Na šest set islamistických aktivistů a politiků měla v minulých dnech a týdnech zadržet egyptská policie. Dvě stě padesát z nich by přitom mělo být stále ve vazbě. Agentury o tom informoval v úterý Muhammad Mursí, vysoký představitel egyptského ústředí známé islamistické organizace Muslimské bratrstvo.

„Zatýkání stále pokračuje. Když někdo agituje na ulici či rozdává letáky, zatknou ho a za několik dní propustí. Pokud se ovšem znovu zapojí do politické činnosti, je opět zadržen,“ uvedl Mursí doslova.

Podle pozorovatelů souvisí vlna zatýkání jednoznačně s přípravou na parlamentní volby. Ty mají v Egyptě proběhnout na zlomu listopadu a prosince a do jejich prvního kola zbývá deset dní.

Zástupci egyptské policie se k situaci odmítli vyjádřit, dle znalců jsou ale předvolební razie na islamisty běžné. DPA připomíná, že v roce 2008 bylo před obecními volbami zatčeno pětašedesát prominentních členů organizace.

Zatýkání je ovšem jen jedním ze způsobů, kterými sekulárně-autoritářský režim Husního Mubaraka ilamistickou opozicí potírá. Již od října například nemůže vysílat řada satelitních stanic, které dávaly hlasům muslimského bratrstva prostor.

Ta druhá opozice

Muslimské bratrstvo je sunnitskou panarabskou organizací, jejímž dlouhodobým cílem je nastolení režimu, založeného na islámském právu. Organizace má šestaosmdesát zahraničních poboček a několik velkých odnoží. Jednou z nich je i Hnutí islámského odporu — palestinský Hamás.

Oblibu bratrstvo získává zejména charitativní činností, spojením s náboženskými autoritami a nezkorumpovaností, což je v arabském světě výjimečný jev.

Coby politická strana je ve většině zemí zakázané, egyptská vláda ho ale toleruje jako náboženské sdružení. V parlamentních volbách v roce 2005 obsadili jeho členové, kandidující oficiálně jako nezávislí, osmaosmdesát míst — přibližně pětinu volených poslaneckých křesel.

Letos vysílá uskupení do voleb 135 „nezávislých“ kandidátů. Prezidentova Národnědemokratická strana jich zatím nominovala osm set.

Kromě kandidátů z náboženských skupin existuje v Egyptě také prozápadní opozice v čele s liberální stranou Wafd. Ta se však voleb obvykle neúčastní, anebo dosahuje jen dílčích úspěchů.

K bojkotu letošních parlamentních voleb již v září vyzval i Muhammad Baradej, bývalý ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii při OSN (MAEE). Baradej se po odchodu z MAEE snaží využít svého věhlasu a zapojit se do egyptské politiky právě s liberálním programem. Dle znalců současné situace v zemi však zatím mnoho stoupenců nezískal. Představitelé strany Wafd dali přímo najevo, že Baradejovu výzvu respektovat nebudou.

Kdo se kam volí?

Egypťané si letos vybírají 444 poslanců do 454členné dolní komory, tzv. Lidového shromáždění. Volby probíhají ve třech kolech. První je plánováno na 28. listopadu, resp. 29. listopadu, druhé na 5. prosince. Podle volebního zákona z roku 1990 musí alespoň polovinu poslaneckých míst obsadit lidé z dělnických nebo rolnických profesí.

Současný egyptský režim čerpá zároveň z ideologického dědictví arabského socialismu, k němuž jej obrátil prezident-zakladatel Gamál Násir po převratu v roce 1959, a ze strategického spojenectví se Spojenými státy. V praxi však v zemi vládne policejní režim vedený několika lidmi okolo Husního Mubaraka. Tomu se za devětadvacet let v prezidentském úřadu podařilo najít modus vivendi i s předními (a rovněž vlivnými) generály.

Mubarakovi je již dvaaosmdesát let a v posledních letech prodělal několik těžkých operací. Většina analytiků se proto domnívá, že ho nejspíše příští rok nahradí mladší syn Gamál.

Další informace:

Al Bawaba News Egypt: 600 Muslim Brotherhood members detained

AFP Egypt Islamists say over 600 arrested in election campaign

Bikya Masr Egypt: 600 Brotherhood activists arrested