Na šest set islamistických aktivistů a politiků měla v minulých dnech a týdnech zadržet egyptská policie. Dvě stě padesát z nich by přitom mělo být stále ve vazbě. Agentury o tom informoval v úterý Muhammad Mursí, vysoký představitel egyptského ústředí známé islamistické organizace Muslimské bratrstvo.

„Zatýkání stále pokračuje. Když někdo agituje na ulici či rozdává letáky, zatknou ho a za několik dní propustí. Pokud se ovšem znovu zapojí do politické činnosti, je opět zadržen,“ uvedl Mursí doslova.

Podle pozorovatelů souvisí vlna zatýkání jednoznačně s přípravou na parlamentní volby. Ty mají v Egyptě proběhnout na zlomu listopadu a prosince a do jejich prvního kola zbývá deset dní.

Zástupci egyptské policie se k situaci odmítli vyjádřit, dle znalců jsou ale předvolební razie na islamisty běžné. DPA připomíná, že v roce 2008 bylo před obecními volbami zatčeno pětašedesát prominentních členů organizace.

Zatýkání je ovšem jen jedním ze způsobů, kterými sekulárně-autoritářský režim Husního Mubaraka ilamistickou opozicí potírá. Již od října například nemůže vysílat řada satelitních stanic, které dávaly hlasům muslimského bratrstva prostor.

Ta druhá opozice

Muslimské bratrstvo je sunnitskou panarabskou organizací, jejímž dlouhodobým cílem je nastolení režimu, založeného na islámském právu. Organizace má šestaosmdesát zahraničních poboček a několik velkých odnoží. Jednou z nich je i Hnutí islámského odporu — palestinský Hamás.

Oblibu bratrstvo získává zejména charitativní činností, spojením s náboženskými autoritami a nezkorumpovaností, což je v arabském světě výjimečný jev.

Coby politická strana je ve většině zemí zakázané, egyptská vláda ho ale toleruje jako náboženské sdružení. V parlamentních volbách v roce 2005 obsadili jeho členové, kandidující oficiálně jako nezávislí, osmaosmdesát míst — přibližně pětinu volených poslaneckých křesel.

Letos vysílá uskupení do voleb 135 „nezávislých“ kandidátů. Prezidentova Národnědemokratická strana jich zatím nominovala osm set.

Kromě kandidátů z náboženských skupin existuje v Egyptě také prozápadní opozice v čele s liberální stranou Wafd. Ta se však voleb obvykle neúčastní, anebo dosahuje jen dílčích úspěchů.

K bojkotu letošních parlamentních voleb již v září vyzval i Muhammad Baradej, bývalý ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii při OSN (MAEE). Baradej se po odchodu z MAEE snaží využít svého věhlasu a zapojit se do egyptské politiky právě s liberálním programem. Dle znalců současné situace v zemi však zatím mnoho stoupenců nezískal. Představitelé strany Wafd dali přímo najevo, že Baradejovu výzvu respektovat nebudou.

Kdo se kam volí?