležitostmi ke snížení spotřeby energetických zdrojů, snižování znečištění a modernizaci průmyslu. „My Češi už zase stavíme telegrafní dráty a továrny na analogové telefony v době nástupu internetu a mobilů," uvedl Jan Beránek.