O budoucnosti Egypta se rozhodne v nejbližších dnech

Petr Jedlička

Organizátoři protestů svolali na úterý „milionový pochod“ a vyzvali Egypťany k neomezené generální stávce. V zemi se ale současně šíří nejistota, potíže se zásobováním a zvěsti o rabování. Dle znalců se tak o výsledku současných protestů rozhodne již velice brzy.

Již sedmým dnem pokračovaly v pondělí v Egyptě protesty proti režimu Husního Mubaraka. Na rozdíl od předchozích dní se ale mohutně demonstrovalo jenom v Káhiře. Několik stovek protestujících strávilo noc přímo na náměstí Tahrír obklopeném vojáky. V průběhu dne se k nim připojily desetitisíce dalších.

Organizátoři protestů z řad mládežnických hnutí, opozičních stran i některých odborových spolků svolali na úterý do hlavního města „milionový pochod“, jímž chtějí demonstrovat svoji podporu mezi obyvatelstvem. Formálními i neformálními kanály se zároveň rozšířila výzva k neomezené a všeobecné stávce.

Není jasné, kolik lidí se úterních akcí bude chtít, anebo bude moci zúčastnit. Podle informací egyptské státní televize úřady pozastavily provoz na nilské železnici — hlavní dopravní cestě v zemi — a také sociální sítě, přes něž se demonstranti organizovali na počátku, opět nefungují.

Podle znalců z velkých zpravodajských agentur, nezávislé sítě IPS i renomovaných britských deníků Guardian a Independent to ovšem budou právě nejbližší dny, kdy se o budoucnosti Egypta rozhodne. Protestní hnutí sice doposud neztratilo na síle. Místními, ale i zahraničními médii se nicméně čím dál víc šíří informace o negativních důsledcích revoluční atmosféry, jež podle analytiků prospívají režimu, který se snaží situaci znormalizovat.

Druhá tvář revoluce

Předně se množí zprávy o organizovaných i spontánně vytvořených ganzích, které využívají protestů k rabování. Útokem byly prý vzaty desítky obchodů, veřejných budov i celé nákupní pasáže. BBC přinesla v pondělním servisu reportáž se zdrceným majitelem podniku, který byl demonstranty nejen rozkraden, ale i zničen. Guardian píše o skupinách, které ukradly při pondělním obsazování policejních stanic uniformy a nyní v převleku berou z obchodů, na co přijdou. Al Džazíra zase hovoří o padesáti zatčených, již během protestů vnikli do Národního archeologického muzea. Tam měli ukrást starověké ozdoby, zničit pětasedmsedát artefaktů, poškodit několik vitrín a také dvě mumie.

„Taková odhalení hrají Mubarakovi náramně do karet,“ píše pro IPS Cam McGrath. Obyčejní lidé zapomínají na zkorumpovanost či represivní povahu režimu, začínají se bát a toužit po pořádku.

V protesty zasažených městech se dále prohlubují potíže se zásobováním. Podle zpravodajů z příslušných míst sice nejsou pravdivé zkazky, že většina obchodů zůstala zavřená, čerstvé potraviny je ale potíž sehnat a trvanlivé se houfně vykupují. CNN postavila za poslední dny několik zpráv na výpovědích lidí, kteří se „obávají o děti“, nebo uvádějí, že se chystají zamknout doma a vyčkat, až se vše přežene.

Mnoho restauratérů a prodejců v Káhiře navíc skutečně ani v pondělí neotevřelo. Zavřené zůstávají také banky, školy a některé úřady.

Do třetice se pak protestní neklid začíná projevovat i ve velkém byznysu. Cena ropy vylétla po pátečních protestech ke sto dolarům za barel, neboť značná část světové produkce se dnes přepravuje v tankerech přes Suezský průplav. Prospekční činnost u egyptských břehů již zastavila britská korporace BG Group i norská Statoil a energetický koncern BP, který je největším zahraničním investorem v zemi, začal rodiny zahraničních pracovníků přímo evakuovat. O podobných opatřeních nyní uvažují italská Eni, ruský Lukoil i britsko-holandský Royal Dutch Shell.

Už v závěru minulého týdne se také podařilo výpověďmi pracovníků káhirského letiště potvrdit, že Egypt opravdu opustily na dvě desítky předních byznysmenů. Al Džazíra prý již též ze spolehlivého zdroje ví, že syn Husního Mubaraka Gamál skutečně odletěl do Anglie.

Předčasně ukončují své dovolené dále i tisíce turistů, jejichž příval a zákaz nočního vycházení způsobily kolaps na káhirském letišti. Již o víkendu opustily zemi rodiny pracovníků různých velvyslanectví a ambasád.

A co armáda?

V politické rovině došlo v pondělí přibližně ke třem zaznamenání hodným událostem: nová Mubarakova vláda složila přísahu, opoziční strany se posunuly v diskusi, s kým jednat, a na náměstí Tahrír se trochu změnila protestní rétorika.

Čerstvě nastoupivší kabinet se dle očekávání od minulého příliš neliší. Nově mu předsedá bývalý ministr letectví Ahmad Šafík, novým ministrem vnitra se stal generál ve výslužbě Mahmúd Wagdí a na postu ministra financí nahradil velkopodnikatele Jusúfa Butruse-Ghálího Šamir Muhammad Radwán. Ke změnám došlo i na některých méně důležitých ministerstvech, klíčové resorty zahraničí a obrany si ale podrželi stejní lidé: Ahmad Abúl Gheit, respektive Muhammad Husajn Tantáwí.

Staronový ministr obrany Tantáwí, který je zároveň faktickým velitelem armády, se navíc stal vicepremiérem. Podle pozorovatelů si Mubarak zjevně uvědomuje, že podpora ozbrojených sil je v současné situaci určující.

Ví to dle všeho i demonstranti, kteří se snaží si vojáky všemožně naklonit. Skupina nocující na Tahríru vyvěsila ráno transparent, který vyzývá armádu, aby si vybrala: Mubarak, nebo Egypt. Robert Fisk z listu The Independent zároveň barvitě popisuje v pondělní reportáži zážitky, ve kterých vyjadřují jednotliví protestující vojákům obdiv a žádají na nich ujištění, že proti nim nikdy nepozvednou zbraně.

Také islamisté z Muslimského bratrstva v pondělí oznámili, že tým vyjednavačů opoziční koalice bude jednat výhradně s armádou. Jenom část vedení organizace však dala souhlas, aby se hlavou skupiny stal bývalý ředitel MAAE Muhammad Baradej. Ten tak jednoznačné pověření k jednání dosud nemá.

Na demonstracích samotných jsou podle agenturních reportérů nově a čím dál víc skandována protiamerická, resp. protiobamovská hesla a prezident Mubarak nezřídka označován za izraelského špeha. Protestující tak údajně reagují na stále nejednoznačné reakce z Washingtonu, resp. jasnou podporu Mubarakovi z Jeruzaléma. Na tu upozornil v aktuální zprávě izraelský deník Haarec.

Vláda prezidenta Obamy se v posledních dnech snaží svá vyjádření koordinovat s reakcí z Londýna, Bruselu i dalších států EU. Všichni naléhají v první řadě na egyptský režim, aby nepoužíval násilí a nastoupil cestu reforem, zároveň ale vyzývají ke klidu i demonstranty.

Nejradikálnější odsudek protestů vydal doposud saúdský král Abdalláh, který demonstranty označil slovem infiltrators, což lze v daném kontextu nejlépe přeložit jako zárodek zánětu nebo rakovinného bujení.

Pochopení pro požadavky demonstrantů naopak vyjádřila Sýrie a paradoxně i Írán, kde byly podobné protesty v roce 2009 krvavě potlačeny.

Další informace:

Al Džazíra Egypt protesters increase pressure

Al Džazíra Live blog 31/1 - Egypt protests

BBC News Egypt protesters step up pressure

BBC News Egypt unrest - LIVE

Haarec Israel urges world to curb criticism of Egypt's Mubarak

Haarec Israel allows Egypt troops in Sinai for first time since 1979 peace treaty

AFP Egypt protesters call strike, 'million man' march

France 24 Egyptians defend their homes from looters after another day of violent demonstrations

The Guardian Egypt protests - live updates

The Independent How much longer can Mubarak cling on?

IPS ‘Planned Anarchy’ Playing Into Mubarak’s Hands