Egyptská vláda pozastavila za uplynulých sedm dní činnost dvanácti satelitních televizních stanic a další dvě desítky před podobným opatřením varovala. Jako oficiální důvod uvedla, že tato média buď podněcovala k nábožensky motivovanému násilí, nebo například šířila pornografii. Dle místních pozorovatelů je ale záměrem kabinetu spíše zabránit propagaci radikální islámské opozice v éteru před listopadovými parlamentními volbami a také před volbami prezidentskými, které se budou konat v příštím roce.

Vláda v Káhiře minulý týden zpřísnila pravidla pro televizní vysílání, což vzápětí doprovodila uzavřením prvních čtyř televizních kanálů. Zatímco kritikové ji obvinili z předvolebního útlaku nezávislých médií, sama popřela, že by její kroky byly politicky motivované.

Analytikové citovaní agenturou Reuters se domnívají, že účelem vládních opatření je především zabránit tomu, aby se prezentovaly názory salafistů neboli islámských fundamentalistů.

Z jejich učení čerpá v Egyptě Muslimské bratrstvo, jehož oficiálním cílem je nastolení režimu, založeného na islámském právu. Organizace má v arabských zemích několik odnoží. Jednou z nich je i Hnutí islámského odporu — palestinský Hamás.

Bratři a liberálové

Coby politická strana je Muslimské bratrstvo zakázané, vláda ho ale toleruje jako náboženské sdružení. V minulých parlamentních volbách v roce 2005 jeho členové, kandidující oficiálně jako nezávislí, přes veškeré zákazy obsadili pětinu poslaneckých křesel.

Uskupení chce nyní bojovat o 169 poslaneckých míst. Před pěti lety při stejné strategii získalo osmaosmdesát mandátů.

Vláda egyptského prezidenta Husního Mubaraka, na jehož předchůdce Anvara Sadata spáchali náboženští fundamentalisté atentát, se skupin se sklony k islamismu obává. Řadí mezi ně právě také Muslimské bratrstvo. Proti jejím členům jsou obvykle před volbami organizovány zátahy. V roce 2008 tak bylo před obecními volbami zatčeno pětašedesát prominentních členů organizace.

Kromě kandidátů z náboženských skupin existuje v Egyptě také liberální opozice. Ta se však voleb obvykle neúčastní, anebo dosahuje jen dílčích úspěchů.

K bojkotu letošních parlamentních voleb již v září vyzval i Muhammad Baradej, bývalý ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii při OSN (MAEE). Baradej se po odchodu z MAEE snaží svého využít věhlasu a zapojit se do egyptské politiky právě s liberálním programem. Dle znalců současné situace v zemi však zatím mnoho stoupenců nezískal.

Mubarakovo dědictví

Egypťané si letos vybírají 444 poslanců do 454členné dolní komory, tzv. Lidového shromáždění. Volby probíhají ve třech kolech. První je plánováno na 29. listopadu, druhé na 5. prosince. Podle volebního zákona z roku 1990 musí alespoň polovinu poslaneckých míst obsadit lidé z dělnických nebo rolnických profesí.

Současný egyptský režim čerpá zároveň z ideologického dědictví arabského socialismu, k němuž jej obrátil prezident-zakladatel Gamál Násir po převratu v roce 1959, a ze strategického spojenectví se Spojenými státy. V praxi však v zemi vládne policejní režim vedený několika lidmi okolo Husního Mubaraka. Tomu se za devětadvacet let v prezidentském úřadu podařilo najít modus vivendi i s předními (a rovněž vlivnými) generály.

Mubarakovi je již dvaaosmdesát let a v posledních letech prodělal několik těžkých operací. Většina analytiků se proto domnívá, že ho nejspíše příští rok nahradí mladší syn Gamál.