Ani poslední protestní iniciativa s názvem Den odchodu, při níž se v Káhiře, Suezu i Alexandrii opět shromáždily statisíce lidí, nepřiměla Husního Mubaraka k okamžité rezignaci. Prezident Egypta sice v tématickém rozhovoru pro americkou televizní stanici ABC uvedl, že je z nedůvěry svého lidu roztrpčený a léty v úřadu unavený, a tak by odstoupil docela rád. Doložil ale, že by v případě okamžité rezignace nastalo mocenské vakuum, které by podle něj využilo islamistické Muslimské bratrstvo. V zemi by tak údajně vznikl chaos a násilí podobné tomu v předchozích dnech, což si on nechce vzít na svědomí.

Pozorovatelé se shodují, že v Egyptě nyní začíná období nejistoty. S páteční půlnocí vypršela lhůta, jíž dala jednotně roztříštěná opozice prezidentovi k dobrovolnému odchodu, a žádný ze znalců ani zainteresovaných představitelů toho či onoho tábora nedokáže s jistotou říci, jak se jednotlivé opoziční strany — ale i demonstranti samotní — zachovají.

Rozhodné poselství nevyplynulo ani z projevu amerického prezidenta Obamy, jež v pátek poprvé povolil novinářům klást doplňující otázky. Z řeči samotné i následné diskuse vyšlo najevo, že Barack Obama pouze jinými slovy zopakoval své stanovisko z předchozích dní — Mubarakův režim nesmí protesty potlačovat násilím, musí se začít rychle a hned měnit, ale je rozhodnutím egyptského lidu (a nikoliv USA), jakou budoucnost si zvolí.

Prezident Spojených států ještě doplnil své mnohoznačné přání, aby se Husní Mubarak „rozhodl správně“.

V Káhiře i v dalších městech jinak panoval po většinu pátku klid. Na náměstí Tahrír, jež se za poslední týdny stalo středem protestů, zůstalo i v noci na sobotu několik tisíc lidí. Okolí oblasti střežila armáda, která pečlivě kontrolovala příchozí. Ke střetům mezi příznivci a odpůrci prezidenta jako v středu či ve čtvrtek už nedocházelo.

Oficiální pozici egyptského režimu zůstává to, co Mubarak slíbil v úterním proslovu k národu - že v příštích, tedy zářijových volbách už nebude kandidovat, že se o funkci hlavy státu nebude ucházet ani jeho syn Gamál a že během následujících sedmdesáti dní připraví jeho vláda ústavní reformu, která umožní v zemi plnou volební demokracii.

Pro islamistickou i liberální opozici a také pro demonstranty samotné je ovšem Mubarakova osoba v čele státu nepřijatelná, byť jen na přechodnou dobu. Všechny významné protirežimní strany a skupiny vyjádřily v minulých dnech ochotu s vládou jednat a slíbené reformy podpořit, ovšem až ve chvíli, kdy současný prezident sám odstoupí.

Kdy, proč, jak

Současné protesty proti režimu Husního Mubaraka začaly v Egyptě 22. ledna, zjevně inspirované úspěšnou revolucí v Tunisku. V Káhiře, Alexandrii, Suezu a Masúře se poslední dva týdny demonstruje každý den, velká srocení proběhla také v Luxoru a Asuánu. Nejbouřlivějším dnem byl dosud pátek 25. ledna, kdy protestující doslova vyhnali pořádkové síly z ulic.