Evropa, islám a Miloš Zeman

Filip Outrata

Autor reaguje na vyostřené výroky Miloše Zemana ohledně islámu, které se sice dobře strefují do českých protiislámských nálad, nicméně realitu hrubě zjednodušují.

Bývalý premiér a předseda sociální demokracie nedávno opět rozčeřil mediální hladinu a zaujal vyostřenými výroky. Ačkoli Zemanovy výroky samotné byly natolik zjednodušující až bizarní, že by zřejmě nestálo za to je jako takové komentovat, dotýkají se natolik závažných otázek, že je dost dobře nelze přejít bez reakce — zejména v prostředí hlásícím se k politické levici, jejímž významným představitelem svého času Miloš Zeman byl.

Shrňme si nejprve věcnou podstatu: na mezinárodní konferenci Evropa sjednocená a svobodná? (27.-28. června 2011) se expremiér Zeman ostře vymezil proti islámu. Poté co jeho výroky podle očekávání vzbudily kontroverzi, zopakoval je na stránkách vlastního politického seskupení SPOZ a okořenil pikantní a již poněkud prázdninovou provokací: "I když lze souhlasit se zákazem, aby ženy řídily auto, ve všech ostatních případech islámská anticivilizace činí z žen nesvéprávnou, diskriminovanou menšinu a znemožňuje jejich svobodný rozvoj.“ Jádro Zemanova pohledu na islám je shrnuto ve dvou výpovědích, do nichž expremiér soustředil nejprve paušální odsudek všech vyznavačů islámu, poté pak celého muslimského světa, jejž označil za „anticivilizaci“:

„Ideovým základem islámu je bezpochyby Korán. Muslima lze definovat jako vyznavače Koránu, podobně jako nacista je vyznavačem rasové nadřazenosti a antisemitismu nebo komunista vyznavačem třídního boje a diktatury proletariátu. … Nepřítelem je anticivilizace táhnoucí se od severní Afriky až po Indonésii. Žijí v ní na dvě miliardy lidí a financovaná je dílem z prodeje ropy, dílem z prodeje drog.“

Připomeňme si nejprve, že to nebyly první Zemanovy výroky na adresu islámu. V loňském roce, v období před květnovými volbami, se prezentoval slovy parafrázujícími Huntingtonovu tezi o „střetu civilizací“: „Základním konfliktem ve 21. století bude konflikt mezi euroamerickou a islámskou civilizací. Mezi náboženstvím lásky a náboženstvím nenávisti.“ Již v roce 2002 při návštěvě Izraele vzbudil Zeman pozornost přirovnáním Jásira Arafáta k Hitlerovi a výzvou k odsunu Palestinců, podle vzoru poválečného odsunu Němců z Československa. Oblíbeným Zemanovým bonmotem k tématu islámu je také: „Ne každý muslim je terorista, ale každý terorista je muslim“.

Mezi Skyllou a Charybdou

Miloš Zeman přitom není první ani poslední, kdo se veze na vlně odporu k islámu a nerozlišujícího odmítání čehokoli spojeného s islámem jako náboženstvím, muslimy a jejich kulturou. Pro příklady netřeba chodit daleko, stačí vstoupit na jakoukoli diskusi na českých internetových stránkách nebo navštívit debatu na téma islám. Výmluvný byl výsledek ankety čtenářů pod článkem o Zemanových výrocích na serveru lidovky.cz: 2205 čtenářů vyjádřilo s expremiérem souhlas, pouhých 147 nesouhlas. V atmosféře strachu a jednoduchého a nerozlišujícího paušálního odmítání je snadné skrýt zjednodušující, zkratkovité či přímo chybné soudy. Takové jsou snad dokonce vítány a upřednostňovány, protože přinášejí očekávané jasné slovo, umožňují kanalizovat emoce, které se v této problematice koncentrují. Je však velice sporné, zda mohou nějak skutečně přispět k řešení komplikovaných a bolestivých otázek spojených se vztahem Evropy a islámu, islámu a terorismu či Palestiny a Izraele.

Ten, kdo chce dnes seriózně diskutovat na tato témata, je jako kdysi bájný Odysseus sevřen mezi dvěma netvory, Skyllou zvedající se vlny antiislamismu a Charybdou politické korektnosti, která brání otevřeně pojmenovat problémy s islámem spojené. A ty jsou nesporné a nepopiratelné. Existence teroristických skupin vyznávajících islám, praktiky vládnoucích vrstev v některých muslimských státech, pronásledování příslušníků jiných náboženství v některých muslimských zemích, postavení žen v rámci tradičního právního uspořádání islámské společnosti, potíže muslimských přistěhovalců s integrací v evropské společnosti a potíže evropské společnosti s přistěhovalci. To všechno jsou skutečné problémy a rozhodně se nevyřeší, když budou tabuizovány a vytěsňovány. V tomto smyslu dokonce mohou (ale pouze mohou) výroky podobné těm Zemanovým sehrát pozitivní úlohu — vyprovokovat, pobídnout k diskusi.

Bonmoty a realita

Ta ale musí být vedena jinak než jak předvedl někdejší premiér. Jeho zjednodušující odsudky, jdoucí až na hranici uplatnění principu kolektivní viny, odporují evropské civilizaci neméně než samotná islámská „anticivilizace“. Vzdáme-li se schopnosti rozlišovat, vyhledávat a oslovovat jak mezi muslimy, muslimskými kulturami a tradicemi, tak v Koránu a islámském náboženství to, co je blízké nám a hodnotám sdíleným v našem evropském kulturním okruhu, připravíme se zřejmě o jedinou možnost jak se vyhnout konfrontaci a vydat se cestou porozumění a dialogu. Někteří mohou označit podobný postoj za naivní a nerealistický — pak ale za realistické a moudré pokládají zřejmě násilí, zkreslování skutečnosti a konfrontaci.

K pravdivějšímu poznání se nelze dobrat pomocí „bonmotů“, které efektním a mediálně vděčným způsobem zkreslují složitost skutečnosti až k nepoznání. Tak jako neplatí, že všichni teroristé jsou muslimové (ačkoli se to tak díky práci „svobodných médií“ západního světa někdy může jevit), ani islámský svět není jedna jednolitá masa, a není financován jen z prodeje ropy a drog. Považovat všechny muslimské země a všechny muslimy za nepřátele, jak to činí Zeman, znamená z nich nepřátele vyrábět. Představme si, že by se běžný obyvatel Indonésie doslechl či dočetl o výroku (bývalého) významného politika jednoho ze států Evropské unie, proneseném na oficiální akci. Výrok by přitom nemusel být nijak zkreslen ani přibarven. Mohl by si takový čtenář odnést jiný závěr, než že evropští politici vyzývají k nenávisti a boji proti muslimům, bez ohledu na realitu, bez ohledu na to, zda daná země terorismus podporuje nebo proti němu bojuje, jaká práva jsou v ní reálně zaručena ženám či věřícím jiných náboženství? Jak by asi reagoval, kdyby se dočetl, že jeho země je podle evropských politiků financována z prodeje drog?

Evropa očima muslimů

Na mnoha současných debatách o islámu a muslimech je podle mě znepokojující především jedna věc. Totální absence perspektivy druhé strany, a co hůř, totální absence zájmu o takovou perspektivu. Základním východiskem jako by bylo — muslimové nemají zájem o naši civilizaci, odmítají ji, proto ani my nemáme důvod se zajímat o jejich civilizaci a kulturu, odmítněme ji bez dalšího zbytečného mudrování. Přitom právě vztah muslimů k euroamerické kultuře a civilizaci je klíčem k budoucnosti.

Zkusme se podívat na naši civilizaci očima muslima. Pro mnohé z nich je naše společnost vzorem, příkladem k následování. Řada muslimů dnes považuje za nezbytnou proměnu islámu, jeho sekularizaci, skoncování s teokratickými režimy, stejně jako se zkorumpovanými vládními klikami, v některých případech (Írán) s teokratickou vládou těsně propojenými. Zároveň ale vidí i mnohé negativní rysy evropské společnosti, které ze svého hlediska právem pokládají za projevy úpadku kultury a morálky. Vezměme jako příklad hazard — muslim v České republice, doslova promořené hernami a na ně napojenými zastavárnami, nemůže než dát zapravdu Koránu s jeho jednoznačným odmítnutím veškerého hazardu, a zároveň musí považovat naši společnost a civilizaci za zkaženou a úpadkovou. Nejsem odborníkem na islám, ale domnívám se, že u mnoha muslimů jde ruku v ruce živá víra a kritický postoj k některým aspektům vlastní tradice a jejím extrémním projevům, zejména teroristickému násilí. Jejich postoj k naší civilizaci a kultuře je podobný, zároveň kritický i obdivný.

A budoucnost?

Dějiny vztahů Evropy a islámu jsou dlouhé a bohaté. Byla období, kdy islámské části Evropy byly tolerantnější než jejich křesťanští sousedé — tak tomu bylo ve středověkém Španělsku a bez přínosu muslimských (a židovských) učenců z této části Evropy by naše tradice a kultura byly o mnoho chudší. Byla období, kdy muslimové byli na evropské půdě utlačovateli (turecké dobývání Balkánu) i utlačovanými (masakry bosenských muslimů během války v bývalé Jugoslávii). V uplynulém století byli početní muslimští přistěhovalci do zemí západní Evropy přijímáni současně jako pomoc i ohrožení.

A obojí oprávněně. Tak jako se historie nevejde do blýskavé škatulky bonmotu, nedá se ani její další vývoj zachytit jednoduchou prognózou. Bude záležet na mnoha proměnných. Jednou z nejdůležitějších je bezesporu to, zda naše evropská společnost a civilizace najde dostatek vnitřní síly a odvahy razantněji zastávat etické, kulturní a sociální základy, na nichž je založena. Základy, které

se z nezanedbatelné části překrývají s fundamentem islámské civilizace. Civilizace, ne anticivilizace, jak je třeba se vším důrazem odpovědět Miloši Zemanovi a všem, kdo podobné zkratkovité soudy zastávají a budou zastávat. Jen dokážeme-li zabránit rozkladu naší společnosti a její přeměně v asociální, akulturní a amorální džungli, prostor bez spravedlnosti a řádu, prostor, kde svoboda znamená zvůli a nikoli odpovědnost, obstojíme tváří v tvář nejen muslimům, ale jakémukoli potenciálnímu druhému.

    Diskuse
    July 19, 2011 v 12.37
    Na vyznění úvahy to asi moc nezmění, ale M.Z. má tenhle názor už opravdu dlouho ... tařka stejnými slovy se z něj vyznává v obou svých knihách.
    July 19, 2011 v 16.38
    dialog a soužití
    mají perspektivu, ne konfrontace a "svatá válka". Bohužel "svatou válku" nevedou jen vyznavači islámu, ale i mnozí západní politici či intelektuálové, je smutné, že se k nim přiřadil Miloš Zeman. Konfrontací a "svatou válkou" ze strany západních médií a politiků jsou posilovány právě fundamentalistické a teroristické skupiny, tedy Miloš Zeman a spol. nám prokazují medvědí službu.
    MP
    July 19, 2011 v 19.46
    Ta svatá válka je hodně nesvatá
    Obávám se, že Zemanovi je problém islámu ve skutečnosti lhostejný. Zato mu jako rodilému populistovi není lhostejné nic, co by mu vyneslo pět minut pozornosti. Jenomže zatímco ten otřepaný a ubohý vtip o ženách - řidičkách přejde naprostá většina žen se shovívavým nadhledem - Zeman je jeden z posledních představitelů druhu, který je na vymření a navíc už jaksi sexuálně nekonzumní, tak proč se nad tím rozčilovat -, táž nemyslivá a pitomá úroveň v případě muslimů představuje ohrožení a urážku, nechci si ani představovat, co křiku by bylo, kdyby totéž řekl o Židech nebo katolících. Nevím, co je horší, fanatik nebo prospěchář, tupě lhostejný k externím následkům svých činů?
    Ale zajímalo by mě, jak to autor myslel s tou Skyllou a Charybdou_ Proč by se nemohla mluvit o potížích islámu v současné společnosti otevřeně. Jsou stejné s jako každým jiným náboženstvím. Křesťanství má právě tak své fanatiky, kteří páchají teroristické útoky na potratové kliniky a své " jediného Boha věřiti budešů či doktrinu o ženě, která má být poslušná a naslouchající, domiseda atd. A sotva se v Koránu najde více intolerance než v Bibli. Přesto má křesťanství - a právě tak každé jiné kulturní náboženství, islám, judaismus, buddhismus - prokazatelný potenciál být naboženstvím svobody a lásky, schopným plného života v pluralitní a demokratické společnosti. Proč bych měl být politicky nekorektní, když kritizuji konkrétní útlak žen, ať už je motivován pivní indiocií či náboženským předsudkem nebo když kritizuji fanatismus, ať je to fanatismus ekonomického fundamentalisty Kalouskova typu nebo je motivován nábožensky?
    July 19, 2011 v 21.28
    Rétorika
    Karel Kryl kdysi prohlásil, o Miloši Zemanovi toto: "Je tak zamilován do pointy, že by za ni prodal babičku. Za elegantní výrok vymění možná i politický názor." Domnívám se, že básník naprosto přesně vystihl podstatu Zemanova vystupování (přičemž Kryl současně nepopírá Zemanovu vysokou inteligenci a značnou fundovanost).

    Mluvíme-li tedy o Zemanovi, nesmíme zapomínat, že je to především rétor; že jeho vyjádření jsou vedena tak, aby dosáhla co největší rétorické působivosti: neotřelé metafory, vtip, jasné vymezení problému (i za cenu jeho zjednodušení), názorná exemplifikace vlastních tvrzení (i za cenu posunutí původních východisek) a především ostré polarity.

    Zemanovo vystoupení v televizi roku 2001, po útoku na newyorská dvojčata, začínalo slovy (parafrázuji): od této chvíle se svět rozdělil na dva světy. To je působivý začátek proslovu někoho, kdo chce vést boj. Miloš Zeman je ten, kdo vede boj - a rétorika je jeho hlavní zbraní.
    FO
    July 19, 2011 v 22.29
    Skylla a Charybda
    Pane Profante, tím příměrem o Skylle jsem se pokoušel vyjádřit to, že se o určitých problémech donedávna příliš nediskutovalo - např. o integraci muslimských přistěhovalců v západní Evropě. Jakoby byla snaha nedotýkat se těch témat, vytěsnovat je. Sám jsem to slyšel např. od přátel v Německu. Výsledkem pak nemůže být nic jiného než úspěch Wilderse a podobně orientovaných politiků, nebo přehnané výroky typu Zemana. Myslel jsem tedy spíš oficiální, politickou rovinu.

    Jinak je možné, že se také projevuje tlak, aby jakákoli kritika islámu byla prohlášena za "antiislamismus". To je samozřejmě špatně, a to bych považoval právě za tu špatnou formu "politické korektnosti", která je vodou na mlýn extrémním názorům.

    Krátce: oprávněná kritika nemůže být nekorektní, nekorektní by naopak bylo v takové kritice bránit, ať už pod jakýmikoli záminkami.
    FO
    July 19, 2011 v 22.47
    Zemanův patos
    Pane Kando, myslím že podstatu Zemanova rétorství jste vystihl velmi přesně.

    Zaujal mě patos jeho rok starého výroku o náboženství lásky a náboženství nenávisti. To je rétorika jak z učebnice neokonzervativce. Vzpomněl jsem si také na Havlovu pravdu a lásku, což je vzhledem k Zemanovi poněkud paradoxní. Ale je dokonce možné, že to bylo ze strany MZ vědomé - prostě si pohrál s ikonickým heslem "sametu".

    Ostatně, na rozdíl od p. Profanta si nemyslím, že je Zemanovi problematika islámu lhostejná - vyjadřuje se dlouhodobě, píše o tom ve svých knihách, jak upozornil p. Jedlička. S tím se ovšem nijak nevylučuje, že si zároveň získává pozornost vyslovováním názorů, které jsou populární a budou vděčně přijímány.
    July 19, 2011 v 23.53
    Politika a slova
    Ano, pane Outrato, pro Zemana je islám noc, Západ den - ale u něho to skutečně beru především jako rétoriku. V politické praxi byl Zeman vždy pragmatikem, nikoli fundamentalistou.

    Zeman si ale narozdíl od současných politiků uvědomuje, že politika se - mimo jiné - dělá také slovy a symboly, občas dokonce i demagogií. Ví velmi dobře, čím společnost rozdělit a čím ji naopak spojit, mobilizovat. V tomto ohledu na něj neměl z polistopadových politiků nikdo, ani V. Klaus.
    MP
    July 20, 2011 v 1.39
    ad slova a politika
    Potíž je v tom, že Zeman politiku nedělá, už téměř deset let. SPOZ možná někdo bere politicky vážně, ale Zeman býval příliš dobrý politický hráč, aby hrál s takhle plonkovou kartou. Je to jen způsob, jak se udržet ve hře, mít zájem medií a svojí cenu na trhu. Zbývá tak rétorika bez politiky, která přeci jen trochu kontrolovala dopad těch jeho point - a i v nejlepších dobách nepříliš úspěšně.
    Politika se opravdu dělá také slovy a symboly, ale v tomhle případě měl pravdu Karel Kryl - Zeman vždy sklon prodat za působivost těch slov a symbolů to, co jimi původně chtěl prosadit. A už určitě nezkoumal rodokmen rétoriky, kterou se nechával unášet - a tak v jeho rejstříku byl dost zastoupen britský konzervativismu, Churchill, občas něco z amerického republikánského populismu (mimochodem, asi jediný úspěšný polistopadový politik, kterému ten barvitý slovník pasoval do pusy) spolu s Leninovými "užitečnými idioty".
    July 20, 2011 v 10.36
    ad Dělání politiky (aj.)
    Záleží, pane Profante, čemu říkáte "dělat politiku". Když je Zeman pozván do televizního studia a vyjadřuje tam své názory, dělá vlastně politiku - ovlivňuje veřejné mínění, jeho výroky jsou tématem dne. Vidět to bylo po jeho vystoupení s Janem Fischerem. Jeho slovo je politikum. A podle mého názoru si je Zeman tohoto vědom.

    K té vaší poznámce o genealogii pojmů apod. To souvisí vlastně s tím, co jsem říkal: Zeman nebyl nikdy fundamentalista, ale nebyl ani nijak zvlášť programově vyhraněný - byl to vždy spíše politický pragmatik, narozdíl např. od Vladimíra Špidly. Byl spíše, abych tak řekl, odborným oponentem Klausovy ekonomické politiky. A s pragmatismem ten rétorický "synkretismus" souvisí; také proto byl Zeman akceptován/respektován řadou pravicově smýšlejících lidí.
    MP
    July 20, 2011 v 11.01
    dělat politiku
    Vážený pane Kando,
    "dělat politiku" je samozřejmě zkratka, ale myslím srozumitelná a v češtině běžně užívaná. Politiku dělá u nás ten, kdo se snaží prosadit konkrétní politické cíle prostřednictvím forem, které jsou v rámci vztahu k výběru politické reprezentace navázaný na soutěž o politickou moc ( tedy veřejné a odpovědné rozhodování oproti politickému vlivu).
    Politiku tedy nedělá lobbista, které přitom může v extrémním případě ovlivňovat rozhodování politické reprezentace víc než politická strana, která zvítězila ve volbách, ale sleduje přitom jiné než politické cíle a politiku by v ideálním případě neměla dělat media, přestože dobrá media mohou opět často ovlivnit jak politickou kulturu, tak kvalitu politického rozhodování veřejnosti více než politické strany.
    Ano, Zemanovo slovo může být politikum, ale právě tak je politikum výrok rektora Karlovy univerzity o podfinacování vysokých škol - a v tom druhém případě je to paradoxně politikum tím více, čím menší je podezření, že by takovým prohlášením pan rektor chtěl "dělat politiku" a čím více je důvěryhodné, že mu jde "jen" o dílčí zájem kvality instituce, za kterou mluví.
    July 20, 2011 v 11.35
    Nu, myslím, že ona se dá dělat politika i tím, že vstoupím do politické strany a účastním se předvolební kampaně. A i když nakonec do parlamentu nevstoupím, politiku jsem ovlivnil, protože jsem odsál určité procento hlasů konkurečním stranám. To je případ M. Zemana a SPOZ.

    Rozdíl mezi Zemanem a rektorem univerzity je v tom, že Zeman právě není hlavou žádné instituce, a přesto je jeho slovo politikum. Ta jeho politická minulost je od něj neodmyslitelná a vlastně není minulostí v pravém slova smyslu, protože je stále "přítomná" jako pozadí a kontext všech jeho výroků.

    Ale myslím, že tady bychom už vedli zbytečný spor, který podle mě žádným sporem mezi námi není. Takže na tom bych, jestli dovolíte, skončil.
    MT
    July 20, 2011 v 13.51

    Velký a inteligentní konzervativec literát Benjamin Kuras má svůj postoj k islámu podobný jako bývalý sociálně demokratický premiér České republiky.

    S ledačims leze u obou souhlasit, ale nevyhovuje mi podle mne poměrně devótní vztah k Židům, který je s mimořádně tvrdým vztahem k islámu u obou propojen.

    Já si Židů celkem vážím jako etnika, které dalo civilizaci na svou velikost obrovský procentní podíl významných nejen podnikatelů, ale i zcela "nekapitalistických" vědců, umělců atd.
    Ale to není důvod, aby se člověk nějak speciálně krotil, když jde o případnou kritiku tohoto etnika nebo kteréhokoli jednotlivce, který k tomuto etniku patří ...

    A taky pociťuji hrdost na toto etnikum, když sionistická mládež tvrdě prohlásila s ohledem na šoa :

    "Už nikdy jako ovce ! "

    To by ale samozřejmě vůbec nemělo bránit kritice, která by do žádného Prokrustova lože political correctness neměla být vtlačována ...



    July 20, 2011 v 14.57
    ad MT
    "kritika etnika" -- co tím má být myšleno a kam to má vést?
    MT
    July 20, 2011 v 17.43

    ano, obrat "kritika etnika" je nevhodný, protože má nevhodně generalizující konotaci.

    Správně mělo být :

    "Ale to není důvod, aby se člověk nějak speciálně krotil, když jde o případnou kritiku kteréhokoli jednotlivce nebo jakkoli široké skupiny, které by k tomuto etniku patřily ... "

    BM
    July 22, 2011 v 10.35
    Dovoluji si upozornit na vynikajici clanek Ivo Sebestika
    Řada evropských politiků, novinářů, intelektuálů, ale i potenciálně nebezpečných individuí, objevila svůj raison d'être v obraně tradiční evropské kultury před cizími vlivy. Vycházejí knihy, které jako Kurasův svazeček snázvem Jak zabít civilizaci, děsí Evropany hrozbou muslimského zaplavení kontinentu a vytýkají muslimům flagelantství, které spočívá v prostém faktu, že si někteří Evropané uvědomují, že na současných konfliktech „křesťanského Západu“ a muslimského světa má svou vinu evropský a po něm i americký kolonialismus, a také globalizace, která se nezastaví před krádeží surovin. Verbální ústřel Miloše Zemana o anticivilizační podstatě islámu je lépe přejít mlčením. Je to čirý nesmysl. Jiná civilizace ještě neznamená „anticivilizaci“.
    http://blisty.cz/art/59477.html
    MT
    July 22, 2011 v 13.46
    veškerý Lid Knihy (křesťan, muslim, žid) se v jistých etapách brodil krví a snášenlivost nebyla silnou stránkou těchto náboženských směrů.

    Byla doba, kdy muslim byl někde i vzorem tolerance (Cordóbský chalifát).
    Doplatil na svou toleranci a závěry, které muslim dnes vyvodil ze své historie, vedou k tomu, že dnes se asi tak nejvíc v té krvi brodí on - a že Kurasovy názory, jakkoli hysterické, nelze prostě smést ze stolu - on nějak argumentuje a moje předchůdkyně na vláknu threadu se nebtěžuje něco bod po bodu vyvracet ... bodejť, s tím je práce, že ...

    Za Zemanovy názory se spíš stydím, ale on byl vždycky takový - jak říkal kryl, za výbušný bonmot by odkrouhnul vlastní babičku (nebo něco v tom smyslu) ...



    MP
    July 22, 2011 v 15.37
    ad muslim
    Ono je přinejmenším problematické hovořit o (jedné či dokonce jednotné) islámské civilizaci a ještě se to zhoršuje, když použijeme generický singulár "muslim". Země s převahou islámských věřících v populaci jsou hodně kulturně různé a jsou ovšem další štěpení uvnitř jednotlivých zemí samotných: město/venkov,sociální pozice, vzdělání. Ona je otázka,abych vzal příklad z bližší oblasti,jak intenzivně pociťuje český protestant kulturní spřízněnost s fundamentalistou (zde míněno vyznání) z Bibelbeltu.
    Ano, většina "islámských" zemí je ohrožena nástupem fanatismu a jeho vlivem na politickou a společenskou situaci. Z různých důvodů – jiný byl v Bosně či Čečně, jiný v Iránu a jiný v Alžíru. Ale právě fanatikům na obou stranách- a jen fanatikům - se hodí, aby se jaksi muslimskému fanatismu rezervovala jeho oblast působení. Třeba tím, že budeme mluvit o"muslimovi, se brodí v krvi..."
    DS
    July 22, 2011 v 18.17
    VŽDY JE TO JEDNODUCHÉ, to , co skrývá pod složitostí :
    Buď bude v Evropě Islámská Evropa, nebo Evropa bez věřících v Islám ....dlouhodobě/ s pohledem na dějepis / nic jiného není možné.
    Tedy Evropa křesťanská a Hebrejská,ateistická Evropa již teď nemá šanci na existenci. Jde jen o víru.
    Ale můžeme si malovat různé blbosti vedoucí naše děti a vnuky k sebezničení, to je jen na nás :-)
    MP
    July 22, 2011 v 19.17
    S pohledem na dějepis
    Vážený pane Sekaino,
    s pohledem na dějepis: Inu, nejbližší tradiční muslimská komunita má v Evropě mešitu na východě katolického Polska (už nějakých pět set let), další takové tradiční mešity jsou v Srbsku. Pravda, islám byl z Itálie a Španělska vymýcen inkvizicí.
    A naopak znáte hlavní město evropského státu, ve kterém by bez problémů existovalo po celý novověk padesát mešit - to byl v době největšího úpadku křesťanství počet kostelů v Cařihradu, koptský kostelů je v Káhiře také odjaktěživa pár desítek.
    Zkuste pro své xenofóbní obavy najít jiné argumenty, přes dějepis to nepůjde.
    BM
    July 22, 2011 v 21.37
    Něco z blogu velkého a inteligentního konzervativce:
    http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/benjamin-kuras.php?itemid=12168

    Proti gustu žádný dišputát, pane Tejkle!
    MT
    July 23, 2011 v 1.08

    Pane Profante, paní Marvalová, asi jste jaksi nezaregistrovali, že hovořím o odpovědnosti celého Lidu Knihy, tedy nejen muslimů, ale i křesťanů - nicméně intenzita je v různých fázích různá - dávám ho totiž do jistého protikladu k ostatním náboženským směrům ve světě včetně taoistům, buddhistům a nekomunistickým humanistickým ateistům a agnostikům - neexistuje sociální liberál vraždící pro větší slávu památky Johna Stuarta Milla ...
    ... a koneckonců už ani Marxe ...

    Odbýt všechno nepřípustností generalizace je totiž zrádné - komparace a kvantifikace má svůj význam, abychom nevytvářeli sice nenávist vůči muslimovi obecně, ale abychom věnovali různou míru pozornosti - a taky opatrnosti - různým oblastem definovaným obecně a tedy generalizačně.

    Prostě od vyhasnutí severoirského konfliktu to budete mít těžký s hledáním protestantského a katolického teroristy a bude-li i ten někde zůstávat, hledisko kvantity a komparace (více než, méně než) a koncekonců i zdravý rozum vás povedou jako určitý kompas.

    July 23, 2011 v 2.57
    Oceňuji snahu pana Outraty vyslovit nesouhlas se Zemanovými výroky proti islámu a zvážit přitom poctivě všechna pro a proti. Ke dvěma částem článku mám však připomínky.

    Vše budí dojem, jakoby autor článku odmítal politickou korektnost. Klade ji rovnocenně vedle sebe jako překážku vedle extrémních projevů islámu. Chtěl bych upozornit, že druhou možností je už jen politika vědomě a programově nekorektní. V Česku je v módě útočit na politickou korektnost . Ta však byla formulována jako korektní, tj. slušné jednání s menšinami. Politika do té doby byla vůči nim diskriminační. Ze směrodatných evropských kruhů přišel požadavek chovat se k menšinám aspoň slušně, neurážet je, neomezovat jejich volnost projevu ap., dokud nedojdeme k něčemu ještě cennějšímu, k jejich rovnosti s většinou a přátelské spolupráci s nimi.

    K přítomnosti nesporných a nepopiratelných špatných stránek islámu lze konstatovat, že stejně tak existují teroristické skupiny vyznávající křesťanství (Severní Irsko, Balkán). Můžeme leccos říct o politických praktikách příslušníků vládnoucích vrstev v některých křesťanských státech, např. ve fašistické Itálii, nacistickém Německu nebo pinochetovském Chile. Stejně tak najdeme pronásledování příslušníků jiných náboženství v některých křesťanských zemích, např. ve Frankově Španělsku a Salazarově Portugalsku, a o mírnější formě perzekuce ve Francii (zákazy náboženských symbolů na státních školách, zákaz nošení tradičního oblečení islámských žen z některých národů. O postavení žen v rámci tradičního právního uspořádání v křesťanské společnosti bych mlčel, když v islámských zemích po II. světové válce bylo pár prezidentek a premiérek, zatímco poměr žen a mužů např. u nás v politice je pobuřující, tolerování systematického nižšího odměňování žen za stejnou práci je ostudné. Integrace je vždy úkol pro aspoň dvě strany tohoto procesu. Potíže s integrací MEZI muslimy a většinovou společností mohou také něco vypovídat o většinové společnosti, zvláště, když potíže s integrací nastávají též mezi Romy a majoritou, jakož i bezdomovci a majoritou - a tam o islám nejde. Ani tyto problémy není radno tabuizovat a vytěsňovat.

    Děkuji panu Outratovi za článek a budu zvědav, jsou-li pro něj relevantní tyto doplňující argumenty podporující jeho základní myšlenku,
    MP
    July 23, 2011 v 10.37
    Vážený pane Tejkle, ad náboženství knihy
    Nejsem si jist, zda to, že jeden vraždí pro strategickou výhodu či životní prostor pro vlastní kulturní národ, vítězství světového proletariátu či záchranu bílé rasy - a druhý pro větší slávu Boží, je oba skutečně od sebe tak zásadně odlišuje. Na druhou stranu ani náboženství, která nejsou náboženstvími knihy, nemusí být stran vražedného fanatismu zrovna nevinná.
    Jde o to, že disponujeme dostatkem teoretických konstrukcí a historických zkušeností, abychom mohli důvěřovat tomu, že se jednotlivá náboženství mohou civilizovat, tj. stát se součástí společnosti, ve které vládne civilní, občanský princip, který mimo jiné zakazuje diskriminovat někoho proto, zda věří v jednoho, žádného či padesát bohů.
    Jak říkám, je to jen rozumem a historickými příklady podpořené očekávání, nikoliv doložitelný fakt. Ale alespoň není v rozporu s evidentními fakty jako to Zemanovo tvrzení.
    MT
    July 23, 2011 v 10.54

    ... tak jistěže nejsou ani náboženské směry mimo zónu Lidu Knihy zdaleka imunní vůči fanatismu.

    Nicméně já jsem stále zdůrazňoval hlediska kvantifikační a komparativní - a zde je možno se vyjádřit, který směr více tíhne k fanatismu.

    A pokiud jde o ty dva hlavní protihráče v rámci Lidu Knihy :
    Ano, křesťanství toho má mnoho na svědomí - ty potoky krve byly až extrémní - vždyť také technologická produktivita křesťanských národů byla víc než slušná.

    přesto je civilizační břemeno násilí rozloženo v různých dobách různě na různé směry - jako když přenáším váhu těla na lyžích

    DS
    July 23, 2011 v 16.16
    Vážení kolegové,
    vždyť jest to tak jednoduché : kdo je silnější : vyhraje !
    Koho vezme se sebou : ten vyhraje též
    A to je , myslím, celá pravda.
    Jde jen o život, o nic jiného / nebo o způsob smrti, ale to jest totéž.
    V životě jde o život, zdá se to býti prosté.
    July 23, 2011 v 18.48
    Kolego Sekanino, co jste tím do diskuse přidsal? Řekl jste tím, že tvítězí Zeman a jeho stoupenci nebo kritici Zemanových výroků? Nebo, že zvítězí islám, a pokud ano, tak nad kým? Nebo, že zvítězí někdo islámem? A pokud jste to chtěl sdělit, proč jste to neřekl? Řekl jste banalitu, něco, co všichni tisíce let vědí. Asi takovou novinku jako "když naprší, je mokro". A že banální pravda o vítězství silnějšího je celá pravda? Už opravdu nic jiného k tomuto sporu nbelze říct?
    DS
    July 23, 2011 v 18.59
    Vážený pane Štampach(u), chtěl jsem říci,
    co jsem napsal : tedy, že vždy vyhraje silnější / ze všemi souvislostmi /.
    To, že jest to banální je pravda,souhlasím.
    Ale někdy, když čtu diskuze na tomto , či jiných "servrech", mi připadá, že je potřeba tuto základní přirozenou záležitost připomenout....mluvení ještě nikdy nevyhrálo, pokud vím,jen činy.
    Tedy : ANO, když naprší, je mokro....prosím, buďme si toho vědomi.
    S úctou
    David Sekanina
    DS
    July 23, 2011 v 19.00
    a o p Zemanovi jsem nepsal , veřte mi
    Děkuji, DS
    FO
    July 23, 2011 v 21.06
    Děkuji p. Štampachovi za věcné a podnětné připomínky. Souhlasím, jen bych se pokusil k oběma bodům něco připojit.

    Sousloví "politická korektnost" jsem použil s jistými rozpaky, pramenícími i z předchozích debat zde na Referendu. Nejsem proti PK jako takové, ale proti takovému výkladu, který za nekorektní považuje jakoukoli kritiku (ať již islámu, romské či jiné menšiny) a snaží se ji vytěsnit nebo umlčet. Přiznám se, že debaty o political correctness soustavně nesleduji, ale věřím, že převáží rozumný postoj, který umožní skloubit věcnou a mnohdy tvrdou kritiku se stejně nekompromisním bojem proti ponižování, hanobení či napadání víry, národnosti, pohlaví či sexuální orientace kohokoli. Tedy: rozhodně nediskriminační, spravedlivý a vyvážený přístup.

    Velice správně jste doplnil podobná negativa, jaká jsem vyjmenoval u islámu, i u jiných náboženství. Rozhodně jsem nemínil (a snad to tak nevyznělo), že se jedná o specifika islámu. Chtěl jsem upozornit na to, že je třeba odlišit protiislámské postoje, odsuzující paušálně a kolektivně, od oprávněné kritiky konkrétních zlořádů - a to se stejně tak týká světa islámu jako jiných společenských a náboženských útvarů. Musím se přiznat, že slova o ženách ve vrcholných politických funkcích v muslimských zemích jsem měl na jazyku, ale pak jsem je zadržel - snad mi vytanul na mysli osud Benazír Bhuttové.

    S pozdravem, Filip Outrata
    FO
    July 23, 2011 v 21.37
    Vážený pane Sekanino, zde jsme na diskusním fóru, tak diskutujme a hlavně poctivě přemýšlejme. Na činy je místo a příležitost jinde.
    K Vaší úvaze: podle mě je několik druhů síly, a ta hrubá, síla bomb, samopalů a mříží, není tou nejsilnější z nich.
    S úctou,
    Filip Outrata
    July 24, 2011 v 20.03
    Díky, pane Sekanino, za korektní navázání na diskusi. Snad bych jen rád připomněl, že slovo může být velmi mocným činem. Vzpomeňte, jak mocná jsou dnes média, která pracují především se slovem. Jak slovo může vzít člověku život ("... odsuzujeme vás k trestu smrti ..."), jak slovo mění životní situaci lidí ("přijímám tě za manželku ... přijímám tě za manžela").

    A pak ještě: Že silnější vyhrává, to může být prosté konstatování, ale často za tím výrokem je uspokojení z toho, že socky jsou odkopnuty do škarpy. Často je za tím oslava síly vítězného nadčlověka a pohrdání slabým poraženým. I když jste to, předpokládám, tak nemyslel, je nutno toto konstatování vždy postavit pod otazník.
    DS
    July 25, 2011 v 10.06
    Vážený pane, uspokojení z toho, že....
    TAKTO jsem to opravdu nemyslel.
    Slovo, vtělená myšlenka,je dle mého soudu velmi mocné.
    Jen se mi zdá, že pro spousty zaměnitelných a opakujících se slov, které jsou často vyslovovány /psány/ pro důvod sebepotvrzování nemohou mýti účinek jiný než sebepotzvrzení.A diskurs pro toto sebepotvrzení se nezdá býti cenným.
    /není to osobní, jistě, a není to vlastností pouze tohoto "servru", je to jen škoda/.
    Diskuze, dle mého soudu, je nejprve poslouchání druhého.
    Dobrý den

    July 26, 2011 v 1.01
    Dobrý článek. K diskusi: Miloš Zeman není ani dobrým rétorem. Ve své podstatě z něj vyrostla takové malá "šedá populistická myš", takový obskurní putovní cirkus s dávno obehraným divadélkem, který se snaží na stará kolena mermomocí strkat prstíčky do mediálních dveří. Chlap má mít svou hrdost a vědět, kdy hra skončila. To Miloš Zeman bohužel nedokázal a tak se za ním maximálně táhne zápach let devadesátých naředěný Melčákem a Pohankou, samozvaných zemanovců a dnes zjevně tenduje dokonce k paní Bobošíkové a hradní klace a jako mravní žebrota se pasuje na jejich nikým nevoleného prezidentského kandidáta. Proto ta antimuslimská kartička v jeho rukávě. Nemám moc rád průhledné "politiky". Je dobré si všimnout, jak zalezl po útoku v Norsku zpět do své nory.

    FO
    July 26, 2011 v 21.04
    V zásadě souhlasím, jen z vlastní zkušenosti vím, jak Zeman působí na určité typy lidí (a nejsou to pražští intelektuálové) - jako neúplatný ("stačí mu chleba se sádlem"), schopný a erudovaný ekonom. Ono ty víc než čtyři procenta v minulých volbách pro SPOZ byla prostě sázka na Zemana. Kamarád z Moravy mi pak psal, že už takovou volovinu jako volit zemanovce neudělá...
    FO
    July 26, 2011 v 21.08
    Pane Sekanino, s Vaším posledním příspěvkem nelze nesouhlasit. K tomu sebepotvrzování - slovo má také důležitou terapeutickou funkci, dá se říci, že je to část jeho síly, a ta spočívá v potvrzení, posile. Určitě máte pravdu, že slovo musí mít i jiné funkce - odhalovat povrchní soudy, jít do hloubky.
    S diskusí jako nasloucháním Vaše slova bez komentáře podepisuji.
    SH
    August 8, 2011 v 20.01
    Poznámečky.
    M.Z. jako rétor. Ten, kdo tvrdí, že Zeman mezi českými politiky není nejlepším rétorem, by měl jmenovat opravdu lepšího. Já dokonce neznám lepšího ani mezi světovými, kromě dvou, Hitlera a Chruščeva.
    M.Z.jako intelektuálský hulvát. Ti jsou mnohem horší, než „lidoví“ sprosťáci.
    M.Z jako populista. Neobvykle vysoká míra ješitnosti, ambicí a skryté chlapské sexuality.
    M.Z, jako stárnoucí faun. Vždy spoléhal na to, že jeho robustní tělesnost mu dovoluje vydržet pít víc jak většina chalpů. S pokračujícícm stářím se bohužel začíná u něj projevovat alkoholismus tím nejstrašnějším způsobem, „měknutím“ mozku. Odtud ty jeho čím dál více primitivnější „mala“moty a ne už bonmoty.
    Problém vztahu muslimů a islámu k Abendlanďanům a jejich široké paletě ideologií a náboženství skutečně volá po řešení. Asi si bude potřeba definovat, co si vzájemně tolerovat budou a co už ne. Poučit bychom se měli od těch kultur Orientu, které mají se spolužitím velmi odlišných náboženství tisícileté zkušenosti. Jen připomínám, že odmítám hovořit o civilizacích, protože na Zemi je jen jedna lidská civilizace. Islám, a všechny ostatní jsou jenom její různé kultury. Pokud na Zemi jsou nějaké jiné civilizace, pak spíše třeba delfíní, šimpanzí, či dokonce včelí, ale ne třeba taoistická.
    DS
    August 9, 2011 v 20.03
    Vážený pane Outrato,děkuji
    a terapeutickou funkci vlastního / kohokoli/ slova...souhlasím, máte pravdu.

    DS
    + Další komentáře