Vládnoucí egyptská Národnědemokratická strana (NDP) suverénně vyhrála parlamentní volby, při kterých podle pozorovatelů docházelo k nebývalému počtu podvodů, zastrašování a násilností. Podle konečných výsledků, zveřejněných tento týden, získala čtyři sta dvacet z celkových pěti set osmi křesel.

Nezávislí kandidáti získali celkem sedmdesát křesel, většinou se ale jednalo o prorežimní kandidáty. Na opoziční strany tak v parlamentu zbylo pouze čtrnáct míst. Největší opoziční silou tak bude nejspíš prozápadní liberální strana Wafd, která získala šest křesel. Její zástupci ale oznámili, že budou druhé kolo voleb bojkotovat a vzdají se i křesel, které získali v kole prvním.

Největší opoziční hnutí Muslimské bratrstvo nezískalo ani jedno křeslo poté, co se také rozhodlo druhé kolo voleb bojkotovat. Z pětiny křesel, které získalo Bratrstvo ve volbách v roce 2005, tak neobhájilo ani jediné.

Předehra na příští rok

Podle analytiků si strana prezidenta Husního Mubaraka chtěla rozsáhlou manipulací s výsledky upevnit dominantní pozici před nadcházejícími prezidentskými volbami v roce 2011, zároveň ale vážně poškodila svoji důvěryhodnost a ztratila legitimitu.

„Nový parlament byl ušit na míru, aby postupoval podle plánu NDP pro prezidentské volby příští rok,“ řekl agentuře AFP Amr Šobákí z Centra pro strategické studie Ahram.

Egypťané i většina analytiků se domnívají, že dvaaosmdesátiletý Mubarak, který je v čele země již devětadvacet let, bude chtít příští rok předat vládu nad zemí svému synovi Gamálovi. Ten nyní pracuje jako bankéř a je strůjcem většiny liberálních reforem egyptské ekonomiky.

„Nic nebylo ponecháno náhodě,“ říká jeden z předních egyptských politických komentátorů Emad Gad. „NDP si zařídila parlamentní volby tak, aby se připravila na ty prezidentské (…) a zakázala, aby se do nich přihlásil kdokoliv bez politické příslušnosti,“ narážel Gad na zákon, který zakazuje nezávislým kandidátům ucházet se o pozici hlavy státu.

Vyřazuje tak možnou kandidaturu nejen členů Muslimského bratrstva, kteří museli kvůli zákazu náboženských stran nastoupit k parlamentním volbám jako nezávislí, ale například i Muhammada Baradeje, bývalého ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii při OSN (MAEE). Baradej se po odchodu z MAEE snaží využít svého věhlasu a zapojit se do egyptské politiky s liberálním programem, odmítl ale vstoupit do některé z politických stran.

Politický přešlap

Analytici se ale shodují na tom, že jak bojkot opozice, tak drtivé vítězství ve volbách ještě více porušilo již tak oslabenou legitimitu Mubarakova policejního režimu, i když většina z nich odmítá, že by země zažívala zvýšenou míru politické nestability.

Ředitel výzkumu v Brookingsově institutu Šádí Hamíd pro deník Guardian uvedl, že k tomu všemu se začíná probouzet i egyptské protestní hnutí, které po letech politické pasivity láká čím dál tím více Egypťanů do ulic na protest proti zhoršující se ekonomické i politické situaci v zemi.

„To neznamená, že Egypt, jeden z největších spojenců Spojených států v regionu, padne. V těchto posledních volbách ale režim přešlápl,“ prohlásil doslova Hamíd a dodal, že odstranění opozice by mohlo režim místo posílení naopak oslabit.

Podvody a násilnosti