Osmý den nepřetržitých protestů proti režimu Husního Mubaraka měl zatím nejmohutnější ohlas ze všech. Na náměstí Tahrír v centru Káhiry se shromáždilo více než milion Egypťanů, reportéři stanice Al Džazíra dokonce po poledni hovořili o dvou milionech. Mnoho set tisíc demonstrantů zůstalo na místě i v nočních hodinách.

Podle pozorovatelů byla atmosféra v Káhiře po celé úterý vášnivá, ale ne výbušná. Vedle protirežimních hesel se objevovaly i pozitivní slogany, většinou vlastenecké povahy. Na náměstí Tahrír se sešla jak liberální mládež, tak islamisté i koptští křesťané.

K dobré náladě demonstrantů přispělo zejména prohlášení armády z pondělní noci, že proti protestujícím nezasáhne silou a jejich požadavky uznává.

Teprve v průběhu pozdního úterního večera se atmosféra změnila, to když egyptská státní televize odvysílala další Mubarakův projev. Hlava státu v něm slíbila dialog s opozicí, změnu ústavy a konec své třicetileté prezidentské kariéry, ovšem až po zářijových volbách. Demonstranti takový ústupek odmítli jako nedostatečné a příliš opožděné gesto a závěr prezidentova projevu doprovodili hlasitým pískotem a skandováním.

Úterní protest byl avizován jako „milionový pochod“, jelikož původně měli jít demonstranti průvodem z náměstí Tahrír k prezidentskému paláci. Protestující se ale nakonec rozhodli, že zůstanou přímo na shromaždišti.

Mohutná srocení se konala také v Suezu a v Alexandrii, kde se shromáždilo na dvě stě tisíc lidí. V tisícových počtech se protestovalo i v ostatních větších městech dolního Egypta. Celkově lze tedy již spolehlivě říci, že účast dosáhla nejméně dvou milionů.

Nejednotná, ale zajedno

Komentátory byl úterní protest vnímán jako demonstrace síly, jež měla odhalit, jaké podpoře se protirežimní hnutí těší.

Organizované opoziční skupiny již od rána ukazovaly, že jim sebevědomí nechybí: nikoliv společně, ale ve vzájemné shodě vyjadřovali jejich představitelé stanovisko, že se současným režimem nebudou jednat o žádných kompromisech, pouze o odstoupení prezidenta Mubaraka. Až, nebo spíš pokud se tak stane, předstoupí před zbylé zástupce režimu skupina vyjednavačů se zástupci všech protirežimních proudů, která domluví konkrétní průběh následné transformace.

Všichni představitelé protirežimních sil také po celý den novinářům opakovali, že jejich základním cílem jsou svobodné volby a návrat demokracie.

Podle dopisovatelů velkých agentur nebyli ve středu Káhiry nikde k vidění policisté, na vše dohlíželi jen vojáci. Každého před vstupem na náměstí Tahrír prohledávali a příchozím rozdávali letáky s radami, jakému chování se během dne vyvarovat.

Doprava ve městě i v celé zemi se od pondělí potýkala s velkými omezením. Úřady zrušily většinu spojů na nilské železnici — hlavní dopravní cestě země — a od úterního rána zřízenci blokovali i některé silnice. Je tak pravděpodobné, že se početným sympatizantům protestního hnutí z jihu země nepodařilo dopravit do Káhiry včas.

Ve městech opět vypadávaly mobilní sítě i internet, k celkovému odpojení ale nedošlo.

Během úterka se také ve většině zemí euroamerické části světa konaly symbolické solidární demonstrace před budovami egyptských ambasád. Jedna z nich proběhla i v Praze.