Panu Škabrahovi: Co jsem hlavně chtěl říct - na plýtvání ve veřejných zakázkách se často upozorňuje (oprávněně) jako na veliký problém. Pan ministr Drábek teď prohlašuje, že to hodlá utnout a konečně ušetřit - a z textu pana Patočky se zdá, jako by to snad bylo zase špatně nebo co. A proti tomu jsem se ozýval - jasně, stala se chyba, ale hlavně že se s ní konečně něco dělá, ne? Úroveň kajícnosti, s jakou je tato chyba přiznávána, už pak podle mě není zas až tak zásadní.
Panu Jedličkovi: Kdyby ušetření peněz bylo hlavním záměrem toho opatření a ona "šikana" nezaměstnaných negativním vedlejším efektem, pak ano, bylo by ušetřených deset milionů opravdu směšných. Ale ono je to jinak - jde právě hlavně o to, aby pobírání podpory v nezaměstnanosti nebylo snazší nežli práce jako taková, a ušetření peněz je jen drobným pozitivním vedlejším efektem. Vedle Vámi zmiňovaných případů lidí, kteří dlouhá léta pracovali a teď nevlastní vinou o práci přišli, totiž existují lidé, kteří z podpory žijí tak nějak z principu ("proč hledat práci, když peníze dostanu i bez ní"), a tahle opatření jsou v první řadě namířena právě proti nim.

Předpokládejme, že se děje nějaká chyba - v prostředí české politiky předpoklad nikterak náročný. Co má v tom případě ministr resortu, na kterém se ona chyba děje, dělat lepšího než prostě přiznat, že se ta chyba děje, a zjednat nápravu? A přesně to pan Drábek přece udělal. Máte pravdu - je průšvih, pokud MPSV loni zaplatilo za IT víc, než muselo; vy ale nevyčítáte panu Drábkovi jen tuto chybu, ale i to, že se k ní (nedej Bože!) teď přiznal a že s ní hodlá něco dělat. To druhé ovšem už není chyba, naopak, je to to nejlepší, co může udělat.

Dokud se politická korektnost týká skutečně jen formy vyjadřování svých názorů, není na ní skutečně nic špatného. Problém ovšem nastává ve chvíli, kdy jsou některé názory jako takové, obsahově, považovány za politicky nekorektní - dejme tomu názor "radikální islamismus představuje ohrožení pro evropské hodnoty a měli bychom se mu proto bránit". Ve chvíli, kdy se i kultivované vyjádření takových názorů stává společensky nepřípustné, dospíváme opravdu k omezení svobody slova a tudíž základních prvků demokracie. Je otázka, zda je politická korektnost skutečně již tak daleko nebo tam přinejmenším směřuje; bojím se ale, že tomu tak do jisté míry je, což pak ovšem kritiku takto chápané politické korektnosti rozhodně opravňuje.

zaprvé, postavil jsem proti podprůměrně placenému zaměstnanci s dvěma dětmi nadprůměrně placeného zaměstnance TAKÉ s dvěma dětmi, takže o manipulaci tohoto druhu nemůže být řeč. Dále nevím, co vás opravňuje používat ve vztahu k mým důkazům daňové progrese našeho systému pojmy jako "bájení", "klam" nebo dokonce "lež". Člověk, který vydělává víc, platí víc, a to nejen v absolutních číslech, ale i procentuálně - ejhle, daňová progrese jak vyšitá. Jestli je dostatečně vysoká, je samozřejmě otázka názoru (podle mého ano, podle jiných možná ne) - ale nějaká míra progrese tu je, na kterýžto často opomíjený fakt jsem chtěl upozornit.
Dále - 90 tisíc měsíčně je vysoký plat, nezlobte se na mě. Drtivá většina lidí bere méně, tudíž je mimo označovat ho za "střední". Ano, existuje samozřejmě pár lidí s platy ještě mnohonásobně vyššími, ale těch už je v našich podmínkách tak málo, že celkové rozložení majetku sotva ovlivní. Budiž, závistivější části populace se jistě bude spát lépe, pokud zavedeme nějakou formu "milionářské daně", ale vzhledem k počtu milionářů ve společnosti to náš rozpočet moc nevytrhne.

(A nakonec už jen drobnost - zatímco superhrubá mzda jsou reálné náklady zaměstnavatele na mou práci, a čistá mzda je rovněž reálná částka, kterou za svou práci dostanu, hrubá mzda (taxable income, chcete-li) je pojem čistě virtuální, a tak ho nemám moc rád. Ale budiž, pokud se vám "19% hrubé mzdy" líbí víc než "15% superhrubé mzdy", budiž vám toho přáno, podle mě je to rozdíl veskrze kosmetický.)

Kdo jiný může ovlivnit funkčnost policie, státních zastupitelství či soudů než politici? Mno přece policie, státní zastupitelství a soudy samotné! Copak kdokoliv ve státě má právo provádět jakékoli zhovadilosti, a to včetně zakázaných, protože je vinou vlády, že tomu nezabránila? Podle mě je to vyvlečení z vlastní zodpovědnosti. Vláda má v demokratickém státě nesrovantelně menší moc než v totalitním, a z toho plyne i její omezená zodpovědnost za fungování státu. Když stojíme o vládu lidu, musíme taky jako občané tohoto státu umět převzít za ten stát zodpovědnost. Pokud se v tomhle státě krade, můžou za to v první řadě lidi, kteří kradou - politici ani policie, ať sebeschopnější, taky nemůžou být všude a hlídat všechno. A i kdyby mohli, nebylo by důsledné sledování každého činu každého občana tak úplně demokratické, že?
A pokud jde o příčinu a následek - nemůžu souhlasit s tím, že společnost morálně upadá kvůli nemorálním politikům. Morální standardy každého z nás by se měly utvářet ve věku, kdy o existenci nějakých politiků máme sotva tušení. Takže jinak - jaká je společnost, takoví jsou politici.