V případě, že ČSSD vyhraje příští sněmovní volby, nevylučuje jednání s KSČM o podpoře své menšinové vlády. Pro ČT24 to ve čtvrtek uvedl předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka s tím, že případnou prioritou pro ČSSD bude vládní program. Otevřenou koalici s komunisty odmítl.

„Naším cílem bude vytvořit programovou koalici. Budeme jednat se všemi parlamentními stranami. Jestliže neseženeme do takové koalice koaliční partnery, pak budeme jednat o modelu menšinové vlády. To je model, který nezakazuje žádné usnesení sjezdu sociální demokracie," vysvětlil Sobotka.

Pokud jde o tzv. bohumínské usnesení z poloviny 90. let, v němž si sociální demokracie zakázala vládní koalici s komunisty na celostátní úrovni, nenazrála podle Sobotky ještě doba k jeho zrušení.

„Zejména proto, že komunistická strana neprošla reformou, kterou by projít měla, a navíc je to otázka, která rozděluje naše voliče. Je řada našich voličů, kteří si nepřejí, aby sociální demokraté spolupracovali ve vládě se stávající komunistickou stranou," doplnil předseda ČSSD.

Případná podpora ze strany komunistů by bohumínské usnesení obešla, zároveň by ale odblokovala politickou aktivitu parlamentní levice, neboť až dos$ud musela ČSSD hledat podporu primárně napravo. Sobotka tak nejspíš poprvé, v každém případě nebývale otevřeně připustil vznik první politopadové čistě levicové vlády.

Deníku Referendum o možné vládě levice publikoval řadu textů. V jednom z nich politolog Milan Znoj uvedl, že by se současné vedení sociální demokracie mělo pokusit přesvědčit veřejnost o prospěšnosti levicové vlády.

„Nyní se jedná o to, aby ČSSD dokázala uvést pádné důvody, proč by případná spolupráce s komunisty byla výhodná nejen pro sociální demokracii, ale pro občany této země,“ myslí si Milan Znoj. Podle něj takovými dobrými důvody může být snaha sociální demokracie zastavit pravicovou vládu v jejích škodlivých reformách. A podle jeho názoru to bez pomoci komunistů — jak ostatně naznačují výsledky volebních preferencí — zjevně nepůjde.

Sociolog Jan Keller je tak roztrpčený posledním počínáním KSČM, že se dnes Deníku Referendum odmítl k případné parlamentní spolupráci ČSSD a KSČM vyjádřit.

„Jsem stále v šoku poté, co KSČM vyhověla ODS a odhlasovala skandální zákon na pomoc velkým znečišťovatelům. Dokud se tato kauza nevysvětlí a KSČM tento fatální omyl nenapraví, budu předpokládat, že komunisté nepřekročí v příštích volbách pětiprocentní hranici, takže otázka koalice bude bezpředmětná," vysvětlil Keller.

Připustíme-li nicméně, že se komunisté do Sněmovny opět dostanou, je otázkou, zda je česká veřejnost po více než dvaceti letech ochotna akceptovat vládu závislou na hlasech komunistů. Zkušenost totiž praví, že česká média před volbami pravidelně společně s pravicovými stranami veřejnost straší snad až návratem před rok 1989 v případě vítězství levice.

Ve zvláště extrémních případech Reflex zobrazoval například Davida Ratha na své obálce jako Hitlera a režisér proslulého klipu Přemluv bábu Petr Zelenka označil Paroubka v rozhovoru pro HN před posledními volbami za novodobého diktátora.

Zdálo se, že takřka vždy na toto strašení část voličů slyšela. Podle politilotoga Lukáše Jelínka může ale současná zkušenost veřejnosti s vládou pravice přinést průlom. „Česká společnost se mění a antikomunismus na pozadí ekonomických a sociálních potíží slábne. Tuším proto, že i atmosféra se mění ve prospěch čistě levicové vlády,“ vysvětlil Jelínek pro Deník Referendum s tím, že by občané po příštích volbách dokázali akceptovat vládu tolerovanou komunisty.

„Obzvláště v případě, pokud by jasně prezentovala svůj demokratický a sociální program,“ doplnil Jelínek. Podle něj to ale skýtá nebezpečí. „Můj osobní názor se nemění: menšinovou vládu opřenou pouze o jednoho spojence ve Sněmovně, pokládám za snadno manipulovatelnou a vydíratelnou,“ upozornil Jelínek s tím, že by to bylo v případě komunistů obzvlášť nemilé.

„Proto bych v tomto případě upřednostňoval přímo vládní koalici ČSSD-KSČM. Bude-li to možné, měla by však ČSSD hledat partnery spíše v politickém středu, u lidovců a zelených,“ uzavřel politolog.