Egypťané v neděli půjdou k parlamentním volbám. Vládnoucí Národnědemokratická strana (NDP) egyptského prezidenta Husního Mubaraka si je již před volbami jistá, že ještě rozšíří svoji moc v parlamentu, kde již nyní kontroluje dvaasedmdesát procent křesel. Členové strany prohlašují, že výhru jim zaručí stabilní ekonomický růst země a dotační programy, které údajně pomáhají všem Egypťanům.

Velká část obyvatel Egypta vidí ale ekonomický obraz země jinak. Hospodářský růst prohloubil rozdíly mezi bohatými a chudými, ceny jídla stoupají rychleji než výše platů a přibližně dvanáct z celkových dvaaosmdesáti milionů Egypťanů si musí stále vystačit s méně než jedním dolarem denně.

Podle kandidátů opozice, kteří byli před volbami často diskriminováni nebo zastrašováni policejními složkami, je tak jistota vládnoucí strany založená ne na podpoře lidu, ale na zfalšování výsledků voleb.

„Od těchto voleb očekáváme opravdu hodně,“ prohlásil nezávislý kandidát a člen opozičního Muslimského bratrstva Abdel Salám Bašándí. „Ale zajisté neočekávám, že bych vyhrál parlamentní křeslo. Tohle režim nedovolí,“ dodal.

„Nikdo si nemyslí, že parlamentní volby v Egyptě jsou demokratické, ani na půl demokratické,“ říká politoložka kolumbijské univerzity Mona Ghobašiová. „Občané vědí, že volby jsou předem rozhodnuté, volební místnosti jsou často blokovány policií s obušky, takže jen velmi málo z nich odvolí,“ dodala.

Přesto se ale volebního procesu účastní tisíce kandidátů za desítky politických stran, i když si je většina z nich vědoma toho, že křeslo prakticky nemají šanci získat. Politická uskupení si podle deníku Guardian od účasti ve volbách slibují získání podpory obyvatel a zvýšení politického kreditu.

Nejzajímavějším výsledkem nedělních voleb tak bude podle některých pozorovatelů to, že umožní jedinečný vhled do procesu, který by měl určit, kdo v čele země nahradí stárnoucího a nemocného prezidenta Mubaraka. Prezidentské volby čekají zemi již příští rok.

Několik dnů a týdnů před volbami také došlo k rozsáhlému zatýkání islamistických aktivistů z Muslimského bratrstva. Podle agentur je jich ve vězení na šest set. Zatýkání je ovšem jen jedním ze způsobů, kterými sekulárně autoritářský režim Husního Mubaraka islamistickou opozicí potírá. Již od října například nemůže vysílat řada satelitních stanic, které dávaly hlasům Muslimského bratrstva prostor.

Ta druhá opozice

Muslimské bratrstvo je sunnitskou panarabskou organizací, jejímž dlouhodobým cílem je nastolení režimu založeného na islámském právu. Organizace má šestaosmdesát zahraničních poboček a několik velkých odnoží. Jednou z nich je i Hnutí islámského odporu — palestinský Hamás.

Oblibu bratrstvo získává zejména charitativní činností, spojením s náboženskými autoritami a nezkorumpovaností, což je v arabském světě výjimečný jev.

Coby politická strana je ve většině zemí zakázané, egyptská vláda ho ale toleruje jako náboženské sdružení. V parlamentních volbách v roce 2005 obsadili jeho členové, kandidující oficiálně jako nezávislí, osmaosmdesát míst — přibližně pětinu volených poslaneckých křesel.

Letos vysílá uskupení do voleb 135 „nezávislých“ kandidátů. Prezidentova Národnědemokratická strana jich zatím nominovala osm set. NDP ale ve čtvrtek podala žádost na vyřazení dvaapadesáti z nich, protože údajně získala důkazy o tom, že jsou členy zakázaných organizací.

Kromě kandidátů z náboženských skupin existuje v Egyptě také prozápadní opozice v čele s liberální stranou Wafd. Ta se však voleb obvykle neúčastní, anebo dosahuje jen dílčích úspěchů.

K bojkotu letošních parlamentních voleb již v září vyzval i Muhammad Baradej, bývalý ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii při OSN (MAEE). Baradej se po odchodu z MAEE snaží využít svého věhlasu a zapojit se do egyptské politiky právě s liberálním programem. Dle znalců současné situace v zemi však zatím mnoho stoupenců nezískal. Představitelé strany Wafd dali přímo najevo, že Baradejovu výzvu respektovat nebudou.