Již sedmým dnem pokračovaly v pondělí v Egyptě protesty proti režimu Husního Mubaraka. Na rozdíl od předchozích dní se ale mohutně demonstrovalo jenom v Káhiře. Několik stovek protestujících strávilo noc přímo na náměstí Tahrír obklopeném vojáky. V průběhu dne se k nim připojily desetitisíce dalších.

Organizátoři protestů z řad mládežnických hnutí, opozičních stran i některých odborových spolků svolali na úterý do hlavního města „milionový pochod“, jímž chtějí demonstrovat svoji podporu mezi obyvatelstvem. Formálními i neformálními kanály se zároveň rozšířila výzva k neomezené a všeobecné stávce.

Není jasné, kolik lidí se úterních akcí bude chtít, anebo bude moci zúčastnit. Podle informací egyptské státní televize úřady pozastavily provoz na nilské železnici — hlavní dopravní cestě v zemi — a také sociální sítě, přes něž se demonstranti organizovali na počátku, opět nefungují.

Podle znalců z velkých zpravodajských agentur, nezávislé sítě IPS i renomovaných britských deníků Guardian a Independent to ovšem budou právě nejbližší dny, kdy se o budoucnosti Egypta rozhodne. Protestní hnutí sice doposud neztratilo na síle. Místními, ale i zahraničními médii se nicméně čím dál víc šíří informace o negativních důsledcích revoluční atmosféry, jež podle analytiků prospívají režimu, který se snaží situaci znormalizovat.

Druhá tvář revoluce

Předně se množí zprávy o organizovaných i spontánně vytvořených ganzích, které využívají protestů k rabování. Útokem byly prý vzaty desítky obchodů, veřejných budov i celé nákupní pasáže. BBC přinesla v pondělním servisu reportáž se zdrceným majitelem podniku, který byl demonstranty nejen rozkraden, ale i zničen. Guardian píše o skupinách, které ukradly při pondělním obsazování policejních stanic uniformy a nyní v převleku berou z obchodů, na co přijdou. Al Džazíra zase hovoří o padesáti zatčených, již během protestů vnikli do Národního archeologického muzea. Tam měli ukrást starověké ozdoby, zničit pětasedmsedát artefaktů, poškodit několik vitrín a také dvě mumie.

„Taková odhalení hrají Mubarakovi náramně do karet,“ píše pro IPS Cam McGrath. Obyčejní lidé zapomínají na zkorumpovanost či represivní povahu režimu, začínají se bát a toužit po pořádku.

V protesty zasažených městech se dále prohlubují potíže se zásobováním. Podle zpravodajů z příslušných míst sice nejsou pravdivé zkazky, že většina obchodů zůstala zavřená, čerstvé potraviny je ale potíž sehnat a trvanlivé se houfně vykupují. CNN postavila za poslední dny několik zpráv na výpovědích lidí, kteří se „obávají o děti“, nebo uvádějí, že se chystají zamknout doma a vyčkat, až se vše přežene.

Mnoho restauratérů a prodejců v Káhiře navíc skutečně ani v pondělí neotevřelo. Zavřené zůstávají také banky, školy a některé úřady.

Do třetice se pak protestní neklid začíná projevovat i ve velkém byznysu. Cena ropy vylétla po pátečních protestech ke sto dolarům za barel, neboť značná část světové produkce se dnes přepravuje v tankerech přes Suezský průplav. Prospekční činnost u egyptských břehů již zastavila britská korporace BG Group i norská Statoil a energetický koncern BP, který je největším zahraničním investorem v zemi, začal rodiny zahraničních pracovníků přímo evakuovat. O podobných opatřeních nyní uvažují italská Eni, ruský Lukoil i britsko-holandský Royal Dutch Shell.