Hegerův soud

Patrik Eichler

Tisícovka lidí se včera sešla na odborářském happeningu před pražským sídlem ministerstva zdravotnictví. Organizátory pozvaní řečníci uváděli čísla a argumenty. Ministr Heger na závěr uvedl, že je poslednímu soudu blíže než většina přítomných.

Vedoucí představitelé TOP 09 se chtějí stát mučedníky. Odboráři ani další lidé protestující proti obzvláště hloupé, brutální a protispolečenské pravicové koalici by jim to neměli umožnit. Fyzické útoky na lidi veřejně činné jsou v českém prostředí výjimkou. Jiřího Svobodu, Pavla Dostála i Jiřího Dolejše napadli útočníci ve skrytu noci, prvního doma, druhé dva na ulici v méně rušných částech města. Útočníci, alespoň pokud vím, zůstávají ve všech případech neznámí.

Představitelé TOP 09 se nově snaží vyprovokovat střet na veřejném místě, nejlépe před televizními kamerami. V polovině června se o to pokusil ministr financí Miroslav Kalousek. Bez ohlášení tehdy přímo z ministerstva financí vstoupil do průvodu stávkujících dopraváků. A obklopen možná desítkou neidentifikovaných bodyguardů, se lidí, kteří se kolem něj shlukli, vyzývavě ptal, proč že tedy demonstrují. V novinách pak psali, že na něj přiletěla sprška rajčat a že se nic nedověděl. To první nebyla pravda. Druhému se pak nemohl nikdo divit. Demonstrace není prostor pro dialog. Demonstrace je v demokratické společnosti manifestací síly tam, kde se prostor pro dialog vyčerpal.

Kalouskův vstup mezi demonstranty před poslaneckou sněmovnou včera odpoledne byl stejným kouskem. Opět na sebe strhl pozornost účastníků průvodu i médií. Opět pomohl odpoutat pozornost od tématu, kvůli kterému se shromáždění konalo.

Ministr Leoš Heger se o svůj zápis mezi mučedníky pokusil včera na tisícihlavém shromáždění před ministerstvem zdravotnictví. Na závěr nápaditého happeningu, který tam připravili členové zdravotnických odborů, vyšel na pódium, shromáždění pozdravil a sdělil mu, že on sám je poslednímu soudu blíže než většina přítomných a že na svou čest vždy dbal. Reakce na tak mimoběžné vyhlášení byla odpovídající — pískalo se, shromáždění volali „hanba“ a „demisi“. Zcela na místě byla i reakce předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslava Zavadila. Hegerovi na pódiu jedním dechem řekl, že si váží toho, že ministr na shromáždění přišel. A hned dodal, že ministr veřejně lže a že dialog je třeba vést na tripartitě a ne na demonstraci. Posledním argumentem se Zavadil kromě jiného snažil ministra ochránit před útokem, ke kterému by mohlo dojít, kdyby přítomné stejným způsobem urážel ještě několik minut. Hegerova slova směrem ke shromáždění — vidím, že zde vládnou vášně, organizátoři vás zmanipulovali — byla od ministra bezpochyby cílenou snahou vyprovokovat konflikt.

Karel Schwarzenberg chodí na Malé Straně do hospody na pivo a hranou lidovostí už si ke svatořečení nakročil. Miroslav Kalousek a Leoš Heger jsou politickými a mocenskými hráči. Mučednická svatozář těch, kdo sice nikdy nebyli svatí, ale hájili svatou pravdu reforem, by jim mohla pomoci.

Mohli by se postavit do hrdinské role těch, kdo jsou napadáni při obhajobě svaté pravdy. Kdyby se jim povedlo vyvolat konflikt na veřejném shromáždění, určitě by zvládli proměnit i společenskou atmosféru. Stíhat odborový svaz nebo občanskou iniciativu, na jejímž shromáždění někdo napadl ministra, by v takovém naladění mohlo být nezbytné a nutné. Nezbytné a nutné by třeba mohlo být i lehké omezení shromažďovacího práva. Ve společnosti, která se s veřejným angažmá Romana Jocha nebo Ladislava Bátory od pravicového autoritářství přinejmenším nevzdaluje, by to nebyl krok zvlášť překvapivý.

    Diskuse (30 příspěvků)
    Jan Čanda, student
    July 13, 2011 v 21.28
    Provokace?
    Už po několikáte se dozvídám, že ministři TOP 09 demonstranty provokovali. Jenom mi pořád nikdo neřekl, čím že vlastně - kromě své přítomnosti. Což rozhodně není dostatečná záminka k užití násilí, a to ani verbálního. Demonstrace v demokratické společnosti by měla sloužit k představení svých názorů, nikoliv síly - pan Heger si přišel vyslechnout argumenty, případně předložit své vlastní. Místo toho se dočkal jen nadávek, prostého násilí. A tím by se problémy řešit neměly. Demokracie je vládou lidu, nikoliv vládou síly, vládou nejukřičenějšího.
    JS
    Jiří Silný
    July 14, 2011 v 12.13
    Příklad pro pana Čandu
    když měl ministr Heger odpovědět na konkrétní dotaz jedné z postižených účastnic demonstrace, která líčila svůj případ, kdy kvůli každému drobnému zranění musí trávit týdny v nemocnici a její důlchod nebude stačit na placení pobytu, co má tedy dělat, řekl, že poplatky jsou kalkulované tak, aby je mohli platit i nejchudší. Taková odpověď vzbudila přirozený odpor. Celé jeho vystupování bylo arogantní. Zatímco řečníci pořádajících organizací konkrétně a někdy až pedantsky pracovali s argumenty, citovaly zákony a uváděli čisla, on se odvolával na poslední soud. Neměl žádné argumenty. Při prvních projevech nesouhlasu začal organizátory osočovat, že občany poštvali, ti se naopak snažili dosáhnout klidu. Heger v provokacích pokračoval tak dlouho, až mohl vítězoslavně odejít. Je to velmi nebezpečná hra, těch pánů z vlády, která se chová jako pán nad životy občanů. Ve zdravotní reformě jde o životy. To je vláda síly a ne vláda lidu.
    KL
    Karel Lippmann, středoškolský učitel
    July 14, 2011 v 13.10
    Poskytnu Janu Čandovi konkrétní příklad, jak pan Kalousek neomaleně uráží nepříliš majetné lidi, jimž se vládní reformy nelíbí. Opakovaně tvrdí, že např. progresivní daň je trestem pro úspěšné, kteří svých vysokých výdělků dosáhli tím, že jsou vzdělanější, schopnější, pracovitější, flexibilnější, zkrátka jako lidé kvalitnější. Ani slovem se přitom nezmíní, že výše našich příjmů je určena i dalšími faktory, především tržní poptávkou. Proto má průměrný profesionální hokejista větší příjem než např. svědomitý státní zaměstnanec, obětavá zdravotní sestra, kvalitní učitel či vědecký pracovník. Takovou interpretací mé relativní "neúspěšnosti" mě pan Kalousek uráží mnohem víc, než kdyby na mou adresu utrousil nějakou vulgární nadávku. Jeho výroky pokládám za provokaci, překračují mez slušné a smysluplné dikuse.
    PE
    Patrik Eichler, novinář
    July 14, 2011 v 20.8
    Zcela souhlasím s Jiřím Silným.

    A jinak souvětí „Demokracie je vládou lidu, nikoliv vládou síly, vládou nejukřičenějšího.“ může být základem rozhovoru. Pokud na odboráře křičím (nechám předběžným opatřením soudu zakázat stávku; dopředu říkám, že na jakékoli protesty nebudu reagovat; ignoruji připomínky nejen jejich, ale i dalších partnerů v tripartitě, odborné veřejnosti i opozičních stran). Pokud všechny své návrhy při ignorování dodaných připomínek prohlasuji „silou“ svých poslanců a ve Sněmovně často projevům opozičních poslanců nevěnuji ani jen formální pozornost. A pokud se třeba na „galerii pro hosty“ dostane ve Sněmovně při projednávání důležitých návrhů jen třicet lidí. Pak máme k „vládě lidu“ přeci jen ještě daleko.
    Vít Janeček, dokumentarista a VŠ učitel
    July 15, 2011 v 0.43
    co je demonstrace a co je mediální taktika oponenta
    Demonstrace není prostor dialogu, je to situace, která vzniká právě z nemožnosti dosáhnout dialogu rovnoprávným způsobemm kde svoji váhu hrají dobré argumenty, jimiž je možné dosáhnout změny stanoviska, pakliže se v jejich světle ukáže, že pochybnosti o záměrech, jež prosazuje druhá strana, jsou příliš veliké.
    Demonstrace je situace, ve které se síla, která nedostala prostor k rovnoprávnému dialogu, sbírá do obrazu, který umožňuje protistraně pocítit ji jako sílu, s níž nelze tímto způsobem zacházet. Čím je demonstrace početnější, tím je účinek tohoto obrazu silnější - přinejmenším v tuzemsku, kde se veřejní činitelé vcelku pevně mohou opírat o zkušenost, že lidi do ulic nedostane ani když jim budou rozebírat střechu nad hlavou.

    Nemyslím si, že přítomnost Kalouska nebo Hegera na odborářských demonstracích měla za cíl vyprovokovat násilí - pro každého z nich to jistě byla energetická a mentální investice, do které šli ale proto, že doufali, že se v českém mediálním provozu vyplatí - a to se opakovaně potvrdilo. Krátký nepříjemný zážitek být vypískán a vykřičen je tisícinásobně vyvážen mediálním obrazem slušného člověka, který přichází distinguovaně diskutovat se svojí protistranou, která jej místo toho počastuje sprostými nadávkami. Bez složitého aranžmá vzniká autentický záběr či sekvence na 30 sekund, který má své kladné hrdiny a padouchy v přesně vymezené geometrii jak z hollywoodského žánrového filmu. A těchto 30 sekund dokáže převážit celý půlden i skutečné názory libovolně velkého shromáždění - jak zde v diskusi exemplárně ukazuje hned první příspěvek. Je to celé velmi levný způsob, jak zajistit, že způsob jednání na jiném místě, kde už se sejdou vybraní zástupci jedné i druhé strany, může vesele pokračovat podle dosavadního scénáře, aniž by veřejnost ve větší mase vnímala, že se děje něco, co by drtivé většině lidí opravdu mělo stát za pozornost.

    Při tomto rozvržení mají myslím organizátoři stejně jen jedinou, a to nijak ideální šanci: na demonstraci při takto vyhraněné převaze jedné strany (zákony se nezadržitelně schvalují, jejich trvanlivost a nezvratnost bude chráněna hrozbou arbitráží - nadnárodním právním státem, jak říká Roman Sikora - a mnozí z těch, co to sledují, nedokáží udržet své emoce) je prostě lepší nedávat protistraně prostor. Ten má u věcných jednání, jejichž vedení rovnoprávným způsobem odmítá. Jen tak asi může nevzniknout oněch 30 sekund, které stačí většinovým mediím na to, aby poselství, o které usilují shromáždění, obrátilo v jeho opak.
    MP
    Martin Pleva, pedagog
    July 15, 2011 v 12.48
    Ještě p. Čandovi
    Emoce jsou na demonstracích samozřejmostí...
    Zkuste jít mezi rozvášněné sparťany a volat "Slávie, Slávie" - uvidíte, co se stane... Nebo raději to nezkoušejte, mohl byste pak potřebovat nemalý peníz na zdravotnické poplatky...
    Jan Čanda, student
    July 17, 2011 v 0.17
    P. prof. Lippmannovi o progresivní dani
    Omlouvám se za příspěvek částečně mimo téma.
    Nejsem sice povolaná osoba k vykládání "co tím chtěl pan ministr Kalousek říci", ale zdůrazňování zásluh o výši své mzdy snad ještě neznamená, že každý, kdo má mzdu nízkou, je ipso facto naprostá nula. M.K. prostě předkládá argumenty pro svůj názor, že progresivita našeho daňového systému by se neměla zvyšovat - a při argumentaci snad člověk nemá povinnost uvádět i argumenty protistrany, ne? A jejich neuvedení proto neznamená popírání jejich existence...

    V rámci oné smysluplné diskuse, kterou jste zmiňoval, je třeba připustit, že výši mé mzdy určují faktory mnou ovlivněnitelné (které zmiňoval pan Kalousek) a mnou neovlivnitelné (zmíněné Vámi). Kvůli prvně jmenovaným je nesprávné příliš "trestat" progresivitou, kvůli těm druhým je zase jistá progresivita namístě. Kdyby chtěl pan Kalousek progresivitu přímých daní úplně zrušit, byl by to opravdu vzkaz nízkopříjmovým "Jste trosky a můžete si za to sami" a byl by důvod cítit se uraženě. On ale zjevně jen nechce zavádět progresivitu JEŠTĚ vyšší, než máme teď.
    Protože člověk s dvěma dětmi a superhrubou mzdou 15 tisíc odevzdá státu 3400 Kč, zatímco z 90 tis. je to už skoro 40 tisíc, tedy asi dvanáctkrát tolik. Podle našeho současného ministra financí (a mojí maličkosti) je ten rozdíl dostatečný, a uvádí k tomu své argumenty. Je to takový prohřešek proti smysluplnosti diskuze a důvod cítit se uraženě?

    (A jenom na okraj - ono stát se hokejistou dost dobrým na to, abyste se tím uživil, nota bene nadprůměrně, taky zas tak snadné nebude...)
    Jan Čanda, student
    July 17, 2011 v 0.39
    Právo na vyjádření - nic víc, nic míň
    A teď už k tématu:
    Odboráři samozřejmě mají právo vyjádřit svůj názor, třeba formou demonstrace. Čím jsou při tom ukřičenější (je jich víc, ochromí při tom dopravu apod.), tím víc lidí si jejich názoru všimne. Dokud neporuší zákon - jako v případě původního termínu stávky - a dokud se neuchýlí vyloženě k násilí, je to všechno v pořádku. Je ale třeba si uvědomit, že jde právě o PROJEVENÍ NÁZORU - a není proto důvod cítit se kdovíjak ukřivděně, když celá politická reprezentace nezačne skákat, jak demonstrace píská. Naše vláda má mandát udělený ve volbách, a to je přece jen víc než nějaká odborářská demonstrace. Není proto divu, že ministři raději poslechnou své voliče, kteří reformy chtějí, než odboráře s názorem opačným. Zastupování názorů svých voličů je v zastupitelské demokracii totiž tak nějak náplní práce politika.
    A ohledně násilí na demonstracích - asi se dá očekávat, stejně jako na té Spartě, ale to ho stejně neomlouvá. Pokud je někdo ochoten namlátit někomu za rozdílné preference ve fotbale/politice, cosi to o něm vypovídá. "Jeho blbost, že dostal přes hubu, neměl mezi nás chodit" není podle mě zrovna správný příspěvek k té smysluplné diskuzi, o kterou nám přece tolik jde
    Anna Čumová, důchodce
    July 17, 2011 v 3.43
    "Progresivní" zdanění
    Pane Čanda,

    nejprve mi dovolte vyslovit uznání za to že s vašimi názory jste ochoten podporovat Deník Referendum.

    Byl bych rád kdyby jste nám mohl sdělit zdroj:
    "Protože člověk s dvěma dětmi a superhrubou mzdou 15 tisíc odevzdá státu 3400 Kč, zatímco z 90 tis. je to už skoro 40 tisíc, tedy asi dvanáctkrát tolik. "

    Chemii jsem sice vystudoval, ale ne na VŠCHT, tudíž ekonomická kouzla moc neovládám, takže mě to nějak nevychází. Co vím tak daň ze superhrubé mzdy je 15% a pokud si jen primitivně vydělím ty dva Vámi uvedené příjmy (tzn. nepočítám na jedné straně např. slevy na dani za děti, na druhé stropy soc. a zdrav. pojištění), tak mě u toho "losera" vychází 23% a u toho boháče 44%. Pokud je zdrojem této informace MF nebo p. Kalousek tak se tím dají vysvětlit seky v prognózách např. růstu HDP či letošního výběru daní.

    Co se týká progrese, tak ta se týká procentuálního ne celkového poměru, tzn. pokud je v Čezku "rovná" daň 15%, pak tam není progrese žádná. Pokud to považujete za progresi (zřejmě proto, že z 10000 tis zaplatí chudák na dani 1500 zatímco boháč ze 100000 10x víc), pak je na tom česká vzdělávací soustava ješté hůře než jsem si myslel.

    Ve vyspělém světě se zatím stále považuje za normální (tedy kromě milovníků čaje) že lidé s vyšším příjmem přispívají na chod společnosti víc. Mají více z čeho brát a vědí že fungující společnost je jeden z faktorů růstu jejich bohatství.

    S pozdravem, Martin Čuma
    JS
    Jiří Silný
    July 17, 2011 v 8.16
    Zvláštní zmatení.
    Většina příznivců vládnoucí pravice zastává názor, že tzv. rovná daň, kterou nám tady zavedli, a která je ve skutečnosti degresívní, je spravedlivá, protože měří "všem stejně". Že máme progresivní daň se ani vláda nesnaží předstírat. Co dodat, když pan Čanda chválí pana Kalouska za něco co nedělá a ani neslibuje a když si libuje, že vláda plní volební sliby, které žádná ze stran nikdy nedala - jako např. zvyšování DPH. Představa, že jednou zvolená vláda s "mandátem" si může dělat úplně co chce, i když s jejím počínáním nesouhlasí už skoro nikdo, kromě jí samotné a pana Čandy, je zvláštní chápání demokracie.
    + Další komentáře