Režim egyptského prezidenta Husního Mubaraka poslal mezinárodnímu společenství jasnou zprávu, že nemíní tolerovat žádný politický odpor vůči své autoritě, píší v posledních zprávách tiskové agentury. Podle předběžných výsledků získala v nedělním kole parlamentních voleb bezmála všechny mandáty páteř režimu — Národnědemokratická strana (NDP).

Jestliže dojde k podobnému výsledku i v dalších kolech, zmizí z egyptské sněmovny veškerá opozice. Kandidáti NPD by mohli v novém parlamentu obsadit až šestadevadesát procent křesel. Naopak nejvýraznější protirežimní síla Muslimské bratrstvo, jehož stoupenci drželi doposud osmaosmdesát míst, by mohlo nakonec skončit bez mandátu.

Nedělní (první) kolo voleb navíc provázely podvody a nepatřičnosti, které dle pozorovatelů nemají v Egyptě posledních desetiletí obdoby. Jen během samotného volebního dne propuklo několik násilných střetů, při nichž zemřelo osm lidí.

Bratrstvo, které se nemůže voleb účastnit přímo kvůli vládnímu zákazu náboženských stran, postavilo na sto třicet nezávislých kandidátů. Do druhého kola, které se uskuteční o nadcházejícím víkendu, jich ale postoupilo pouze šestadvacet.

Přestože Muslimské bratrstvo v úterý označilo volby za neplatné, rozhodlo se do druhého kola zbylé kandidáty nasadit.

Přes padesát procent hlasů v prvním kole získalo pouze sto sedmdesát kandidátů NDP a většina ostatních první kolo vyhrála, i když nezískali potřebných padesát procent hlasů, aby postoupili přímo. K urnám se podle oficiálních čísel dostavilo pětatřicet procent voličů, podle pozorovatelů to ale nebylo více než patnáct procent.

Mezinárodní i domácí pozorovatelé potvrdili případy nelegálního plnění volebních uren, kupování hlasů a diskvalifikace opozičních kandidátů. Do některých volebních místností nebyli lidé vůbec připuštěni.

Zástupci vládnoucí strany všechna obvinění odmítli. „NDP udělalo vše pro to, aby byly volby čisté, svobodné a bez protiprávností,“ řekl generální tajemník strany Safvát Šaríf.

„Násilnosti, které jsme zaznamenali, nepropukly náhodou. Autority měly s největší pravděpodobností pod kontrolou, co se stane a kdy,“ komentoval průběh voleb Joe Stork, zástupce ředitele blízkovýchodní sekce Human Rights Watch.

Prohra i pro Obamu

„Věděli jsme, že to bude špatné, ale nemysleli jsme si, že to bude až tak zlé,“ prohlásil Šádí Hamíd, ředitel výzkumu v Brookingsově institutu a egyptský politický analytik. „Je to doopravdy znak toho, že vládnoucí režim nemá žádný zájem na dělání ústupků standardům mezinárodního společenství a spočítal si, že Západ nezareaguje s takovou silou, jak by se dalo očekávat po takto křiklavě ukradených volbách,“ dodal.

Podle agentur na demokratizaci Egypta tlačily jak Spojené státy, tak země Evropské unie. Na jasné volební podvody bude dle deníku Guardian nahlíženo obzvláště jako na selhání politiky Baracka Obamy, který ještě minulý týden naléhal na Egypt, aby zajistil kredibilitu voleb.

„Jsme zděšeni průběhem voleb — bráněním a zastrašováním bezpečnostními složkami za bílého dne,“ napsalo v prohlášení americké ministerstvo zahraničí, které nepočítaje Izrael poskytuje Egyptu více zahraniční pomoci než kterékoliv jiné zemi.

„Egypt se zařadil po bok nejvíce autokratických zemí. Nyní zde máme rozvinutou a nestoudnou diktaturu. Dostáváme se do jednoho z nejnáročnějších období egyptské moderní historie,“ shrnul své poznatky Šádí Hamíd.

Čeká se na Gamála

Na parlamentní volby se povšechně nahlíželo jako na předehru k  prezidentským volbám, které se mají uskutečnit v příštím roce. Dvaaosmdesátiletý prezident Mubarak, který v posledních letech podstoupil několik vážných lékařských zákroků, již podle některých kandidovat nebude a na převzetí úřadu připravuje svého syna Gamála.

Mubarak, který nejlidnatější arabské zemi vládne bezmála třicet let, zůstal po celou dobu své vlády blízkým spojencem Západu i přes zprávy o systematickém porušování lidských práv a pomalý postup v prosazování politických reforem.

Podle Guardianu je ale egyptská elita přesunem moci znepokojena a veřejnost začíná ztrácet trpělivost se zhoršujícími se životními podmínkami a pronikavou státní represí.

Pozornost se tak nyní přesune na Gamála Mubaraka, bývalého bankéře a tvůrce většiny egyptských neoliberálních ekonomických reforem, které podnítily hospodářský růst, ale současně zapříčinily zvětšování rozdílů mezi bohatými a chudými.

Podle většiny pozorovatelů teď musí Gamál získat dvě vlivné skupiny současně: zmíněné vyšší vrstvy, které v něm vidí potenciálního reformátora, a armádní velení. To má zájem na konzervaci poměrů a plně podporuje trend, jež poodhalilo právě skončené volební kolo.

Egypťané si letos vybírají 444 poslanců do 454členné dolní komory, tzv. lidového shromáždění. Volby probíhají ve třech kolech. První je plánováno na 28. listopadu, resp. 29. listopadu, druhé na 5. prosince. Podle volebního zákona z roku 1990 musí alespoň polovinu poslaneckých míst obsadit lidé z dělnických nebo rolnických profesí.

Další informace:

The Guardian Egypt's rulers tighten grip amid claims of election fraud and intimidation

AFP Opposition fails to win seats, calls results 'invalid'

BBC News Egypt's Muslim Brotherhood 'faces heavy poll losses'

BBC News US 'dismayed' by Egypt poll problems